Jak nesete když se před vámi partner rozbrečí? abych uvedla příklad...je mi 22 let a partnerovi 34...skoro vůbec se nehádáme, ale v sobotu ráno než šel do práce jsme se pohádali. Důvod není podstatný. Dva dny jsme spolu nemluvili, chodili kolem sebe jak dvě trosky..včera jsme si sedli a a při svíčkách si začali povídat. Mluvili jsme spolu přes dvě hodiny. Nádherný dvě hodiny. Pak si sedli k počítači a prohlíželi si naše společné fotky z dřívějška. Najednou se rozplakal a ja nevěděla co se děje..Seděl vedle mě, sklopenou hlavu a mě to rvalo srdce. Řekl mi, že mě strašně miluje a nedovede si beze mě představit život. Že se neuvěřitelně bojí toho, že jednoho dne odejdu a najdu si někoho jinýho. MLADŠÍHO. On si strašně moc přeje miminko..jenže ja ještě studuju a musíme počkat. Myslím si, že věc, která ho moc trápí je, že si myslíš že je starej, a že všechno propásl. Přijde mi, že se postupně smiřuje s tím, že nikdy miminko mít nebude a že skončí sám. Je to moc hodnej člověk a má jen mě a svojí maminku. A já nevím jak mu pomoct. Udělal by pro mě vše a ja nepotřebuju důkazy..stačí mi, že to vím..miluju ho nadevše a trápí mě, že nevím jak mu pomoct. Nechci aby se o mě bál. Je možná naivní říkat, že bych s nim chtěla strávit zbytek života když mi je jenom 22 let. Ale ja jen přemýšlím nad tím jak ho udělat šťastným. Chci aby se smál, už ho nikdy nechci vidět plakat a už vůbec ne kvůli mě. Hrozně mi to ubližuje..celý den mám ten pohled před očima. Může to být podzimní deprese? Nevím co mám dělat, ví to někdo? Jak vy snášíte když vidíte partnera plakat?

arrow
profile_image
malutka
od 22. 2. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Můj partner nepláče.

Petulisek888
když jsem viděla přítele plakat, bylo to ve stejné situaci - byl strašně šťastný, že mě má a že se bojí, že by mě měl někdy ztrati. Dojalo mě to tak, že jsem nevěděla, co říct, co dělat, byla jsem štastná s ním a užívali jsme si to. Přítel je chlap, který moc nepláče, proto když už ho něco rozpláče, je to dost důležitá věc a vím, co si myslí. Když k tomu přece jen dojde, udělám to samé, co dělá on mně, kdy pláču - obejmu ho a šeptám mu, že ho miluju, že je důležitý, že se máme a že v každém vztahu je něco, ale když ten vztah je kvalitní, tak vše překoná a my že to překonáme. A nemusí být důvodem jen hádka. Ať je to cokoliv, zvládáme to společně, hlavně že se máme

Proto mě to tak dostalo...nikdy sem chlapa nerozbrečela...Je to hezký gesto..spoustu ženskejch by to potěšilo..ale je mi z toho spíš ouzko. Nechci aby žil ve strachu

Můj ex plakával také. Byla to součást citového vydírání.

arrow
profile_image
juki
od 13. 11. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Myslím že co psala Dainty sedí a může se jednak o počátek citového vydírání...

arrow
profile_image
lentilkah
od 19. 5. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Petulisek888
Já bych to neviděla zase tak černě, že tě citově vydírá. Prostě v něm pracovaly emoce z hádky a pak ho to dojalo. Pokud se to nebude opakovat častěji, tak bych to neřešila. To se může stát každému-i chlapovi.

Svého muže jsem viděla brečet za celých 7 let jednou, když mu na porodním sále dali dcerku do ruky, ne že by řval jak želva, ale tekly mu slzy slušně, potom už nikdy. Taky bych měla podezření že hraje na city.... Anebo je to tím, že na to od chlapů nejsme zvyklé, vyrůstali v době, kdy se kluci vychovávali tak, že brečí jen holky a my jim teď upíráme právo na slzy, jak kdyby to nebyly lidské bytosti. Zajímal by mě názor "místních" mužů...

arrow
profile_image
lulamae mojeid
od 23. 10. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

moderátorka

Cituji juki: může se jednak o počátek citového vydírání...

pod toto sa podpíšem.

