Hubneme spolu - vzájemná podpora během hubnutí

Reaguji na Lady Gourmet:
Jasně, že se můžeš zeptat Je mi 28 (ach jo ), měřím 164cm, aktuální váha 62 kg a míry 94-71-94. Ráda bych se dostala na dispozice, který jsem měla loni po těch sacharidkách, tj. 58 kg, 91-68-91 (nebo klidně i o cm a kg míň, abych měla nějakou rezervu). Ani pak nebudu nijak zvlášť štíhlá, ale mně to stačí. Moje největší achilovka je bůčkový břicho (ale vyloženě štíhlýho nemám na těle nic ).
Co se týká půstu, tak nedobrovolný jsem měla při té angíně - ale tam jsem zhubla prostě jen v ty půstové dny a pak zase nic. Jinak jsem četla, že půst by měl stačit i 18 hodin (kdo ví, jak to je), což jsem zkoušela asi 2x a bez efektu.

Jsme na tom dost podobně, takže s tebou soucítím

Já toho přečetla opravdu hodně, tak moc, že si už nic nepamatuju Na Čtyřhodinový tělo čekám, je to hodně oblíbená knížka, takže než bude v knihovně volná, chvíli to potrvá.

Závist, taky jsem na něj trénovala před tou havárkou, užij si to i za mě

Když já jsem posera, abych to dělala na sílu, ta noha není ok, chybí mi tam nějaký komponenty a záteží si budu zhoršovat artrózu (asi mě do budoucna čeká náhrada celýho kolena, tak bych chtěla, aby ta budoucnost byla co nejvíc vzdálená )

Jojo, mně asi nezbyde, než taky zkusit ketózu, aspoň 2-3 dny v týdnu, musím vymyslet jídla a půjdu do toho. Až se začnu hýbat, chci se taky vykašlat na častý vážení a měření, ale bude to zkouška vůle

Sešlo se to teda dobře, třeba se nám tady objeví vegan, který dodržuje půst a je zastáncem alternativního lowcarbu

Reaguji na Valetta: až si sestavíš plán ketozy 2-3 dny v týdnu jak píšeš, hodila by jsi jsem svůj plán? Ráda bych také vyzkoušela děkuju

Reaguji na Lady Gourmet: Děti, tohle si ještě rozmyslete. Pokud jste zvyklé do sebe dostat více jak 80 g sacharidů denně, buď doporučuji jít do ketózy na déle jak tři dny, nebo do ní vůbec nejít. Člověk se do ní obvykle dostává po dobu dvou dnů až tří dnů při příjmu méně jak 40ti g sacharidů denně, kdy mu může být i zle, může ho bolet hlava, může mu být na zvracení...prostě to není to nejvíc jupííí období. A pak v ketóze, po vší té hrůze, zůstat jen 2-3 dny? To máme 2-3 fujky dnů a 2-3 dny slabší ketózy. A pak zase sacharidy. A pak zase absťák. Nevím. Nedoporučuji. Jsem teď v ketóze už skoro 3 týdny. Žádné vedlejší účinky. Žádné absťáky. Žádné záchvaty "prostě to musím hned teď a všechno sežrat". ...(ok, jen jednou, ale to bylo pms )

Takže přemýšlejte. Buď snižte příjem sacharidů, ale nepokoušejte se o ketózu, nebo se zaměřte jen na ketózu a běžte přes mrtvoly

Budu informovat, jak na tom jsem,díky

jinak dneska to trošku flákám zatím,,, ještě jsem pořádně nic nejedla :/ liju do sebe akorát maté... to počasí mě dneska vybíjí. Marně hledám nějakou nadbytečnou energii, co by mě dokázala zvednout ze židle. Ach jo... Do deště asi běhat nepůjdu, tak se odhodlávám k tomu něco vymyslet na oběd a pak si dám nějaké posilování.

