Je i Vaše dcera takřka na ,,zabití"!!!

podívej, já to letos vyřešila tím, že dcera (16) nesehnala žádnou brigátu, tak musí "makat" doma - dostala peníze - tak přiměřeně skoro na měsíc - musí za to kupovat jídlo, pití, může si s tím zajít na kafe, musí vyprat, vyžehlit, postarat se o kocoura, uklidit (jsem v práci)

by ses divila, jak mě teď cepuje, když si uvědomí sama, co je to za dřinu a konečně pochopila, proč tak křičím, že se jí všude všechno válí, proč nadávám, když vyperum vyžehlím a ani není schopná si to pověsit

mimochodem - nehlídám až tak do detailů, za co peníze utrácí (vím, co kupuje, co co stojí a ona musí brát lístky od pokladen, popř zdůvodnit, kde peníze mám nemá, co kupovala)

takže, když neuklidí, je doma ****** a bo k nám chodí kamarádky, uklízí, když si neuvaří, nenakoupí, nemá co jíst

je pravda, že taky vyspává do oběda, ale zase ať si užívá

z druhé strany, je zase v pohodě, popovídá si, znám kamarádky, nešpačkuje, v rámci možnosti poslouchá, a co je nejmilejší, dojde se pomazlit, řekne, že mě má ráda, když se někde zdržím, ptá se, co se děje, když se někde zdrží, hlásí to

Reaguji na filomena3:
Bylo to postupně a nebo je to teď nový stav v chování?Někdy děti na zabití jsou všechny.

Hm, já to vidím z toho druhého pohledu - z pohledu dcery a obávám se, že dcerka je natolik rozmazelná, že je potřeba to trochu změnit.
Předpokládám, že jí není více jak 18 let. Já bych jí rozhodně zakázala flákání se po hospodách, nebo nějaký časový limit, do např. 20:00 doma. + samozřejmě výjimky. Přežila jsem to já, přežije to i ona.
Peníze za to, že pomáhá doma? No to rozhodně NE!
Kapesné budiž, pokud nemá brigádu, ale jen pár stovek. Chce si dopřát šminky? Nějaké lpší oblečení? Ať si na něj vydělá.
Já byla rodiči vychovávaná poměrně přísně, z pohledu dnešních náctiletých. Ale vidím, jak se rodiče chovají k mému bratrovi a jak ten je nehorázně rozmazlený. Ve 20ti letech nepomůže doma absolutně s ničím, až na pár dní brigády se fláká doma, rodiče ho vyloženě sponzorují. Je na ně na můj vkus dost sprostý. Ale bohužel vidím, že jen využívá toho, co mu rodiče nechtě nabídli. A pokud se ten režim přísně nezmění, nic nepomůže.
Vztahy se vám oběma časem zlepší, já mám s mamkou nejlepší vztah když už mám vlastní bydlení.

Reaguji na matadi:
Tak s touto formou peníze za pomoc v domácnosti souhlasím.

tak tohle já neznámnemazlí se,nepovídá si.Když se zeptám jak se měla,odpoví,,na co mě to zajímá"!Když jde na nákup,koupí spoustu věcí navíc,lístky nenosí abych nevěděla co si koupila.Uklízí povrchně,rozkazem u nás nic nejde,v případě uteče a je jí to fuk.Nedej bože dát jí domácí vězení,to by snad vyskočila z oknaMít takovou dceru jako máš ty,za to byc dala cokoliv

Reaguji na Laky: trvá to už 4 roky,je problémová

Reaguji na filomena3:
A nebyla by tedy vhodnější pomoc psychologa? Neuvažovali jste o ní?

Reaguji na filomena3:

o tom uklízení - co mi to dalo přemáhání ty hromádky překračovat, ale vydržela jsem to

nemůžu radit, bo nejsem dokonalá, ale souhlasím s tím názorem, že čím víc dáváš, tím víc to všechno berou jako samozřejmost a tím méně si toho váží

doma spolu třeba řešíme i peníze, kolik mám, kolik co stojí, kolik zbyde, co si můžeme koupit

nakup, peníze jí nedávej, ať se chvilku stará sama o sebe

budeš ta nejhorší matka, ale taky máš nárok na svůj život a klid, překračuj hromádky, nevař, neuklízej, zkus to

mimochodem, zrovna tuhle nedávno jsem jí nechala samotnou přes noc doma, a volala majitelka bytu, že rušila noční klid - taky žádný poklad

v návalu zlosti jsem jí sprdla, dostala zaracha, a to tak, že ani kamarádky k nám nesmí - vysvětlilo se to, nicméně ví, že to bylo varování a ještě jednou, tak to bude tvrdší

Reaguji na Storm: byly jsme u spousty psychologů,byla i v SOS v Brně,nepomáhá bohužel nicVím že to zní hrozně ale už se těším na to,až se vyučí a půjde svou vlastní cestou,mimochodem mi to pořád nadhazuje,,že se těší až vypadne z baráku"

Jsi na ní sama?
Nekompromisně bych zatrhla noční výlety a všechny podobné vycházky.Dala bych si tu práci a všude by šla jen se mnou.Nonstop dohled.Vím,že je to časově náročné,ale zřejmě má kolem sebe jí podobné kamarády a to je kámen úrazu.
Rada kterou asi nikdo neschválí.........vymlátit to z ní a tvrdě nepovolit.

Slyšela jsem k vývoji dítěte trefné přirovnání s troubou a těstem.

Nejdřív těsto zadělám, dám do něj všechno, co potřebuju, aby výsledek byl chutný. Musím ho pořádně prohníst, aby mělo tu správnou konzistenci, pořádně si s ním pohrát atd. (zhruba děti do 1. stupně ZŠ)
Potom těsto strčím do trouby a nic na světě už mi nepomůže, pokud zjistím, že jsem do něj zapomněla přidat sůl nebo vajíčko, z touby už ho nevytáhnu a musím pozorovat a čekat, co to udělá, možností k zasahování do vývoje už moc nemám... (2.stupeň)
Když ho vyndám z trouby, mám přesně to, co jsem do něj dala. Můžu maximálně trochu přizdobit , ale hlavně doufám, že ta snaha při zpracování nebyla úplně marná. ..(realtivní dospělost)
Tím chci složitě říct, že pokud dcera nemá základy už z dětství, těžko teď něco dohánět.

Reaguji na filomena3:
Tak třeba zrovna osamostatnit se potřebuje, těžko říct.
Já znám pár problémových dětí (vrstevníci, příbuzní...), se kterými v pubertě nehnulo nic - dnes je jim skoro třicet, postavili se na nohy, jsou samostatní, s rodiči mají výborné vztahy a tomu co bylo se jen smějí. A to probíhalo i fyzické napadání rodičů apod.
V tom případě bych jí asi nechala být, jen bych si hlavně dávala pozor na drogy - v dnešní době člověk nikdy neví.

Reaguji na BlackCoffee:
Ano, s tím naprosto souhlasím. Samozřejmě, jsou výjimky, ale v drtivé většině případů toto přesně platí.