Vztah na dálku

Reaguji na tynuska1990:
"ten víkend vždycky rychle utekl takže jsem v buse břečela"

Taky jsem ve vztahu na dálku a tohle velmi dobře znám, ten pocit při odjezdu je tak strašnej, že se taky kolikrát neudržím...Jen bych ráda viděla občas i na druhé straně, že mu bude smutno...
Tynusko, moc vám fandím, doufám, že u nás tohle dojíždění bude taky brzo minulost

Já co jsem se vyučila tak to byl myslím pátek a měla jsem se stěhovat až v pondělí kněmu,už jsem měla všechno ale zbalené.A navečer rodiče i sourozenci odešli pryč a já jsem mu to psala že jsem tady sama že bych už chtěla být sním,tak jsem si tak psali co dělá a tak,on mi psal že se kouká na televizi a po hodině náhle u nás někdo zazvonil a co myslíš byl to on a už jsem jela kněmu nastěhovaná.Je to můj brouček jediný.Ještě zhubnout do tý svatby a může být svatba.Bouračku jsme taky spolu už zažili.Chodil za mnou i na operace měla jsem problém s cystou tak jsem 2ročně jezdila na operace do prahy,a byl jeden den kdy byl ve škole a už mu měla končit vyučování myslím a já jsem mu psala že už je tu pro mě mamka a sanita aby mě odvezli domů,a už mi nepsal tak jsem si řekla že nemá asi čas a už jsme odcházeli z nemocnice tak tam přiběhnul celý udejchaný a spocený aby mi prý mohl dát aspon pusu.Miluju ho čím dál tím víc

Já mám momentálně vztah na dálku 8 měsíců... bydlíme od sebe asi 350km, což je pro mě vlakem někdy i 6 hodin tam a 6 hodin zpět. Ale dá se to... vidíme se každý druhý víkend, kolem svátků někdy i déle... Přes samé pracovní povinnosti nám to ani nepřijde a těch 14 dnů vždycky uteče jak voda! Každopádně máme už od začátku jasno, že se sestěhujem... no a už to tak vypadá, že v létě se stěhuju já. Dokonce tam mám i nabídku práce...

taky se mi ted rýsuje nový vztah,kde by mezi námi byla menší vzdálenost..nějakých 110km,což se dá.. vídali bysme se taky jen o víkendech tak uvidíme ale už mám i zkušenost z bývalého vztahu kdy partner byl ode mě přes 300km,vídali jsme se jednou za 14 dní kvůli práci a vyšlo to,sestěhovali jsme se a žili spolu skoro 5 let..pak to sice skončilo ale to sem už nepatří

Holky, ja chodím s klukem, který bydlí 450 km ode mne, a jeste ke vsemu ma takovou praci, ze je furt nekde po svete-Rusko, Cina, Mexico,...Je to hlavne o duvere, vidame se kazdy mesic a jsme spolu pak tyden v kuse,..jinak se vidame denne na skypu(casove se musime prizpusobit, ale jde to) povidame si smejeme se a proste delame oba maximum proto, abychom spolu byli statsny, strasne se vzajemne chceme a vime oba,ze nam to za to stoji, je jsme jedene pro druheho ten pravy a ze musme prekonat dobu, nez nam stesti bude prat a ja budu moc jit za nim,..Vime, ze nam to za to stoji,...a jak rikam, davame do toho oba vsechno, verime si a hlavne, komunikujeme,...kdyz je zajem z obou stran, jde vsechno,...proste LASKA, je a nebo ne, kdyz je, tak neni co resit. Nikdy jsem takovy vztah nechtela, a natoz s cizincem a bum,,...nikdo se me neptala a kdyz jsem ho potkala, neptala jsem se ani sama sebe, ptoste to tam v srdicku je a bude,....krasny, nejkrasnejsi vztah, co jsem mela,...

Jestli někomu nevadí vztah na dálku tak Vám to samozřejmě neberu, co člověk to názor ale já bych s nikým chodit na dálku nemohla, pro mě to zkrátka není vztah vidět se tak málo, já chci chlapa vidět kdy chci a né třeba jednou za týden, hrozně by mě to štvalo a bylo by mi smutno a většinou takové vztahy dlouho nevydrží...Mě by takový vztah vadil a ani to nepovažuju za vztah vidět se jen občas...ale těm které to máte jinak to neberu,jen jsem řekla jak to vidím já.