Jo a děcka s tou ketózou - raději bych neblbla... Mám s tím blbé zkušenosti

Reaguji na Step.hanie:
Se mnou malý až žádný množství sachrů nic nedělá, snáším to dobře A přijímám denně cca max. těch 80 gramů, někdy 30, někdy 50....a chci si nastavit takovej režim, kterej mi bude vyhovovat dlouhodobě, nejlépe napořád, takže minimum sachrů jen pár dnů v týdnu a pak jíst tak, jak jsem zvyklá teď.
Já prostě jen potřebuju zhubnout něčím přísnějším očividně a pak vím, že už to budu hlídat - tak, jak jím poslední 3 měsíce, tak z toho neztloustnu (a už to mám v krvi, takže věřím,že to vydržím i nadále).

Někdo to opravdu špatně snáší, já ale mezi takové lidi nepatřím. O ketóze jsem četla i knížky a naopak si myslím, že přináší i hodně pozitiv - například bylo dokázáno, že ketony (vznikající při ketóze) jsou pro mozek lepším palivem než glukóza. A spousta onemocnění se řeší stavem (mírné) ketózy. Ale každýmu to prostě nesedne, nebo takhle - ne každý vydrží ty počáteční ne úplně příjemný stavy, já je třeba vůbec nemám, ale mám známou, která má bolehlav a omdlívá pokud nemá sachry během dopoledne. Takže tak

Reaguji na Valetta:
Ok, můžu jen držet palce

Reaguji na Pollinko: Jaké špatné zkušenosti? To mě mrz :-/

To nemusí, našla jsem způsob stravování, který na mě funguje a maximálně mi vyhovuje. Ketózu jsem zkoušela už před pár lety, když jsem se dost věnovala fitness a bez toho bych neměla tak "krásně vyrýsované svaly" jako na profi fotkách. Trošku jsem zmagořila

Jídelníčku jsem obětovala všechno, přizpůsobovala jsem život jen tréninkům a jídlu. Byla jsem ale věčně unavená, protivná a dostala jsem se do šíleného kolotoče. Byla jsem na sebe přísná, do tréninků jsem se nutila, i když jsem byla ráda, že jsem ráda... Výkony jsem podávala ale horší, což mě teda neuklidnilo... Mám pocit, že mi nedostatek cukru úplně změnil povahu, navíc jsem byla divně cítit, zhoršilo se mi zažívání, zřídly mi vlasy a více se mastily, pobledla pleť. No hrůza

Po pár týdnech jsem zkolabovala... Zjistili mi ulcerózní kolitidu, akutní zánět tlustého střeva, nasadili kortikoidy a já nebyla schopná ničeho. Po lécích jsem šíleně přibrala, takže veškeré moje snažení zmizelo jako mávnutím proutku.

Dneska po více než dvou letech od té doby, co jsem léky i přes nesouhlas lékařů vysadila, se dostávám zpátky do formy. Je to pomalejší cesta, ale cítím, že je správná. Nestresuje mě, líbí se mi, baví mě, mám z ní dobrý pocit a na těle to začíná být vidět. Nikdy dřív jsem nedostávala tolik komplimentů jako v poslední době a to jsem mívala mnohem lepší postavu, než mám teď. Jen to není jen o těle. Je to i o jiskře v oku, energii, zdraví, spokojenosti...

Jasně, že si každý musí najít svou vlastní cestu, proto nikdy nikoho nebudu přemlouvat k té, po které jsem se vydala já, tak jen přeju štěstí Holky, fakt doufám, že si neublížíte, byla by to fakt škoda, zdraví je nejvíc

holky tak mě napadá, vy co máte s ketozou zkušenost - můžete mi napsat pro srovnání jeden den ketozy - jídelníček? Třeba ten stav ovlvnuje i druh jídla, myslím tím, že určitě bude rozdíl, když si někdo dá valitní steak nebo do sepe lije umělý protein, který považuju za svinstvo

Reaguji na Lady Gourmet:
Já byla v ketóze naposled asi loni na jaře a jedla jsem maso, zeleninu, vajíčka a jednou denně většinou i ten proteiňák. Teď mám doma asi 3 druhy proteinů, ale nějak tomu nemůžu přijít na chuť .

