Věk pro hledání trvalého vztahu

Nevím co přesně chceš slyšet za odpověď, sama máš naplánováno jak to bude. Jen bych měla oči stále otevřené a nezatracovala něco jen kvůli tomu, že chceš odjet do ciziny. Jinak si myslím že pozdě určitě není, můžeš potkat někoho osudového a pak se to semele ani nevíš jak

Na druhou stranu, zase lidé, kteří jsou starší na nic nečekají, nehledají zbytečné mouchy a konflikty. A do roka po seznámení jsou manželé s dítětem na cestě a nejvíc šťastní. A to nejsou jen výjimky.

Určitě bych být tebou nic nehonila, jela do zahraničí. Plno žen kolem 30 se omezuje na zoufalé hledání nějakého ucházejícího "oplodňovače". Tak být tebou si nenechám kazit život těmito starostmi

Reaguji na DanielaM:
Mně bude 26 a nemyslím si, že bych něco prošvihla
Takže to neřeš a až se objeví ten pravý, tak to poznáš..

přesně tak, navíc tohle se nedá vůbec plánovat, buď chlapa potkáš náhodou nebo ne... nebo když ti tu napíšeme: jasně, musíš mít vážný vztah, tak kde ho narychlo vezmeš? Já bych být tebou nad tím nespekulovala, nechala to osudu a volně plynout. A to, že se někdo bere brzo ale neznamená, že se třeba v těch 30ti zase nerozvede, když se vezmeš později, třeba už to vydrží...i když ono nikdy nic není zaručené, je to stejně všechno jedna velká náhoda. Osobně si myslím, že není třeba na vážný vztah spěchat, aby se pak nepřechodil. Takové ty vztahy od 18ti bývají pak unuděné (ale samozřejmě jsou zase výjimky) - žádná univerzální rada stejně asi není. Jeď do zahraničí tak jak chceš a nech to osudu.

Reaguji na DanielaM:
také mám občas takový pocit, jsem cca o pul roku mladší než ty. Přítele sice mám, ale tak nějak to na společnou budoucnost zatím nevypadá, navíc on je mladší než já. A říkám si přesně to samý, abych za rok za dva nezustala sama a kde budu hledat kvalitního chlapa..?

Nadruhou stranu ale znám pár ženských, které jsou starší. Našli toho svého třeba až před 30tkou a jejich partner je úžasný chlap. Navíc chlap kolem 30 víc co chce, nedělá už tolik hlouposti jako mladší chlapi atd.
Každopádně kdybych byla sama taky bych hned někam odjela...

Já mám dojem, že čím jsem starší, tím mám na chlapa větší nároky. Takové 16-ti leté slečně stačí, když ji chlap pozve na kafe nebo sveze autem a už je zamilovaná a u mě je to síto na chlapy čím dál hustější

Já taky nevím, co chci slyšet. Jen mi to leželo na srdci a nechci to probírat s nikým známým, tak píšu na Omlazení.

Jenže tyhle holky neřeší s kým si "lidsky sednou". Když se nalezneš ve společnosti chlapa, který je ti sympatický a máte stejný pohled na svět popř. budoucí život, jistě tolik nebudeš řešit, jestli má ty a ty boty a podobně. Prostě rozumní dospělí lidé ví, v čem dokážou udělat kompromis a co je pro ně naopak problémem.

mě je 26 a jsem sama a občas mě to taky přepadá,zvlášť když téměř všechny kámošky okolo zakládají rodiny a já žádný trvalý vztah nemám.ale zase na druhou stranu-ženská by si měla umět užívat,dokud to jde (pak přijdou děti a nějak nebude čas).a dneska je normální být singl ve 30ti,cestovat a poznávat.no a ten pravý se někde někdy objeví

já myslím, že jsi ještě hodně mladá, dneska už se přece skoro nikdo nevdává nebo nežení v pětadvaceti, vůbec to neřeš......
ale hlavně zapomeň na plánování retrívrů a svateb, to bys mohla bejt hodně zklamaná

a v zahraničí klidně hledej, mohlo by to bejt o hodně lepší, než co najdeš tady

muže jsem po několika vztazích poznala v necelých 25 letech a bylo to akorat

Já myslím, že na tohle neexistuje jednoznačná odpověď - každý člověk to má opravdu jinak a život to naplánuje tak nějak asi sám
Já jsem např. byla dlouhodobě zadaná cca od devatenácti a loni v letos v lednu jsme se skoro po deseti letech rozesli. Ted oslavím třicítku, což mě opravdu děsí, a jsem sama - po strašně dlouhé době, na což jsem si nejprve musela zvyknout a kupodivu to šlo, Výhodou je to, že jsem konečně zase našla sama sebe (já se v tom vztahu děsně dusila a ztratila životní náboj a elán). Jinak ty tvé pocity mě taky sem tam přepadnou, ale pořád doufám, že prostě nějakýho osudovýho chlápka snad potkám (stará babizna snad ještě nejsem no).

Jinak holky, co byste si mysleli o chlápkovi, kt. se s vámi seznámí v klubu, nevezme si na vás číslo, ale pak si vás složitě najde na FCB, vy ho akceptuje do pratel, ale on uz vam tam nenapise? Asi jsem natvrdla, ale nechapu, proc si me na tom FCB hledal a pridaval )) Ja jsem ted po tech letech dlouhodobeho vztahu asi v chapani opacneho pohlavi ponekud zabrzdenejsi

@Imonah: zjišťuju,že si chlapi přidávaj ženský na FB,aniž by je moc znali,jen abych jich tam měli co nejvíc.a až se budou nudit,tak všechny obešlou,pokecaj a tak.leští si ego

někdo je vyzrálý pro trvalý vzath ve 24 někdo až ve 40 ti , toto se nedá plánovat. . To poznáš sama , kdy ten vhodný okamžik přijde, většinou je to nečekaně .

ahoj holky, já osobně souhlasim s tim názorem, že je lepší bejt ve vztahu s někým, s kým to stojí za to, a ne mít vztah jen "aby se neřeklo" nebo "že ho maj i ostatní" je mi přes 30, jsem nějakou dobu sám, takže chápu i pocity "nepatřičnosti", že jsem "nějak dlouho single" a že je to "podezřelý" a taky chápu, že je dobrý mít na vztah čas, což já teď moc nemám...
myslim si, že jsme každej docela velká individualita, tak je zbytečný nějak moc se srovnávat... třeba já patřim mezi lidi, kteří s přibývajícím věkem zpřesňují (zužují) představu té optimální partnerky, ale zase třeba kolega v práci, kterýmu je asi 27, tak ten zase řiká, že čim je starší, tim je benevolentnější, a že se mu začíná líbit každá první takže tohle je opravdu individuální, i když prakticky každej člověk chce mít pocit, že o něj někdo stojí...