Začínám mít ráda ženatého muže

Reaguji na Delania: Držím palce ať to vyjde...já prošla něčím podobným jako ty, s přítelem jsme spolu už více jak 8 let...když jsme začínali on byl ženatý, 2 děti, já 22letá holka.....ale vše dobře dopadlo! Jo alimenty mě občas štvou, ale do toho vztahu jsem šla se všemi těmi úskalími....nedej na řeči, že když jednou opustil jednu ženu tak opustí i další, já si taky prošla očistcem připomínek, výčitek jak rozbíjím rodinu a já nevím čeho všeho...koneckonců i tady na Omlazení kdysi v jednom tématu kam jsem v dobré víře přispívala...ale dnes házím tyhle řeči už za hlavu!
Jo a mimochodem...strašně mě štve názor, že "my" rozbíjíme rodinu! A co ten chlap? Ten ji přece rozbil jako první a ne potencionální milenka?!
Tak hodně štěstí a na kartářku nemysli!!

přesně tak. Já mám na to jednu odpověď a to: Kde je zaručeno, že když si žena najde bezdětného a svobodného muže, že ji taky za pár let neopustí?

Pravda,že na rozbití rodiny musí být dvaON-nezodpovědný z.metek(mají miminko) a pak slečna,která do vztahu jde i když ví,že určitý pán je ženatý.Potom je to podle mě od ní dost hnusné,ale každý jsme jiný,já razím to,že vše se jednou vrací a kupodivu v tomto případě to vidím kolem sebe na 100%.

Pochopím,pokud už žijí odděleně a rozvod je v jednání,to pak neřeknu ani popel.

Sama jsem si něčím podobným prošla,ovšem frajer lhal a já mu ve dvaceti uvěřila,že odchází od rodiny(měl taky mimčo)vše tomu nasvědčovalo,ovšem jen kecy a kdyžj sem pak uviděla jeho ženu s kočárkem,bylo mě děsně,z něj i ze mě,že jsem si to vše nezjistila lépe,rozbíjet rodinu už nikdy nehodlám,mě se to příčí.

Přesně tak. Je to svědomí každého z nás, všichni víme, co děláme a proč. Všechno zlé co uděláme ostatním se nám vrátí, vždycky. Vyjímky nejsou, když ublížíme, jednou někdo ublíží nám. To jsou zákony přírody. Soudit někoho, ale nelze, každý máme svůj život a možnost žít ho, podle svého.

Přesně tak...kde mám zaručeno, že když si najdu svobodného bezdětného tak, že mi neuteče za jinou? Tohle je prostě život, lidi se potkávají a opouští....a každému to prostě nevyjde napoprvé...myslím, že v dnešní době lpět na tom, že koho si vemu a mám s ním rodinu tak s ním zákonitě musím být až do smrti je trošku nerealistické! Takže já si rozhodně nepřipadám, že jsem někomu rozbila rodinu, prostě jsme se potkali, zamilovali, on se rozvedl a tím to končí! Na děti platí, dřív je i pravidelně navštěvoval....a jeho bývalá žena už má dávno nového přítele s kterým vede dál svůj život! Takhle to prostě chodí a nechápu proč se někdo kvůli tomu rozčiluje nebo nás napadá!

A není to tak, že v některých případech na tom může mít vinu i jeho manželka? Ano je spousta případů, kdy chlap prostě "zblbne" a opustí "fungující" vztah, ale myslím, že je tady i spousta případů, kdy jim to opravdu neklape a ve finále to dopadne tak, že si dotyčný pán prostě najde jinou! A myslím, že v těchto případech by k tomu rozvodu došlo tak či tak a ta "jiná slečna" prostě jen urychlí to rozhodnutí! Rozhodně tady nechci obhajovat všechny chlapy, to ne, je mezi nima opravdu spousta zmetků co neví kde by co by.....ale proč někteří nechtějí připustit, že někdy ten vztah opravdu nefungoval? Jinak kolem sebe znám pár případů (včetně mých rodičů), kdy spolu lidé zůstavají v nefungujícím vzathu právě kvůli dětem a můžu vám říct, že není o co stát.....To dítě to vycítí, že to nefunguje a trápí se mnohem víc než kdyby šli rodiče od sebe....kolikrát já probrečela celé noci a doslova se modlila ať se naši rozvedou! Když jim to s odstupem času říkám, tak nevěří svým uším, protože mysleli, že nám dětem vytváří perfektní zázemí...jenže opak byl pravdou!