Ak sa to stane raz za čas vo vypätej situácii, ako u vás, ok. Ale pozor na opakovania...

Cituji lentilkah: Pokud se to nebude opakovat častěji, tak bych to neřešila.

Vidím to podobně. Ale kdyby něco podobného bylo víckrát, také mi to zavání cit. vydíráním. Aniž by si to dotyčný uvědomoval. Já chodila se staršími partnery téměř ve většině případů a něco mi to připomíná.

kdyby přítel plakal třikrát denně kvůli blbostem, pak by to citové vydírání mohlo být, ale když pláče jednou dvakrát do roka, rozhodně to citové vydírání není, protože to bych tím největším vyděračem na světě byla jáPetulisek888, buď v klidu a buď ráda, že nemáš bezcitu

arrow
profile_image
Zanet96
od 26. 2. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Cituji Kaja555: Vidím to podobně. Ale kdyby něco podobného bylo víckrát, také mi to zavání cit. vydíráním. Aniž by i to dotyčný uvědomoval.

Asi tak,i když já teda pochopím ,pokud by plakal z nějakého opravdu velmi tragického a moc smutného důvodu,tohle mě přijde zvláštní,ale budiž.Asi je to tím,že já sama moc slzy ráda nemám a neroním(hlavně teda ve vztahu),pokud se něco velkého nestane,jak jsem již psala.

arrow
profile_image
Vločka
od 13. 8. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Petulisek888: Chci aby se smál, už ho nikdy nechci vidět plakat a už vůbec ne kvůli mě. Hrozně mi to ubližuje..celý den mám ten pohled před očima. Může to být podzimní deprese? Nevím co mám dělat, ví to někdo? Jak vy snášíte když vidíte partnera plakat?

Asi není třeba psát, že Tvé přání není reálné, smutek patří k životu stejně jako radost, která by bez něj nebyla úplná. Podzimní depresi mít může, jako každý, ale nevidím důvod tento příběh s ní spojovat. Možná ho fotky dojaly, možná se ty dva dny moc bál a pak plakal úlevou.... Máte se rádi a to je fajn, užívejte si toho. Není mi z vyprávění jasné, jestli to bylo jednou, nebo příklad jedné z mnoha situací. Někteří lidé jsou plačtiví a mohou mít jiné, krásné vlastnosti. Nikdo z nás tady ho nezná a všechno, včetně citového vydírání jsou dohady. Jen Ty můžeš vědět, jak vyrovnaná, optimistická, silná bytost to je (není) a jak je (není) zrovna toto pro Tebe důležité.
Pokud přede mnou pláče člověk ve vypjaté, složité situaci (a takovou situací pro něj nejsou záležitosti každodenního života), beru to jako průchod emocí, který respektuji.

arrow
profile_image
marrie
od 26. 4. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

moderátorka

Cituji Dainty: Můj ex plakával také. Byla to součást citového vydírání.

Jeden z mých ex také plakával z tohoto důvodu. Další se jednou rozplakal dojetím, když jsem mu nachystala krásnou narozeninovou oslavu a třetí se rozplakal, když mi nesl "usmiřovací kytici" poté, co jsem si s ním dala pauzu, aby pochopil, že se chová strašně. V tomto případě nešlo o vydírání a nátlak, abych se vrátila, ale o průchod citů.

Z mého pohledu není nic špatného na tom, když se muž rozpláče-chceme, aby nás miloval jako my jeho, aby byl citlivý jako jsme my, tak proč by nemohl jako my plakat? To, že vás partner pláčem vydírá, poznáte snadno, v ostatních případech bych se nad tím vážně nepozastavovala (pokud by to samozřejmě nezašlo tak daleko, že by partner plakal co týden)

arrow
profile_image
HappyHearts
od 28. 12. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Jejdaaa, já bych nemalovala čerta na zeď. Naopak, prostě má o Tebe strach. Možná se to zdá jako citové vydírání, protože chlapi málo pláčou. Ale v tomto případě si to nemyslím.Možná je to divné, ale asi bych byla ráda, že mě má tak rád Přijde mi to hezké podle toho, co jsi tu psala. Z nějakého vydírání bych ho neobviňovala....To jsem asi 2krát zažila a je to opravdu něco jiného myslím, že máš super partnera a nehledala bych v tom nějaké mouchy

A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.

 
PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené