Hubneme spolu - vzájemná podpora během hubnutí

Reaguji na Euphory:
Víme

Dnešní plán:
snídaně: pohanková kaše
svačina: 3 blumy, banán
oběd: celozrnné těstoviny s cottage a velkým rajčetem
svačina: buď tvaroh s mandlemi nebo kuřecí fit šunka
večeře: mozzarela light, trocha tuňáka s trochou cottage

Pohyb nebude asi celý týden, jsem nějaká nemocná

holky vy co běhaáte , tak běháte už dlouho ? mě totiž trenerka řekla že běh vuvec neni na hubnutí. že poo běhu se nehubne. tak vy co běháte dlouho ste zhubli běhěm ? ona vždycky když je někdo na pásu ba začne běhat za nim jde a říká mu to..... já teda neběhám na pásu já sem ráda že jdu a nespadnu 6 km /h rychlostí dnes na váze 73 kg a po dlouhý době
vločková kaše 1 lžíce tvarohu a do toho 100g jahod rozštouchaných -- výborné holky pište jestli hubnete. mám z toho úpak hroznou radost !

Dobré ráno tak už je to tady, už jen z té snídaně se mi navaluje cha cha, budu to muset změnit.

SN: 1 vejce natvrdo + 2 bílky, 3 crackery, čaj, káva
SV: ovoce
OB: zapečená cuketa se sýrem
SV: tvaroh Ovofit
VE: asi tuňákový salát

Reaguji na curly: Já tedy běhám už dlouho, spíš kvůli kondici, je pravda, že bych neřekla, že jsem zhubla kvůli běhání. Ale na druhou stranu to bezvadně tvaruje zadek a stehna a určitě to taky spaluje. Stačí se podívat na lidi, kteří běhají dlouho (to se pozná, styl, výdrž), vidím tam jen dobré výsledky a to je pro mě rozhodující.

Reaguji na curly:
Přesně tak, hlavně máš mnohem lepší fyzičku a já tedy i hubnu. Akorát jednou týdně je málo, chtělo by to víc. Na druhou stranu i běh je jednostranný pohyb, tak je nutné ho doplnit nějakým posilováním např. rukou, břicha atd. Každopádně se tím postava formuje, což je právě to, co já potřebuju (nadváhu nemám, ale pořebuji zpevnit, takže běh je celkem ideální) Nehledě na to, že každý pohyb je prospěšný Můj bratr dělá atletiku - běh - nějakých 16 let a je hubený jak tyčka

Reaguji na Euphory: podle mě máš supr jídelníček tak nač to měnit?

Reaguji na Petronela: nezlob se,ale ty se divíš?Tvá strategie je naprosto zoufalá,buď nejíš a makáš jak blázen anebo se přejídáš.Tohle nemůže nikdy dobře dopadnout.Já tohle dělala opravdu tak v 15 letech(hloupé období).Ne nechci tě urážet ani se dotknout ale jen trochu pomoct.Už mi to nedalo ti to nenapsat.Já byla přesně ten typ co ty(buď nejedla anebo se cpala).Řekla bych že mi tím ušlo i hodně mládí,byly doby kdy jsem nechtěla chodit ani do společnosti,stačilo když jsem se trochu víc najedla a už si připadala jako ta největší koule,váha lítala nahoru a dolů neustále.Změnilo mě opravdu až dítě.Zkus pro začátek jíst normálně,třeba menší porce a k tomu ten sport(jestli se nepletu bylas to ty cos tu psala že jdeš běhat přes hodinu a máš zrovna půst?).Při půstu zásadně žádný sport,koleduješ si opravdu o kolaps.Začni třeba jen malými ústupky zvých zvyklostí až to časem o něco zdokonalíš.Nejsem žádný odborník ale opravdu tuším jak se cítíš

tak už konečně najíždím na svůj režim,včera posilka,zítra běh a do konce týdne ještě asi zumba.Váha 64,8 tak jsem ráda že jsem během té své skoro měsíční stagnace nic nenabrala.Chtěla bych to snížit do zimy aspoň na těch 62 tak snad se to zase trochu rozjede.Přes zimu hubnout nechci,nebývám na tom psychicky moc nejlíp a hubnutí bych asi nezvládla(i když já to má spíš jako životní styl) ale když hubnu tak se musím už víc omezovat.Tak hubnutí zdar