Reaguji na Lloret:

přesně takvy názor jsem vždycky sdílela i já,...a teď je to uplně jinak,... ale kdo ví, třeba se to ještě potvrdí, ale když potkáš tu pravou lásku, tak tohle pak už neřešíš, to mi věř,...musí to chtíti ale oba,to je hodně důležitá, protože je hodně náročný, ... a ze všeho nejvíc je komunikace,..my strávavíme hodinu denně, že si povídáme, díváme se na sebe a tak,...prostě ikdyz je někde na druhý straně planety, je porad tak blźko,..myslím, že si jedene druhéh vážíme o hodně víc, a když jsme spolu užíváme si jeden druhého,...za ty tydny, kdy jsme spolu byli vkuse, bych to srovnala jako k měsíci randění,..známe se stejně dobře a možná i líp, než kdybychom spolu randili nebo se vídali po večerech,byt spolu 10 dní non stop je přeci taky jen zkouška, mnoho párů ackoliv spoli žijí, toho nejsou schopni, začnou si lét na nervy a proč ? a samozřejmě, by to nemělo anipro mě cenu, kdybych věděla, že to tak zůstane,....oba víme, že tohle skončí a pak budeme splolu,...doufám, že to zvládneme ,...chybí mi to ano, ale za to odloučení naše láska stojí

tak holky, taky přispěju... mám dvouletej vztah, a stále jen víkenodvé vídání, ale hraje tu roli práce, až najdu práci, stěhuju se k příteli...tak snad to bude brzy....A jinak, moje sestřenice má od svých 17 let vztah pouze "víkendový" a vyhovuje jí to, manžel pracuje v Rakousku, maj spolu dvě děti, a letos oslavila 40tiny...ale já bych tohle taky nemohla, kort celej život...co pak ty děti...přes týden táta prostě chybí...neužije si to všechno, vypravování do školky, školy a tak....ale holt každej je jinej....

tak každý to má jinak. Jsem s přítelem už 10 let a teď se musel odstěhovat za prací 200 km. Takže tráví u mě víkendy. Upřímně nevidím rozdíl mezi tím, když jsem dojížděla denně 50 km za prací já, vstávala jsem po 4,00 a dom přijela kolem 18,00-19,00 a byla jsem soustavně grogy.
Takto je to zatím fajn, jasně přestěhovala jsem se do bytu a dům pronajala, synovi je 17, takže už všechny fyzické práce (nákup, opravy) zvládne on.
A na víkend se tááák těším, celý týden si zorganizuji tak, abych ho měla opravdu volný.
A taky je fakt, že to asi vidí jinak člověk v 18 a jinak ve 40

Reaguji na Hanárek: člověk míní, život mění

Řeším teď něco podobného.Jsme od sebe 200 km a přítel za mnou jezdí cca.2-3 x týdně.Bohužel to stojí peníze a čas,ale myslim,že pokud to oba chtějí a jsou spokojení,nevidím v tom žádný problém. Hlavně pokud to funguje a klape to..
A jak se říká:Láska hory přenáší

může fungovat

Reaguji na Bee88:
Hezky řečeno Zažívám už rok a půl něco obdobného. Přítel je z jiného státu, vidíme se v průměru jednou za 6 týdnů. I když zrovna teď stanovujeme rekord - skoro 3 měsíce
Každopádně - přesně jak je tu napsáno - člověk se musí oprostit od každodenních "zbytečností" jako je nedůvěra, žárlivost a podobně. Na druhou stranu když se pak vidíme po tolika týdnech, MUSÍ být na povel skvělá nálada. A vždy to tak nevyjde, přece jen má člověk svých jiných starostí dost.
Důležité podle mě je i fakt, jestli vidíte někde v budoucnu opěrný bod pro vztah. Mě třeba živí myšlenka, že v říjnu se konečně stěhuju za ním. Jinak nych ten vztah asi neudržovala, kdybych nebyla schopná se k něčemu takovému rozhodnout. To a fakt, že jsme už zasnoubení
Přeju hodně sil. Vztah na dálku, pokud vydrží, má dobré předpoklady pro to, aby posléze, až budete pořád spolu, vydržel hodně dlouho, ne-li navždy

A jinak: brekot k tomu bohužel patří

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx