Zamilovaná do kamaráda - OK - ale jak z toho ven?

zažila jsem to jednou, ale bylo mi jasné, že kamarádství zničit nechci a city jsem si nechala pro sebe. Po pár měsících to přešlo. Ale jestli to už u tebe trvá dva roky...Je to kus času. Ostatní tě vůbec nezajímají? Třeba by pomohlo vyhlídnou si někoho, ke komu bys upřela své city, samozřejmě ne z donucení. A on o tvých citech ví?

Taky mě to děsí, ta doba, to mi věř. Je to jako sinusoida - nahoru, dolů... ale pořád ten cit tam je.
A to je i ten můj problém, že jiní mne nezajímají, za tu dobu bylo pár, co "měli zájem", ale já prostě neměla, a pokud bych do toho šla, tak stejně jenom proto "aby viděl" (bylo by mu to srdečně fuk!).
O mých citech jsem s ním nikdy nemluvila, ale musel by být slepej, jeden přičinlivej kamarád občas před náma prohodí něco jako "vy byste se k sobě tak hodili" a když vidím jeho výraz a zamítavé "nééé", tak to ti řeknu... to je taky super zážitek

Pokud nezvládneš jeho přítomnost, nevím, asi bych byla pro se raději nevidět.

taky se k tomu přikláním, vždyť sejde z očí, sejde z mysli. Třeba by stačilo jen na čas, a pak bych klidně zkusila kamarádské vztahy opět navázat, určitě by tam ty nynější city nebyly. Nebo aspoň soudím podle mě, ten můj kamarád tenkrát odešel na školu, neviděli jsme se půl roku a po půl roce, když přijel, jsem ho zase viděla jako toho starého dobrého kámoše, i když první dva měsíce jeho nepřítomnosti pro mě byly peklo...

Ponožka pruhovaná

Můžu se zeptat, kolik ti je? Zažívám totiž to samé a říkám si, jestli nejsem blázen, když už je mi 30
My spolu ještě k tomu občasně (vzdálenost 150 km) spíme..takže se zmítám mezi chvilkama euforie a depresí z toho, že on chce jen tohle kamarádství s bonusem a to ještě jen do doby, než si najde "tu pravou". Minule jsem se ptala, proč já to nejsem (až takhle trapná jsem byla) a prý teď jen nechce řešit baby, třeba se z toho ještě něco vyklube... Je mi jasný, že bych se z toho snadněji dostala, kdyby se našel někdo jiný, dokonce jsem si dala inzerát na seznamku, ale nic . Aspoň že si myslí, že já jsem v pohodě a beru to čistě nezávazně.

BlackCoffee
Já vím, no.
Jeho přítomnost zvládnu, ale vyburcuje mě k těm falešným nadějím. Ostatně i kdybych ho nevídala, asi stejně na něj myslela a doufala...

Chtěla bych mu jednou ukázat, že jsem skvělá a že byl blbec, že... mě nechtěl.

Zní to asi hodně hloupě, žejo.... holky... já to vím... : -(

lucinkaf
Já to zkoušela, omezit ty styky, ale když jsem ho neviděla, stejně jsem na něj pořád myslela. A když jsem ho pak viděla, tak jsem málem dostala infarkt.

Marimiomara
Vidíš, to je to, já si totiž myslím, že "ten můj" by taky na nějaký kamarádství "s bonusem" přistoupil. Jednou mi i něco takového opilej navrhoval... Jenže to by mne rozložilo ještě víc, to je mi jasný. Nebo možná by mi ho to znechutilo, ale nechi to pokoušet : -)
Je mi 27, nejsi v tom sama ; -)

Marimiomara
vím že to vyzní blbě,, ale jsem ráda, že v tom nejsem sama.... ; - )

Ponožka pruhovaná

To se mi ulevilo, bála jsem se, že ti bude tak 21 a já si budu připadat jako naprostý magor . Určitě na nic takového nepřistupuj - kdyby toho nebylo, nedělám si takové naděje, ze kterých vždycky spadnu zase akorát na zem. Jinak taky nevím, co s tím a pokud na něco přijdeš, dej mi vědět!! Dík

Ponožka pruhovaná
Nevyzní, i mně je asi o 50% líp - až zase večer budu sebelítostnit, vzpomenu si na tebe

Marimiomara
Sakra, ale já to sem přišla zjistit, tak jaký "nevím"! : -D
Magor nejsi určitě ; -)

Holky tak já to vezmu z druhé strany jo? Já tohle zažila, ale byla jsem na druhém břehu.....Kamarád miloval mě a to dlouhý leta......Měla jsem ho hrozně ráda, ale chodit jsem s ním nemohla, nebyl to můj typ nic takovýho, ale byl báječný a vždy mi se vším pomohl....Prostě opravdu kámoš do nepohody a vím, že kdyby mezi náma něco víc bylo, tak by se to akorát pokazilo, což jsem nechtěla....Jenže on mě fakticky miloval a asi se cítil jako ty....A pomůže jediná věc, honem rychle zkusit najít někoho jiného, využívat co možná nejvíce příležitostí se seznámit a druhá věc - ta pomohla jemu - přestali jsme se vídat - on si po delší době našel přítelkyni s kterou mají miminko a je to....Ale vím, že jak bysme se zase začli vídat, byl by v tom až po uši znovu, občas mi pošle mailika, takže to vím... Ale hlavu vzhůru, myslím si, že nejlepší je vytlouct klín klínem nebo jak se to říká...

Ponožka pruhovaná
Ahaaaa .... no ale já se kontaktu vzdát nechci, jak tady zaznělo - ale uznávám, že je to asi velmi rozumné. Jenže kamarádem pro mě zůstat musí, je skvělej . Tak třeba se to vyřeší, až si najde přítelkyni...? Asi mě to v tu chvíli položí, ale budu mít jasno a nic nenadělám.

Lindees
Já bych snad i vytloukala, ale i když se občasně snažím randit, tak se do toho nutím a žádný jiný mi nepřijde zajímavý, přitažlivý....