Cituji Catyy: Ale jsou i antidepresiva - se serotoninem - které právě povzbuzují k životu, dělají dobrou náladu, člověk se díky nim cítí spokojenější, klidnější, šťastnější, víc ho vše baví.
paráda
Cituji Doreen: Proto bych si moc ráda přečetla vaše názory, ať už pozitivní nebo negativní, ráda bych věděla, jak se na užívání léků uměle navozujících náladu dívají jiní lidé.
Mám-li být upřímná, hodně bych zvažovala, pokud by můj partner byl psychicky nemocný nebo bral AD, jestli s ním být dál. Člověk hledá v partnerovi oporu a ne jen uzlíček nervů, co je věčně sesypaný a bez pilulek se ani nevyspí nebo nenají.
AD jsou prášky jako každý jiný. Pokud je někdo nutně potřebuje, pak ano, ať je užívá. Problém je, že se dle mého názoru předepisují jak na běžícím pásu. Což moc nechápu a divím se, kdo vše je a na co dostal.
Psychika je sviňa. Ale hledat řešení v pilulkách nelze. Jo, mít v záloze Leaxurín pro situaci, kdy to prostě nejde je fajn. Jinak ale člověk musí bojovat sám se sebou a srovnat si to ve svojí hlavě. To je jediné řešení. I když vím, jak těžké to je.
Jinak pro rejpaly - vím, že Leaxurin není AD a chápu rozdíl mezi depresí a "depkou". Jen z toho chápu, že autorka depresi nemá. Proto se zmiňuju o Lexíku a tom boji se sebou samým.
Cituji Laky: obsahujících bílkoviny bohaté na L-tryptofan
L-tryptofan je i volně prodejný v lékárnách, je to přírodní antidepresivum
Kdyby to bylo tak snadné a dala se AD nahradit stravou....to by bylo fajn.
Já jsem své potíže léčila dlouhodobě právě přírodními prostředky.
Bylinky. homeopatika. Pak i kineziologii a Bachovy kapky...
Spíš jsem tím ale propásla dobu, kdy bylo možné mé potíže řešit včas. protože čím dýl tyhle stavy trvají,. tím hůře jsou léčitelné.
Nemyslím, že AD někoho vyléčí. Ale rozumím tomu, když s nimi člověk dlouhodobě žije. Protože by bez nich mnohdy už nežil. A můžem tomu říkat berličky, a že je slaboch, apod. Tak je, třeba. A co? Musíme být všichni silní a všechno zvládat? Ne.
Já AD občas taky beru, a málokteré mi sedne. Ale pořád lepší, než se trápit myšlenkami na to, jak to celé skončit.
Myslím, že nemá smysl nikoho přesvědčovat, taky jsem byla proti chemii. Ale dostala jsem se do stavu, kdy VŠECHNO bylo lepší, než deprese a sebevražda. Tedy i AD.
Cituji Laky: Berlička.......prostě něco,co člověka hodí jinam,vytváří závislost a dostává uživatele do kolotoče.
Pokud není někdo schopen žít bez braní prášků a to dokonce jak čtu od 14ti let,tak by měl být někde v léčebně a ne zobat tabletky,bez kterých se časem neobejde.
Vidím to stejně. Je to berlička, která může pomoci z nejhoršího. Rozhodně jsem proti letitému užívání těchto léků, kdy to někdo bere snad i jako řešení problémů.
Pokud se mám zameřit na druhou část dotazu autorky na vztahy. S člověkem na antidepresivech bych si nic nezačala. Kdyby je manža potřeboval, snesla bych to na nějaký kratší časový úsek, rozhodně ne dlouhodobě a dost bych tlačila na to, aby se problém skutečně řešil.
Cituji Laky: Nevěřím,že všichni lidé beroucí antidepresiva jsou nemocní zemře ti příbuzný - doktor napíše tabletky,rozvádíš se - doktor napíše tabletky,jsi tlustá a znechucená - doktor napíše opět tabletky.................takže antidepresiva bere široká veřejnost a přitom jim nic není,jde jen o slabochy.
90% těch lidí by potřebovalo vymáchat hubu v louži a ne prášky na nervy.
Přesně tak. Rozumím braní těchto léků, pokud někomu zemře dítě, aby se dostal z toho nejhoršího. Nerozumím předepsání léků školačce, protože si mezi spoluzačkama připadá ošklivá.
Cituji Patty: Člověk hledá v partnerovi oporu a ne jen uzlíček nervů, co je věčně sesypaný a bez pilulek se ani nevyspí nebo nenají.
To je krásně řečeno, myslím, že ti, co berou AD, by si měli vážně rozmyslet i rodičovství. Protože dítě bude potřebovat oporu, někoho, na koho se může 100% spolehnout, ne někoho, kdo funguje jen na práškách (příp. je zobe nejlépe ještě v těhotenství)
Cituji poella: Jenže problémy a psychické onemocnění (jako třeba deprese nebo úzkostné poruchy) jsou dvě odlišné věci...docela mě šokuje, že v dnešní době tohle ještě spousta lidí nerozlišuje.
Já ale mluvím o těch, co AD berou jen proto, že se jim nedaří, že nezvládají školu, že se rozvádí atd... V tom případě bych měla být na AD i já a to už několik let. A spoustě z nich se právě díky braní AD rozvine závažnější psychický problém a je z toho najednou nemoc. Podle mě je to dost podobné alkoholu. Člověk si párkrát dá a pak už to tělo potřebuje a psychika taky. Ovšem netvrdím, že jsou všichni stejní. Ale já to nepodporuji, protože mi taky nepřijde normální, když to doktor píše lidem jako lentilky.