Rozholda ses jít do něčeho, co tě bude stát asi hodně sil. Teď se může zdát, že je vše krásné. Jsi zamilovaná. Jak to bylo s manželkou nemůžeš vědět. Znáš jen jeho verzi. Až ti to jeho rodiče či známí potvrdí, pak můžeš říkat, že to mezi nimi nebylo v pořádku a za těchto okolností by to mohla být jakákoliv jiná slečna, která by rodinu "rozbila" a bohužel tahle nevděčná role padla na tebe. A ani za tohohle předpokladu se nic neulehčí. Možná, že teď je vše nastaveno tak, že jsi vážně spokojená. Ale to se může změnit. Nezapomeň, že manželka bude dělat asi peklo (taky bych kolem sebe kopala mít 4 měsíční mimčo), vydírat přes dítě tvého přítele i jeho rodiče. Takže pokud není přítel hodně silná osobnost a nenechá se jejíma řečma zastrašit, tak tě čeká opravdu krušný život. Nikdo nebude brát ohledy na to co cítíš, bude tu jen zohledněna potřeba dítěte a jeho matky - co kdyby se zas naštvala. Na tebe jako novou partnerku toho zřejmě moc nezbyde (ty budeš ta, co musí vše chápat, jakékoliv rozhodnutí tolerovat - většinou ti ani nic jiného opravdu nezbyde). Spousta holek si neumí představit, co je do budoucna čeká, když má partnera, který si ty věci jako manželství a dítě prožil poprvé u jiné ženy. A tuhle jeho minulost budeš sama prožívat každý den. Nechci tě strašit, třeba ten tvůj je skutečně ideál muže s minulostí . Ale stačí se podívat do vyhledavače na různé diskuze téma on a dítě,jeho ex atd... Tam najdeš úskalí, které takový vztah nabízí. Přeji ti hodně sil ať to zvládneš. Pokud ten muž za to stojí, nenech se odradit. Tak jak se může pokazit to hezké, tak i to špatné jednou skončí a nastanou lepší časy.

Reaguji na Kathalin: Pěkně si to napsala...souhlasím...může mít ze života peklo a možná taky ne....je to individuální! Každopádně minimálně ze začátku je to opravdu těžké a člověk musí mít dost sil to ustát!

Taky přeji hodně sil a ať se dobře rozhodneš!

Já netvrdím že neale kecy ženatých můžu jsou vesměs stejné-doma jim to neklape,nedostává se mu ničeho ,manželka je děsné stvoření atd...a většinou to tak není a hledá jen povyražení.A pokud mu to teda neklape,ok ať si někoho najde,na to má právo,ale nechápu,proč by měl teda stále žít s ženou,když je to tak šílenéa přitom mít další,to je ten hnus co se mě osobně příčí.
Pokud je to frajer,zavře za sebou slušně dveře a jde dál..............to ano,proč taky ne.Potom i jeho "nová" partnerka nemusí mít jedinou výčitku.

Reaguji na Zanet96: Mluvíš mi z duše,tohle nesnáším.On je doma nespokojený,ale stále tam je a už má někde někoho jiného.Je to jen o charakteru člověka,říct tomu druhému(nemám tě rád a nechci s tebou být)je mnohem lepší než z něj dělat blbce a podvádět.

Reaguji na Hanullinka:
Takový chlapy zůstanou většinou stejný, podváďěli a lhali jednou, podvedou a budou lhát zase. Když mají tendence /at už muži či ženy/ k tomu mít najednou "více vztahů", jen tak je to nepřejde. Na pár let se uklidní a pak znovu přijde nějaká dvacítka, bezdětná, s hezkým tělem a neokoukaná. A najednu je manželka "nesnesitelná, děsná, netolerantní atd."