Reaguji na Euphory:
Ale, mám takové rozhovory o tom jak se stravovat. Vlastně nejenom o tom a já vím jak vypadám.
Reaguji na curly:
Koukni se na běžce co běhají dlouhé tratě, třeba maraton. To by mohlo napovědět.

tak jí vyřiď že rozhodně nemá pravdu..já jsem začala na 105 kg běhat,zezačátku to bylo jen plazení sotva kilometr,35kg jsem zhubla jen běháním a upravou stravy a měla jsem tak malej zadek a štíhlý pěkný nohy jako nikdy v životě!nic jného něž běh ale denně zhruba 5-10 km,někdy 2xd 5 km jsem nedělala,časem jsem přidala fitko,ale to už jsem měla těch 35 dole!
nemám ráda taková tvrzení,stejně tak jako BMI je blbost,počítání kalorií atd.já to prostě nemusím..

běh je aerobní sport a když běháš v pásmu vhodné tepové frekvence,hubneš.To je prostě fakt.
a jinak běhám asi 5 let

vůbec se nezlobím! máš naprostou pravdu,já přesně vím,že to tak nemá být že jsem prostě buď tak nebo tak,ale nedokážu najít zlatou střední cestu,nejsem vytrvalá a nemám se ráda.A dokud to nezměním budu se v tom pořád takhle plácat..jenže,třeba zrovna te´d jsem v situaci:
přejídám se,najednou se proberu-stoupnu na váhu a chytne mě panika-musím to nějhorší dát honemhonem dolu,aby si toho nikdo nevšiml,nic mi není,všechno mě škrtí,já to nechci ta kila,honem pryč a tak zvolím rychlou cestu-málo jídla hodně pohybu..jenže to by tak nevadilo,ale pak si postupně ubírám jídlo až zjistím že skoro nejím,že se bojím najíst a nebo se to zlomí jsem vyčerpaná a přecpu se jeden den,druhý den a je to zase v háji..nejhorší je,že mě už dávno není 15,je mi skoro 35 já nějak nevím co je to jíst normálně,pokud bych jedla normálně tzn.např.ráno rohlík+šunka,pak svačina,pak oběd,zase svačina,večeře-mám prostě pořád hlad a chutě..
mládí a život jsem si dietama zkazila už dávno,někdy jsem fakt strašně vyčerpaná a unavená celým tím trápením a nevím jak dál.přítel se mě včera ptal co mi je,že vubec nemluvim,pořád mě hladil a nevěděl co se děje..je mě pořád do breku a mužu si za to sama..

pořád mám v hlavě tu myšlenku že až dám dolu ětch nejhorších 6kg tak začnu rozumně..ale bude to tak doopravdy?

Petronelo a nebylo by na místě třeba navštívit odborníka?potřebuješ podporu,třeba začít s nějakým dobrým výživovým poradcem,už jen pro ten pocit že na to nejsi sama.Tu paniku co si popisovala moc dobře znám,úplně ti rozumím a právě proto začni konečně něco dělat.Změň to nebo to půjde takhle pořád dokola.Já se naučila mít ráda sama sebe taky až teď ve 28 letech,opravdu to není o dietě jako takové.Váhu vyhoď a začni jíst tak aby ses cítila dobře,lehce a při sportu ti to nedělalo problémy,naopak aby ti strava dávala sílu na to cvičení,stačí nepatrný krok a zase se začneš mít ráda uvidíš.Držím ti pěsti ať najdeš sama sebe

Reaguji na Petronela:
Úplně mě zamrazilo, když jsem tě teď četla - takhle nějak vypadala moje doba od 17ti do 26. Pak jsem se zabouchla a začala se mít ráda, i když bych to předtím nepovažovala za možný. Máš štěstí, že máš přítele, jestli tě podpoří, opři se o něj. Moc držím palce. A možná zvaž skočit si pro antidepresiva. Já jsem tehdy nic nebrala a teď si říkám, že jsem si možná úplně zbytečně hrála na hrdinku.

Reaguji na curly: jo jo taky potřebuji 10 kilo dolů do prosince no nevím jestli se mi to povede

Reaguji na PardGalen: taky bych pár rad potřebovala co se týče potravin samozdřejmě