Je i Vaše dcera takřka na ,,zabití"!!!

Reaguji na Laky:

souhlasím, důvěřuj, prověřuj, doma o jimi straším taky, ale jak je psáno - dítě moje má ke mě respekt - řekněme, že přirozený respekt, bo ví, co si může a nemůže dovolit

jinak nesouhlasím s tím vynuceným respektem, uděláš jak já chci, nebo jdi, tady bydlet nebudeš
i když je pravda, že asi v některých případech se to použít musí

osobně jsem názoru - žij a nechej žít, důvěřuj, ale prověřuj a hádej se potichu (mě místo křičení funduje hluboké opovržení)

U nás je to dané tím,že viděl co dokázala moje ségra...tím pádem zná moje stanovisko k tomu,že kdyby udělal něco podobného,tak ho přestáváme jako "smečka" chránit a jde bez pardonu.
Není to strach,je to jen celé o tom,že ví co dokážu.Že si v určitých věcech nedělám legraci.

Ano.

Naprosto souhlasím s takovým přístupem k výchově. Mám syna (bude mu teprve 13let), ale fungujeme stejně jako Laky a doufám, že se nám povede vychovat slušného člověka.Reaguji na filomena3: Myslím, že teď bude těžké cokoli na holce měnit- možná je od počátku špatný vztah mezi váma - nestojím na žádné straně- třeba jsi udělala chybu ty, třeba ona- promluv si s ní a pokud to nepůjde po dobrém, udělala bych kroky, které ti píše Laky- jiná cesta není.

Hm, nechci se zastávat, ale já jsem byla taky na gyn. prohlídce (tedy v 17ti sama), taky mi řekla gynekoložka, že už nejsem panna a pohoršeně se dívala, že jsem jí do dotazníku lhala... Nelhala, opravdu jsem s nikým NIC neměla. Taže to je taková vsuvka...

Já naprosto souhlasím se vším co tady řekla Laky. Ano, je to tvrdé, drsné a pro někoho až moc...ale jak jinak se dá ještě něco zachránit? (nebo se aspoň pokusit) Jak je vidět, tak po dobrém už se tady nic nezmůže. Filomena 3 neustále své dceři slepě důvěřuje a tím to jenom zhoršuje, protože ta holka ví, že jí ta "blbá matka" (tím tě nechci vůbec urazit) na všechno skočí a když bude nějaký průšvih, tak co...tak si stejně jenom máma pořve, bude mi vyhrožovat, ale jinak se mi nic nestane - z pohledu dcery. Takže dle mého (nemám sice ještě děti, ale studuji psýchu, takže snad můžu něco málo poradit) dceři všechno zabavit (vzít jí mobil, ať se nemůže domlouvat s kamarády a protože jí nebudeš nikam pouštět, tak nemusíš mít strach, že jí nezastihneš), zabavit počítač, tv atd....žádné chození ven, jen do školy a domů (teď o prázdninách jen doma a zamykat...) btw: co škola? chodí tam? kontroluješ jí docházku?
a nepovolila bych ani žádné návštěvy kamarádek -ty by jí ještě více nabádaly k nějakým únikům, litovali jí atd...
a jinak bych přistoupila ke všemu co ti radila Laky, ikdyž to není příjemné, nic jiného už ti nezbyde

jo a určitě s ní jdi na ten test na drogy...i když tě bude přemlouvat a argumentovat, že jí nevěříš a kdybys jí věřila, tak jí tam nepošleš - tohle je jenom její hra, tak se nenech zlomit.

a taky bych jí dala každý den nějaký úkol v domácnost - jeden den vytřít, druhý vyprat, vyžehlit, pak utřít prach atd...každý den něco ať se zaměstná a začne taky konečně něco dělat. a nevidím jediný důvod, proč by za to měla holka, které bude 17 dostávat peníze...je přeci naprosto samozřejmé, že by se měla podílet na chodu domácnosti a naučila se tak základní věci.

no nevím, ale pokud máš dítě v tomto pubertálním věku určitě taky víš , že ZÁKAZ něčeho nic neřeší ba naopak, takže já s postupem zakázat co můžu nesouhlasím míjí se to účinkem. Samozřejmě nějká pravidla musí být a ty se musí dodržovat . Ale příkazy , zákazy a řvaní a osočování případně výčitky nic neřeší. Chce to taktiku a autoritu

