Začínám mít ráda ženatého muže

No musí to být opravdu charakter, pořídit si mimčo a v jeho 4 měsících zjistit že to s manželkou nemá smysl. U mě by chlap co opustí ženu s miminkem skončil. I průměrně inteligentní ženská pochopí že když to byl schopný udělat jednou udělá to klidně znova, protože mu chybí to základní - zodpovědnost. A takový ty kecy jaký je chudák a se ženou mu to neklape je potřeba brát s velkou rezervou. Ty víš že to není v pořádku, ale ospravedlňuješ sebe i jeho. Ale je to každého věc a rozhodnutí, za sebe můžu říc že bych na to neměla, dovedu si představit jak by mi bylo kdyby mě a mimčo manža opustil.

Tak těm báchorkám o tom, jak to v manželství (či vztahu) nefunguje fakt nevěřím. Říkají to téměř všichni muži a přitom mají často doma ženské, které pro ně dělají první poslední... Je to prostě jejich taktika, jak na nás zapůsobit. Dělají ze sebe chudáčky a my si pak máme připadat jako "zachránkyně"... ženaté nebrat, nechtěla bych, aby mi jiná žena odvedla muže (ať by byl náš vztah jakýkoli), tudíž to nebudu dělat já jiné.

Delanio, nemáš to jednoduché. V první řadě si uvědom, že především on, a ne ty, by měl mít výčitky svědomí. On je vázán ke své rodině, ne ty - takže určitě neměj pocit, že jsi špatná, zlá, že odvádíš chlapa od rodiny. Je to on, kdo ničí jejich vztah, ne ty.

Je ale samozřejmě dobře, že tě svědomí uhání - měl by to být pro tebe začátek cesty z toho vztahu. Myslím si, že je sakra rozdíl, když má ženatý chlap dospělé dítě nebo alespoň odrůstající dítě, a když má chlap takhle malé miminko. To, že si chlap najde jinou ženskou s vědomím, že má doma 4-měsíční miminko, mi přijde v první řadě z jeho strany jako projev nesktuečného sobectví a slabosti. Měl by řešit problémy, které má doma se svou manželkou, místo toho, aby hledal jakousi útěchu pro tebe. Chlap, který si s vědomím, že doma na něj čeká tak malé dítě, najde přítelkyni, není chlap pro život.

Rozumím ti, zažila jsem to, jen ne s tak malým dítětem, pomyšlení, že bys měla opustit milovaného člověka, je hrozné. Konkrétně v tvém případě - v první řadě radím nohy na ramena. Tvůj ženatý přítel mi přijde příliš mladý (ostatně - ty také), ukvapený, neochotný řešit problémy se svojí manželkou, zbabělý. Samozřejmě - ale neznám ho. Takže: pokud by se opravdu rozhodl opustit svoji rodinu, měla by sis být jistá, zda v jejich vztahu byly skutečně tak velké problémy ze strany manželky, nebo zda naopak manžel jen neutíká a necouvá při prvních náznacích skřípání ve vztahu. Pokud to druhé, tak to opravdu není ideální volba partnera. Dále si musíš uvědomit, že tě čeká přiejmenším 20 let s tím, že budeš muset přijmout partnerovo dítě, starat se o něj a sžít se s ním. Není to jednoduché, musíš si být jistá, že je mezi vámi víc než jen prvotní zamilovanost, musíte být přesvědčení o správnosti svého rozhodnutí, cesta je dlouhá a trnitá. To, že si píšete krásné a zamilované emaily je určitě fajn, ale společný život o nich až tak není, společný život je IMO o partnerství, porozumění a souznění, o toleranci.

Vyřešit si předchozí vztah je určitě potřeba, ale neviděla bych to momentálně jako prioritní problém - v mém vztahu s ženatým jsem šla doslova ze vztahu do vztahu a nijak to nehrálo žádnou roli.

Argumenty, že žádná z nás nechce, aby nám jiná žena odvedla partnera, tak to nebudeme činit jiným, je dle mého názoru lehce mimo.

to jsou mi,ale věci to slyším prvně , že by měl mít výčitky jen on , já myslela , že jsou na to vždycky 2 nikdy není vina jen na jedné straně , ale na obou., když ženská ví , že ten chlap je ženatý a má malé dítě , přesto v tom pokračuje tak to určitě napoví dost o jejím charakteru nehledě na to, že je ještě sama ve vztahu a nedokáže být upřímná ani ke svému patnerovi .. přijde mi dost divné, že jí ještě dokážeš napsat, že by si neměla připadat ta špatná

mikkýsek, ale já nepsala, že by měl mít výčitky jen, psala jsem především on. Výčitky má mít dle mého názoru v první řadě ten chlap, který má určité povinnosti ke své rodině. Ženská žádné povinnosti k rodině toho chlapa nemá. Určitě je dobře, že i ona má výčitky svědomí - a to jsem také psala - ale ten, kdo je skutečně vinnen, je především a hlavně ten chlap. Mě fakt baví, jak každý ihned odsoudí "milenku", která odvádí chlapa od rodiny, jako by ten chlap byl nějaký nesvéprávný chudáček, o kterém rozhoduje žena.