Jsou i vyjímky, kdy je opravdu manželka děsná fůrie, alkoholička či ti dva z jiného důvodu nemají budoucnost. Pokud je, ale chlap zbabělec, který podvádí a několik měsíců či let lže, má to prostě v povaze a to se jen tak nevymaže.
Konkrétně chlap, který opustí malé mimino je pěknej hajzl, na to opravdu nemá povahu každý muž. Takových "tatínků" neznám moc, naštěstí. Pokud jeho manželka tedy vyloženě není vyšinutý blázen, o čemž silně pochybuju.

Reaguji na martinam:
Hm, kdyby se můj partner/manžel hluboce a opravdově zamiloval do někoho jiného tak, že už by si nedokázal představit být bez té druhé, tak bych opravdu nechtěla, aby se mnou nadále zůstával - z povinnosti, ze soucitu, prostě ne. A rozhodně bych v tomto "umělém" vztahu nechtěla vychovávat dítě.
Samozřejmě, pokud se chlap rozhodne k takovému kroku, jako je opustit ženu a malé dítě, pak se musí zachovat opravdu jako dospělý a férový muž a situaci řešit zodpovědně a dospěle.
Odpustila bych a pochopila bych muže, který by ode mně odešel za svou láskoua zároveň mě bral stále jako svou rodinu, i když se láska z jeho strany vytratila. Ale v životě bych neodpustila muži, který by ode mě zbaběle odešel a nechal mě napospas všemu.

Já taky ne. S tím souhlasím. Jenže k tomu "hlubokému a opravdovému" zamilování musí s dotyčnou trávit dostatek času atd. Dá se tomu pěkně vyhnout již na začátku a místo randění s "novým" objevem, se "vrhnout" na nápravu stávajícího vztahu. To, ale chlap nesmí "chtít" utéct od problémů a začít někde jinde, s jinou...Dospělý chlap pochopí, že s tou novou přijdou za čas podobné problémy, i horší....Je na delší diskusi, ale znám v okolí /a jistě nejsem sama/ mnoho párů, kteří jsou spolu šťastní, mladé rodiny, kdy tatínka ani nenapadne se "zamilovávat" A pak jsou tu ti druzí...Možná měli jen méně štěstí, ale já si myslím, že je to také o tom na vztahu pracovat, neutéct když žena po porodu ztloustne, je protivná, hypotéka je drahá a středem zájmu je mimino. Nebo neutéct když manželé po dvaceti letech mají pocit, že už si nemají co říct, protože děti jsou už velké...Zkusit na vztahu pracovat, určit si nové výzvy....Naši jsou spolu celý život a já je taky celé dětství pozorovala, takže jsem viděla proč se jejich známí rozvádějí, ale oni ne. Protože se opravdu milují a to je velkej rozdíl od zamilovanosti, proto by táta mamku za nějakou mladou buchtu nikdy nevyměnil, i když je jasné, že pokud by jí dal šanci a trávil by s ní dostatek času, zbláznily by se mu hormony a mohl by se "opravdově a hluboce" zamilovat

Reaguji na martinam: Ano jsou tací,kteří lžou,podvádějí,doma je nikdo nechápe atd.Ale vracejí se domů a kolikrát ta manželka ani nic netuší,protože jejich manželství je úplně normální.Ale pokud mají dlouhodobé(opravdové) problémy tak je lepší jít od sebe a být k sobě fér.Proto jsem psala o charakteru člověka,který svého životního partnera podvádí,ale stále se k němu vrací domů.A v případě o jakém píše Delania,mě připadá,že se manžel cítí odstrčený.Jsou mladí,rok po svatbě a ještě hned 4měsíční mimino,já si prostě myslím,že on to jen nezvládá a žárlí(na manželčiny rodiče a možná i na to malé),no a pak je rád že si s někým jiným v klidu popovídá.Ale rok po svatbě s tak malým dítětem?Proč si jeho matku bral,jen proto,že otěhotněla?Nebo,aby za rok zjistil,že to není ta pravá?Mohli se přece domluvit a ona dítě vychovávat sama,vždyť takových případů je všude plno.Je to jen můj názor,třeba to může být opravdu jinak.

Reaguji na Delania: Tak jak příběh pokračuje,vyřešily jste to už nějak?Začínám být v podobné situaci,ale bohužel obráceně.