Mám někdy sto chutí se dát na nějakou drasťárnu na týden/dva, shodit ty kila a už "jen" udržovat. Prát se tolik měsíců se 4-5 kilama je děs, už bych chtěla řešit i jiný věci než jídlo a hubnutí, kurňa

Reaguji na Step.hanie:
Hodila bys sem nebo mně do zpráv, co jíš, abys byla v ketóze? Já do toho musím příští týden jít. Dneska jsem měla náročný den a přehnala to se sachrama. Na jednu stranu je to dobře, protože jsem si opět ověřila, jak zhoubný na mě mají vliv a jak jsem v pohodě, když si jedu ty svoje vejce a maso.
Kdyby se ke mně chtěl někdo přidat, bránit se nebudu

Reaguji na Pollinko: Uuuuf To je tedy životní příběh. Je to paradox...dělala jsi vše pro své tělo a to Tě nakonec zradilo. Ale podle toho, co píšeš, to byla taková posedlost. Ale určitě nevědomá a zprvu nechtěná. A jak Ti je po tom všem dnes? Nechci znít příliš alternativně, ale fandím Ti, že jsi zahodila prášky do koše. Už jsem si také několikrát ověřila, že v jídle a postoji je větší síla, než ve všech lécích světa.
Je to strašně zajímavé, já pociťuji přesný opak. Mám tolik energie (ale rozhodně netrénuji tolik, jako tenkrát Ty), lepší se mi nehty, čistí se mi pleť, kůži mám po tak dlouhé době jemnou a vyživenou, zmizela mi moje autoimunitní "lepra"..to nechápu. Musím tedy ale uvést, že nejím čistě jen bílkoviny... což by možná zajímalo i Reaguji na Valetta: Kdybych to měla dát do procent, jím takto: 40% zelenina, 30% bílkoviny, 30% tuk. Nebo tak nějak podobně. Mám v těle alarm - můj milý močový měchýř, který, když to přeženu s bílkovinou, začne neskutečně vyvádět. Proto zařazuji hóóódně zeleniny do jídelníčku. Opravdu hodně. A stejně se mi daří zůstat v ketóze. jídelníček třeba: snídaně:2 vejce natvrdo, oběd: prostě kousek masa a mraky dušené, pečené nebo čerstvé zeleniny, večeře: salát s majo a s tuňákem, nebo kouskem slaniny, nebo kuřecího, sýru atd atd.. chia, goji, oříšky, kokosový olej, někdy cottage, hermelín, vždy jen plnotučné mléko či smetana, cukína, zelené lusky, brokolice, květák, kapustičky.. dušené, vařené, pečené...prostě na miliardu způsobů. Díky tomu nepřekyseluji své tělo, k tomu do sebe liji vodu s citrónem. Na překyselení organismu věřím až hrůza (mám za sebou rok experimentů s pH papírky a dalšími jinými na měření glukózy, proteinu, krve a dalších v moči) a po těch mukách s močákem si dávám na proteiny pozor.
btw, v půlce února jdu na krev, tak se uvidí, jak jsem na tom s hodnotami.

Je mi líto každého, kdo se dostane do úzkých ohledně stravování. Je to sice pěkné, že se "člověk pořád učí", ale proč dostávat tak tvrdé lekce? Pollinko, držím Ti palce, ať se z toho vyškrábeš a vydáš se tou správnou cestou. Člověk si málokdy váží svého těla a jedná s ním jako se samozřejmostí. Není to samozřejmé. Existují tak hnusné poruchy a nemoci. Zní to trapně, já vím, až skoro zenově, ale člověk si na to příjde se zkušenostmi z okolí a rodiny, že by člověk měl opravdu děkovat svému tělu za každý další krok, pohyb, běh, vztyk, sed a leh. Jsme šťastní lidé. Tak poslouchejme svá těla a mějme ho rádi.

A já děkuji vám, že si můžeme vyměňovat názory a zkušenosti.
Přeji krásný a úspěšný pátek po všech stránkách