Soudit charakter "milenky" je to poslední, co bysme tu měly dělat. Nic o ní nevíme, ale odsoudit ji dokážeme? To, že se holka zamiluje do ženatého chlapa (a on do ní), se stát může a ještě to neznamená, že je ta holka charakterově špatná. Je nešťastná, není to žádná vypočítavá mrcha. Může se to stát každému - a kdo napíše "mně by se to nikdy stát nemohlo", neví, co říká.

Že ti přijde divné, že píšu, že by si neměla připadat špatná, je samozřejmě tvoje věc a máš na to právo.

laala

Nikdo tu neodsuzuje charakter milenky - sama se prezentuje jako nezodpovědná osobnost, přinejmenším stejně nezodpovědná a sobecká jako její ženatý milenec.
Tak aspoň něco mají společného - určitě si budou tedy rozumět ....

ne? A co je tohle?

Takové příspěvky jsem tu nenašla. Našla jsem tu dva příspěvky od nešťastné mladé holky, které se dostala do určité situace a v podstatě neví, co má dělat. Píše, že má výčitky svědomí, píše, že neví, jak to ti dva mezi sebou mají, píše, že neví, zda má ve vztahu pokračovat, že "přítele" miluje ale dost řeší budoucnost toho vztahu... to je nezodpovědná osobnost?
Nebo je to nezodpovědná osobnost jen proto, že si dovolila "narušit" cizí "vztah" a to, jak se tu prezentuje, je už vedlejší?

laala
Tady je každé slovo drahé .... to už musí vědět nakonec ona sama nejlépe.
Myslím, že z uvedených četných příspěvků by jí mohlo být všechno jasné, bude-li o nich přemýšlet.

ano je to nezodpovědnost , (pro tebe možná ne , ale pro spoustu lidí ano ) Na obět si umí hrát každý , zodpovědnost s tím spojenou si ale nedokáže přiznat nikdo.Vždy jde o oba.

Možná by každý měl začít přemýšlet nad důsledky svých činů pak by možná k ničemu takovému nedocházelo . Tomu se říká zkouška vůle a svádět to na lásku a zamilovanost se kterou se nedá nic dělat je jen klamání sama sebe ..
Buď to máš" srovnané " a víš co si můžeš dovolit a nebo je ti to jedno jsi sobec a koukáš jen na své blaho.Jinak ti to napsat nemohu , protože to tak přesně je.Ve hře přeci není jen ona + on, je tu také závazek jeho žena a dítě a na druhé straně její přítel.

laala, pořádně si přečti příspěvky všech a rázem zjistíš že mimo jsi tu hlavně ty.

Dotyčný by se měl snažit si to vyřešit doma a svůj čas věnovat synovi a manželce. Místo toho ze sebe udělá nešťastnýho chudáka a radši se věnuje uhánění Delanie. Delanii nikdo neodsuzuje, pokud tou milenkou nebude ona najde se jiná utěšitelka.

Naprosto souhlasím s RomanKaS, nic nového už se k tomu připsat nedá. Bohužel, taky si žádný happyend představit nedovedu : buď se Ti Tvá nová "rodina" a vše to pozadí kolem začne brzy zajídat ( nečekám, že by Tě Tvůj nový přítel pak bůhvíjak podporoval, protože na vztah a rodinu vypadá být podle zde zmíněných okolností nezralý ) , Ty vezmeš kramle a pak budeš označena za tu největší svini, která mu rozbila rodinu a zradila i jeho. Zbytečné komplikace.
A nebo ještě horší případ : zůstanete spolu, dotyčný si jako "správný chlap" udělá děcko i s Tebou - no a pak se najde další utěšitelka, další krásné maily, atd. , dokolečka. Z platu policajta moc velké alimenty nebudou, takže rozum do hrsti.
Já vím, že se zamilovanému nedá moc radit, ale mezi láskou a zamilovaností je velký rozdíl, ke Tvé "lásce" Tě táhne především to, že ji nemůžeš mít, takové to krásné nové, motýly v břiše, co doma nemáš, protože jsi na přítele zvyklá. Zkus si představit svého nového přítele v běžném obyčejném domácím provozu : složenky, špinavé fusekle, místo vysedávání po cukrárnách řešit doma jeho původní rodinu, ..... Je to to, po čem toužíš ve 20 - ti ?

dadabus
Naprosto souhlasím. Jsem s manželem 11let(je mi 32) a když už na mě přijde, že si řeknu jéé ten chlap je úžasný, tak hezky zpět do reality a představit si ho v běžném životě- složenky, fusekle atd. A pak si člověk řekne- jsem ráda, že mám doma toho svýho. Většinou holky tady vše napsaly .

