Změna životního stylu - přechod na čistější a přírodnější bytí

říká se tomu Ortorexie a je to forma PPP...
zkus si o tom něco načíst..a nemyslím to zle..sama jsem byla v podobné fázi a je lepší zarazit to, dokud je čas..pak si tím budeš spíš ubližovat než prospívat...

Díky, přesně tohle byl cíl - pokec s tím, že se ráda inspiruji nebo něčemu přiučím. Ohledně pečiva, nedržím sice bezlepkovou dietu, jak tu někdo píše, ale ano, chci lepek maximálně eliminovat ze svého jídelníčku. Převážně proto, že stále trpím akné a je to možná spojitost. Možná ne, to poznám, ale až po delší době. Stejně tak mléko a mléčné výrobky - až na občasný zákys, lučinu nebo kozí sýr se snažím mléku vyhnout, jak v jogurtech, sýrech, tak si místo něj do kafe dávám rýžové z DM. Myslím, že i tohle by mohlo časem stavu pleti pomoct. Nemyslím si, že trpím ortorexií Prostě si jen vybírám, když je z čeho a snažím se cpát zeleným jak jen to jde.

Já přesně tohle říkala také, když mě na to upozorňovali...a odmítala to...

Reaguji na zombiegirl:

To ještě neznamená, že to tak musí mít každý.

Naopak myslím, že je dobře, když se člověk trochu zajímá o to, co jí a pije.

Děkuji. Já taky to, že se zajímáš o to co cpeš do těla, jako nemoc rozhodně nevnímám. A rozhodně nejsem ve fázi, kdy bych raději trpěla hlady než snědla něco co není bio nebo super zdravé, nebo se bála jít do restaurace....Zatím tu změnu vnímám pozitivně.

To je dobře. Nejdůležitější je, jak se cítíš, a do toho nikdo nevidí líp než ty sama.

A řeči o orthorexii jsou úplně mimo. Když někdo přemýšlí, jestli si k snídani dá rohlík nebo buchtu, tak to je normální. Ale když budu zvažovat, jestli rohlík nebo banán, tak už jsem cvok? Tohle je šílené, ne zájem o vlastní zdraví.

Ale nepřekvapuje mě to, dneska už se vymýšlí diagnózy na cokoliv.

Podle mě je důležité, aby se každý cítil po jídle dobře. Já sama jsem už nějaký čas převážně na syrové stravě a neměnila bych, ale než mě tělo začalo posílat po syrových věcech, nějakou dobu to trvalo. Nedokážu si představit jít z buchet, masa a pečiva na ovoce, zeleninu a saláty. To je pro tělo šok.
Jediné, co bych zakladatelce poradila je, aby jedla tak, aby se cítila dobře. Klidně, ať si jednou za čas ten chleba s lučinou dá, dle mé zkušenosti bych řekla, že jí stejně přestane chutnat, pokud si ho dovolí a nebude ho mít pořád pře očima...

Taky si myslím a doufám Stejně tak to bylo s masem - já si ho nijak neupírala nebo se nenutila do nejedení, ale opravdu mi postupně přestávalo chutnat, začala mi vadit ta struktura v puse, chuť. Teď si občas dám lososa, ale taky si ho nijak neužívám, takže věřím, že časem přestanu jíst i toho. Mám pocit, že za to svým způsobem může ta chlorella - chutě se mi začaly měnit, až když jsem najela na větší dávky. Včera mě rodina lákala na víkendové grilování, tak jsem řekla, že bych si ale dala hlavně zeleninu, bez masa a už to začalo: "Ty nejíš maso, rozpadnou se ti kosti, umřeš!" Už to začíná...

Já na tyhle řeči většinou říkám něco ve smyslu: "Uvidíme za pár let."
A už to taky začíná: ty lidi, co mi tohle cca před 5 lety tvrdili, jsou dnes překvapení, jak dobře a zdravě vypadám, zatímco oni často za tu dobu celkem zchátrali - z čehož já překvapená ani moc nejsem

Jinak ty chutě se opravdu časem mění, já jsem taky neměla v plánu být raw veganka. Ale jak jíš té "normální" stravy stále méně, tak už tě pak skutečně neoslovuje, nebo ti vyloženě nechutná, jako např. to maso - mě už dneska stačí i jeho "vůně".

Já jsem byla dva dny zpátky na hydrocolonu a paní mi řekla, že vitariáni a vegani, kteří k ní chodí jsou ti nejzdravější a nejvitálnější lidi, co kdy viděla. Tak ať mi někdo netvrdí, že to není zdravé Raw vegan - to asi nedám, ale vařený vegan snad postupně ano

Reaguji na Tank: V červnové Regeneraci je rozhovor s Jaroslavem Duškem o raw stravě, doporučuji přečíst, je tam i pár receptů z právě vydané kuchařky raw food.