Interupce

Yasminka
nejdříve se dělá rozbor krve..zjistí-li se rozdílné hodnoty, provádí se odběr plodové vody.
U mě odběr plodové vody byl povinně,z důvodu věkurodičky, sice jsem mohla odmítnout, ale nikdy bych tak neučila i přes riziko potratu. Po zákroku u Apolináře jsem musela zůstat nejméně dvě hodiny v klidu na lůžku. Každou chviličku jsem byla tázana zdali se cítím v pohodě.

To určitě může, ale každý, kdo ho vychovává, by ti jistě řekl, jak je to náročné. A já osobně pochybuji o tom, že tězce mentálně postižení žijí plnohodnotný život. I když oni si své postižení často neuvědomují, já bych nezvládla denodenní pomyšlení na to, o co všechno mé dítě přichází! A proto si myslím, že bych po lékařských testech, které naznačují možnost mít postižené dítě šla radši na potrat. Jsem slaboch, nezvládla bych to. Asi je něco jiného, když se taková věc stane nečekaně. Ale pokud je možnost volby, tak bych se takové situaci raději vyhla...

Laky
já nepsala, že si některá matka přeje postižené dítě! Ale že ikdyž se jí takové narodí,může rodině přinést i radost. Osobně znám takovou. Neříkám,že toje brnkačka, ale tonení ani se zdravým dítětem.
jataky
neříkám, že souhlasím se článkem,ale přijde mi, že jsi to buď nepochopila,nebo to překrucuješ k obrazu svému. Myslím, že autorka píše,že uz škodí a že ubližuje dítěti jak svým působením, tak tím, že dojde často ke zbytečnému ukončení těhotenství,tím,že se ještě v raném stádiu neobjeví na uz srdeční akce.

Innes
jataky
sarra

děkuji za objasnění

pokud se narodí dítě poškozené i přes to,že veškeré testy se zdály být v pořádku je to neštěstí a je mi jasné,že matka dítě nezahodí do popelnice.
Ale pokud si těhotentství nedá ukončit když jsou testy špatné,tak je to nezodpovědnost.

Nehovořila bych o strachu jako emoci, spíš o reflexu. Dobře, tak má plod reflexně uhne před jehlou, ale to neznamená to, co naznačuje v článku paní Pšeničková, a sice, že do smrti bude mít z amniocentézy trauma.

Mimochodem plod má takovou zvláštní vlastnost, o které jste možná nevěděly, rád se procvičuje a v rámci toho občas uchopí pupeční šnůru a drží se jí tak, že si zaškrcuje přívod okysličené krve (někdy je schopen se i takto poškodit). To myslím o schopnosti plodu "uvažovat" a "emočně prožívat" hovoří dost.

Děkuji , ale v žádném případě si netroufám říct, že tomu rozumím. Jen jsem těhotná a snažím se vědět dost a správně se v daný okamžik rozhodovat. Plus mám to štěstí, že mám kolem sebe hodně dobrých gynekologů a porodníků, takže mám info z první ruky.
Paní Pšeničková je agitátorka přirozených porodů (viz i odkaz na Odenta v článku), spolu s Konigsmarkovou patří k těm, které dělají dle mého názoru českým porodním asistentkám ostudu v nejširším možném slova smyslu. Své názory se snaží manipulativně obalit do emočních slov a straší tak budoucí matky.

jataky
Takže až budu těhotná, budu si k tobě chodit pro rady

Innes
Jeden "downík" s námi vyrůstal, bratr kamarádky a ten byl na tom tak dobře, že mohl chodit ven s námi nebo sám a byl tedy do velké míry soběstačný.. Ale i tak jsem viděla, jak se jeho rodiče trápí a já mám od té doby strach z toho, že by se mi také narodilo postižené dítě. Proto chápu ty , které se rozhodnou pro potrat, když hrozí narození postiženého dítěte...

Laky
ano, pro tebe je zodpovědná pouze interupce je spousta horších nemocí na které se testy ani nedělaji. Ta maminka byla už starší o riziku věděli a i tak se z děťátka radovali. Já osobně bych si takové dítě také nechala.

Já si myslím, že je věcí každého, jak se rozhodne. Může jim dělat radost, ostatně hodně lékařů ti řekne, že Downi jsou fajn (milí, upřímní, atd.). Bohužel hodně postižených dětí skončí ve věku kolem 30-40 let v ústavech (a necítí se tam dobře, protože na to nejsou připraveni), protože jsou často jediným vymodleným dítětem a rodiče jim zemřou. A na to by měl každý při rozhodování myslet a své postižené dítě na to připravit.

OK bylo by to tvé rozhodnutí.

jataky
přesně, je to věc každého
navíc jejich syn měl starší sourozence, kteří se o něj často a rádi starali,nemyslím, že by skončil v ústavu po smrti rodičů

Laky
ano, proto nechápu, proč je to označováno za nezodpovědnost
já bych si třeba nedovolila soudit někoho, že se rozhodl pro interupci
následky si každá poneseme sama

Rodiče postiženého dítěte tu pravděpodobně nebudou do smrti toho děcka....tím pádem je velká pravděpodobnost,že jednou bude vytrženo ze svého domácího prostředí a dáno do ústavu.
Možná namítneš,že to se může stát kdykoliv a komukoliv,to ano,ale postižené dítě to v ústavu nemá lehké.

Laky
to je samé pravděpodobně...
testy ti taky řeknou jen pravděpodobnost
to můžeš i matkám co ve 40 porodí nadávat, že je to nezodpovědné
Jak jsem řekla, je to každého věc. Já svůj názor řekla, vy také, teď už je to spíš o uražení. Loučím se.