pročelta jsem letmo

nesouhlasím s názorem, že to, že si dotyčný hraje na chudinku, nepochopeného manžela, není pravda - on se tak prostě cítí a on to tak vnímá

myslím si, že příchodem nového člena do rodiny - miminka - je to dost podstatná změna jak pro muže, tak pro ženu

pokud on byl doteď ten, okolo kterého vše skákalo, a najednou prásk - je tu někdo třetí, kdo vyžaduje daleko víc péče a pozornosti, kvůli kterému se v noci vstává, kdo brečí . . . a tím pádem on - jako muž - je o tu svou pozornost připraven, pak si bude hledat někde nějakou náhradu - na sex (bo po narození dítěte se i toto dost změní, a ze strany manželky nemusí být tak vysoká potřeba jako ze strany manžela)
své náhražce bude vyprávět, jak je nedoceněný, jak je opomíjený, jak mu nikdo nerozumí, . . . , použije i kajícná slova, vyzná lásku, možná se i rozpláče . . . a to s největší pravděpodobností do té doby, než se to doma nějakým způsobem srovná, (nepředpokládám, že by chtěl manželkou opouštět - jen se prostě jako muž potřebuje kompenzovat - a když to nejde doma, proč nezkusit sousedky ) a nebo dojde k závěru toho, že i ona nová dočasná partnerka ho začíná opomíjet a půjde heldat dál

je to prototyp nevyváženého, neusměrného, rozpolceného a nezralého jedince

jistě, nevidím, jaké problémy mají doma, ale to, že chvíli po narození miminka došel k názoru, že ho to doma nebaví?

mimochodem, k dítěti jsou třeba vždy dva, a pokud cítil, že matka jeho potomka není to prravé ořechové - proč si jí bral? (bo z jeho chování bych usuzovala, že s morálkou to nemá moc společného)

nicméně - pokud bych do nějakého takového vztahu - jako utěšitelka šla - byla bych, jak už tu někdo výše citoval - ta bezcitná mrcha, co odtáhla otce od rodiny a ani se u toho nezačervenala

nemám nic osobně proti tomu, když se ženatý poblouzní do svobodné, svobodný do vdané, či oba zadadaní se poblouzní do sebe

je to jejich věc, leckdy se pousmívám nad naivitou děvčat, která si myslí, že jsou ty poslední, pravé, jediné, kvůli kterým se ten jejich ženáč rozvede (předně, pokud někde sezdaný hledá milenku, tak rozhodně ta milenka nebude ani první, ani poslední, a když to nebudu já, tak to bude jiná) - ovšem, pokud se jedná o oboustranně vyhovující poměr, který nikomu neubližuje, tak je to jen jejich život a jejich svědomí

ahoj, taky jsem zažila něco podobného. a ženatý muž má doma vždy "problém" s manželkou a proto hledá jinde. ale má opravdu problém? většinou ne. ten můj neměl, žena se o něj starala, sex měli každý den skoro, byla milá, nehádali se a všichni jim záviděli. když se pak zlistilo, že on si našel milenku, nikdo nemohl uvěřit...ani jeho žena ! trvalo to půl roku a celou dobu mi vykládal, jak ona doma nemyje ani nádobí, nespí spolu, jak to je špatný...a že jí o mě řekl a že ted řeší jak to bude s dětma...lhal mi a já to nepoznala a lhal i jí, když byl u mě, vymýšlel si pohádky a jí taky ani nenapadlo, že by to mohlo být jinak. byl dobrý herec. nakonec jsem nevydržela a chtěla na ní číslo. řekla jsem, že když se do týdne nerozhodne a neodejde od ní, zavolám jí a promluvím s ní já (přeci když to už ví, tak to bude jednoduché ) druhý den večer mi řekl, že si jede teda domů pro všechny věci a přijede ke mě a v jednu ráno mi přišla smska, že zůstává s manželkou, že jí všechno řekl až ted a že jí miluje a chce s ní být. pocit který jsem v tu chvíli měla asi nemusím popisovat. opustil mě v té nej zamilovanosti a ani v nejmenším jsem nečekala tuto možnost, ale stalo se. takže od ženatých ruce pryč, skoro všude to dopadne stejně ted mám manžela a ten má 2 děti z předchozího manželství. všichni mi říkali, že budu neštastná z alimentů, řešení jeho dětí...ale já byla zamilovaná...a vzali jsme se. jsme spolu 5 let, máme 2,5 letou dcerku a alimenty mě neskutečně se..u a děti taky. jednomu je 16 a neví, co bude, chvíli punk, chvíli emo...začal kašlat na školu a propadá, přitom je to chytrý kluk, ale prostě puberta ! a druhýmu je 9 a ten za to nemůže, ale jeho máma ho blbě vychovává, nezná pravidla hygieny, dává nám ho sem nemocnýho a tají to, pak to chytne malá a 10 dní pak nespí a kašle, smrká, má teplotu...kdybych to měla vrátit a rozmyslet si to znova, najdu si rovnou chlapa bez dětí, ted už vím, co to je.kdyby aspon byla jeho bývalá žena normální, ale je to husa, když něco řeší, tak ona argumentuje takovýma kravinama, až to s..e, nechápu, jak někdo takový může existovat. už jsme se i pohádaly v telefonu...prostě radím od ženatých pryč, ale i od rozvedených s dětmi. pak budeš mít děti s ním svoje a budeš chtít na výlety o víkendech a ***, místo toho tam budou cizí děti ! a ty jim budeš dělat služku, vařit a uklízet po nich...