Byla Vaše intuice ohledně nevěry správná?

Pokud nedodrží základní podmínku běžného vztahu nepodvádět, tak proč by se omezoval dalšími podmínkami..(podvedu manželku, ale s jinou se líbat nebudu, to už by ji mrzelo moc..)

To je skoro jako povolení..

Můj přítel je vyjímka....Jak já jsem šťastná žena...
Nechci žádné řeči, že mě třeba podvedl a já to nevím, vím prostě, že mě nepodvedl...
Přítel akorát jednou tušil, že já ho podvedla a tušení bylo správné...On to vycítí hned...

Nejde o to, že by to mrzelo..ten podstatný rozdíl je zklamat nebo ohrozit. Nevěra zklame, ale nemusím kvůli tomu mít ještě zdravotní problémy.
Jak jsem však také psala, je to otázka svědomí a jen on musí vědět, zda by mu to za to stálo či nikoliv.
Vztah je o důvěře a já nemám důvod manželovi nevěřit. To ovšem neznamená, že se nám něco takového někdy nemůže stát.

Hmmm, s přítelem bydlíme, ale jsme na sobě přes den víceméně nezávislí, takže nevím, co dělá...jednou přijde z práce v pět, jednou v sedm a vždycky spoléhám jenom na jeho dobré slovo, že byl v práci a že se to protáhlo (to platí i o jiných věcech)...nevěřit mu zatím nemám v čem i když pár náznaků kdy jsem začala nabírat podezření už bylo...bohužel/ bohudík mám natolik chytrého přítele, že si myslím, že kdyby mě podváděl, tak mu na to nepřijdu...jediné co mi zbývá je moje intuice, která ve vztahu možná až zklouzává k paranoie

1.100% vždy, moje ituice nikdy nezklamala, konec takovýchto dvou vztahů mě ani v jednom případě nemrzí, naopak, bylo pro mě dobře, jediné, co mě na tom mrzelo byla směšná, primitivní obranná reakce partnera... samotná nevěra ne.

2.chlapi nejsou tak rafinovaní nebo radikální jako ženy, takže se vše provalilo velmi okatě, nebylo třeba pátrat v mobile ani jinde, milenky byly tak ješitné, že se přihlásily víceméně samy, jedna byla tak hloupá, že mi pravděpodobně po pátrání v jeho mobilu omylem zavolala

3. nevěru neberu ani dneska jako něco, co by mělo zničit jinak dobrý dlouhodobý vztah, důležité je pro mě, jak se ten druhý zachová, když zjistím, že byl nevěrný, sama se jednou za pár let nechám strhnout, zamiluji se jinde abych zjistila, že ten, koho mám momentálně doma je báječný člověk pro život.

Nikdy bych o žádném chlapovi neřekla, že je bačkora, nebo že ho mám na háku, protože i jednooký, hrbatý vám zahne

1.intuice mě nikdy nezradila,jen to nesmí přerůst v paranoiu..
2.krmením rybiček na facebooku
3.pro mě je psychická nevěra horší než fyzická, pokud jde chlap do bordelu, je to sice hnus fialovej, ale je to obchodní vztah...pokud flirtuje s manželkou svýho kamaráda, je to svinstvo největší....

Reaguji na veverkaterka:
jo, jo, nejvíc raní pokud se spustí s tvojí kamarádkou, sousedkou, prostě někým, s kým jsi v kontaktu a musela by ses snad odstěhovat, to je opravdu na poblití, zničí tak dlouho budovaný vztah, přátelství...

Naprostý souhlas

Reaguji na moss77:
Já jí naštěstí neznám, ale zvláštní je, že mám větší vztek na ní než na něj....

Reaguji na moss77: jediné, co mě na tom mrzelo byla směšná, primitivní obranná reakce partner

Jak se prosímtě "primitivně" bránil? Já jen že by se mi to hodilo,taky mám podezření na "primintivní" obranu.
Jinak intuici mám,už sakra dlouho,ale i když se ho zeptám,tak se mi nepřizná.A že jsem na něj dorážela nejednouJinak brání si mobil jak může,od té doby,co jsem u něj našla sms od jedné holky.Říkal,že jde s kámošem na hokej a ejhle,on šel s holkou,samozřejmě se mi z toho vymluvil tak,že kdybych ho dál podezírala,budu za hysterku..

1. Moje intuice se vždy potvrdila. Ať už se jednalo o zlý sen, či nevědomé náznaky partnera.
2. Dotyčná nemohla překonat pocit triumfu a sama mi napsala, aby se pochlubila a vysmála. U dalších to bylo bohužel prolezením historie na ICQ
3. K bodu tři nemám co říct.

Jinak asi nejčastější primitivní obrana svalit vinu na protějšek, aby se nakonec on cítil vinný. Tedy alespoň dle mého názoru.

Reaguji na Pernie:
Nebylo to povolení, věděl, že by mu to neprošlo. Ale nechtěla jsem, aby případný jednorázový úlet ohrozil náš vztah a moje zdraví (jak píše Veselka10). Protože když už to víš, tak to musíš řešit. A protože už jsem velká holka, tak vím, že se takový věci prostě stávaj, jsme jenom lidi, a nikdo si nemůže být jistý ani sám sebou.

jj přesně u mě... a vztah bez důvěry? po dvou letech si ale neumím představit, že bych měla byt sama

Ano, intuice mě nezklamala. Poznala jsem to z jeho chování. Expřítel byl na akci poprvé beze mě, normálně mi každý den ráno psával smsky, jak jsem se vyspala a co dnes podniknem, po té akci se neozval, tak jsem mu volala a on byl v tom telefonu tak chladný, bez zájmu, prostě úplně jiný. Bylo mi to tak nějak jasný, odpoledne jsme se viděli a choval se stejně, odmítavě, dát mi pusu byl najednou pro něj problém, ale tvrdil, že se nic nestalo. Až druhý den mi smskou(!!) sdělil, že na té akci potkal jinou, že spolu nespali, ale že se zamiloval atd.
V mém okolí je sakra málo chlapů, kteří nepodvádí. Současnému příteli věřím, ale jinak si myslím, že je to tak 90% nevěrných : 10% věrných.

Nechci tě strašit, ale na tohle pozor. Jak si chlap najednou začne hlídat mobil, nenechá ho nikde ležet jen tak, pomalu i na wc si ho bere, tak je to jasný. Tohle dělal expřítel mojí kamarádce a taky se pak časem dozvěděla, že ji podváděl.