Jak to myslíš?
Když slečna není schopná dodržet včasný návrat a ještě si na matku otevře ústa,tak holt nebude chodit nikam.Být to moje dcera,tak by hodně rychle pochopila,že přes slova matky vlak prostě nejede.Nade mnou by nevyhrála.Nastal by takový režim,že by jí šla očka křížem,nestačila by se divit.
Chápu ale,že ne každý na to má dost sil a proto radím nenechte nad sebou děti vyhrávat jako malé....budete mít pak klid až vyrostou.Jasně tady na příkladu Filomeny vidíte,co udělá,když se dítě jako malé omlouvá a je mu vše dovoleno.

doufám , že tohle Vás na přednáškách nueučej, protože to se absolutně neslučuje s realitou všedního dne a není to řešení k nápravě. A pokud studuješ psychologii tak bys taky měla vědět , jak z hlediska psychologie na takové dítě jít , aby to mělo efekt. Určitě ne tím způsobem co jsi popsala výše.

s tím jediným souhlasím

u nás paltí totéž, je to o komunikaci
Ale laky to co píšeš , musí být taky tak v té rodině nastavené a cíleně takto vedené třeba již odmala. Protože tam , kde to nefungovalo dosud , to nebude fungovat a teď v období dospívání už vůbec

Pokud se jí bud něco zakazovat, tak se na to vykašle a uteče, udělá si to po svým, ve slepý zuřivosti a vzteku pak udělá cokoli, klidně schválně. Nemyslím si, že by ji tvrdost zarazila. I když, lze to zkusit podle Laky, ale moc naděje tomu nedávám. Ono tu jde taky o tebe, možná by paradoxně zabralo, kdyby ses na ni vykašlala a prostě řekla, že tě zklamala tak, že už se jí zabývat nechceš. A přestala řešit věci, které řešit nemusíš, máš taky svůj život; takhle se totiž princezně dostává spousta pozornosti. A těmi dalšími kroky pozornosti a starostí přibyde. Píšeš, že ona si myslí, že ji nemáš ráda,.., takže ti to nějak vrací? Možná, že kdyby s tebou nemohla mávat, věci by se změnily. Ale to jen tak tipuju.

No tak musím říct,že právě ona je ten na kterého zakazování neplatí.I psycholožka řekla že v žádném případě nejde vše zakázat.Bylo by to ještě horší,utekla by a už by se ani nemusela chtít vrátit.Dnes se s ní dá celkem bavit.Uklidila si pokoj,koupelnu.Jsem vděčná aspon za tohle,že nějaký zájem celkem je.Těším se až bude po prázdninách,když chodí do školy je to relativně fajn.Ve škole si vede celkem dobře,na základce byla postrach.V téhle škole co je,si jí nezaškatulkovali a mají ji rádi,chová se prý hezky,jen k sobě nesmí mít někoho,kdo by ji stahoval.Když je sama,je vše ok

Co zkusit vyrazit na dovolenou, jen vy dvě? Jediná cesta ke zlepšení problému vede přes zlepšení vašeho vztahu, jinak to půjde od desíti k pěti. Pokud ne dovča, tak bych si sedla a dala karty na stůl - co požaduji, co nabízím. A snažila bych se ji přemluvit ke společné návštěvě psychoterapeuta.

Neuteč...věř mi,že nahá nebo v teplácích s dírou nikam nepůjde.Zuřit asi bude,ale to klidně může.Pokud by mi vlastní dítě řeklo,že když nesmí,tak uteče,tak by dostalo takovou ránu,že by si sedlo na zadek.
Dítě musí vědět,že přes rodiče prostě neprojde.S rozumným dítětem to jde po dobrém...ovšem s dítětem,které si nic z ničeho nedělá holt po zlém.Nemusí se mlátit,prostě potrestat odejmutím všeho,co má rádo.Pokud toto nepomůže,tak ústavní výchova...ale v tom případě bych jako matka byla vyřízená z toho,že jsem zklamala a nedokázala z dítěte vychovat slušného člověka.

Mladá dáma toto jistě ví,takže co si asi myslíš...na co hřeší?V hlavě má přesně toto "Ha máma mi nic nezakáže,bo se bojí,že uteču"....Fajn,tak ať tedy jde,smiř se s tím,že jako dceru jsi jí už ztratila.Buď si necháš s...át na hlavu a budeš trpět nebo jí škrtneš,trpět budeš sice taky,ale ne terorem vlastního dítěte.Je mi líto co ti píšu,ale bohužel se zdá,že mám pravdu.
On totiž v mnoha případech je psycholog k ničemu,on v tom totiž nežije.

Reaguji na filomena3:
Kolik máš dětí celkem?Jak se chovají ty ostatní....tedy pokud ještě nějaké jsou?Pracuješ?