Cituji Miinka: Přesně tak. Rozumím braní těchto léků, pokud někomu zemře dítě, aby se dostal z toho nejhoršího.
Mé známé taky umřela dcera ( v nehorázných bolestech a trápení) a ještě k tomu její druhá dcera několikrát potratila. Jednou dokonce v 7 měsíci těhotenství a AD brát nechtěla. A dostala se z toho mnohem rychleji. Je prostě silná osobnost. A ve spoustě věcí souhlasím s Laky Ti lidé by neměli hlavně za volant
Nepřála bych nikdy nikomu, aby je musel použít. Ano, několik lidí je bere jen tak z rozmaru, ale pokud se někdo dostane do situace, kdy opravdu nemůže, tak pokud mu AD pomůžou, tak ať je bere.
Buzerovat partnera, že je pod prášky, tak v tom nevidím žádné hrdinství. Spíš by se měl snažit pomoct.
Jinak L-tryptofan, který je volně prodejný, fakt není samospasitelný.
Cituji Miinka: Rozumím braní těchto léků, pokud někomu zemře dítě, aby se dostal z toho nejhoršího. Nerozumím předepsání léků školačce, protože si mezi spoluzačkama připadá ošklivá.
Ale Minko, tenhle případ není klinická deprese a není proto vhodné to řešit AD. To je emočně vypjatá situace, kdy se předepíše okamžitě působící "uklidňovadlo" typu Neurolu nebo Lexaurinu......Tohle vypovídá o tom, že vlastně o AD nic nevíš.......
Klinická deprese je dost specifická v tom, že člověku je psychicky bídně zdánlivě bezdůvodně - u nás vše bylo jako měsíc předtím, vztahy ok, práce ok, vše ok ale přesto se mamka propadala čím dál tím vc na psychické dno. To jsou stavy dané špatným metabolismem serotoninu v mozku a je to čistě fyziologický stav nespojený s žádnou prožitou traumatickou situací - je to stejné jako když tělo najednou přestane produkovat inzulín. A stejně jako v případě cukrovky se nedostatková látka - inzulín - dodá, tak je tomu i v případě klinické derese a předepíší se AD, které uvedou metabolismus serotoninu do normálu a člověk se díky tomu začne zase cítit normálně. Na rozdíl od "uklidňovadel" je to běh na dlouhou trať, není to okamžitá pomoc protože braní AD se projeví až tak za měsíc až dva. Proto by na Tebou popsaný případ bylo předepsání AD k ničemu....Navíc na AD nevzniká závislost a není třeba dávky pro udržení účinku zvyšovat (naopak mamce se teď snižují).
Já odsuzuji dlouhodobé braní "uklidňovadel" typu neurolu, kdy opravdu vzniká závislost a člověk eckdy neumí řešit situace sám bez berličky. Ale deprese a braní AD je opravdu o něčem úplně jiném a nikdy by mě nenapadlo takovým lidem zakázat řídit nebo mít děti. Bohužel, dokud nevymizí Tebou a ostatními prezentovaný názor o "berličce" a "neschopnosti zvládat běžné situace sám" (mamka toho před depresí zvládla víc, než si dovedete představit), tak se lidé budou zdráhat jít k doktorovi a zdráhat brát AD a ve výsledku může narůstat počet sebevražd. Lituju zakladatelku diskuze, protože tohle jí musí dostat ještě víc na dno než je.........
A Vám všem, co tot ak odsuzujete přeju, abyste se do stavu opravdové klinické deprese (a ne jen "depky") nikdy v životě nedostali. Pak byste možná totiž zjistili, jak velice jste se pletli.
Cituji monca114: Já ale mluvím o těch, co AD berou jen proto, že se jim nedaří, že nezvládají školu, že se rozvádí atd..
A můžeš mi říct, jaké AD tito lidé berou? Protože za AD se dneska považují snad všechny léky na uklidnění a pokud má člověk jak říkáš problémy se školou, rozvodem atd. tak jim ani "pravé" AD nepomohou, protože nemají jak.....
To co popisuješ jsou léky na uklidnění, u nich vzniká obvykle závislost a jsou předepisovány na situace, které popisuješ (a já sama je považuju za humus )
Něco o AD:
http://www.lpolach.cz/2009/08/antidepresiva-strucn y-prehled/
Něco o rozdílu mezi léky na uklidnění a AD:
http://www.ulekare.cz/clanek/nezamenujte-anxiolyti ka-s-antidepresivy-11713
A tady něco o lécích na uklidnění typu Lexaurín a Neurol:
http://www.vodopad.cz/l2.htm
A ze stejné stránky o AD:
http://www.vodopad.cz/l1.htm
Cituji Laky: Všechno zadarmo včetně zážitků jak narkomani - vážně paráda.
To jako vážně? Nestačím zírat. Ty asi nemáš ve svém okolí někoho, kdo má depresi...jinak bys tohle nemohla říct.
Reaguji na bakalářka:
Naprosto souhlasím se vším, co jsi napsala...zejména s
Cituji bakalářka: Ale deprese a braní AD je opravdu o něčem úplně jiném a nikdy by mě nenapadlo takovým lidem zakázat řídit nebo mít děti. Bohužel, dokud nevymizí Tebou a ostatními prezentovaný názor o "berličce" a "neschopnosti zvládat běžné situace sám" (mamka toho před depresí zvládla víc, než si dovedete představit), tak se lidé budou zdráhat jít k doktorovi a zdráhat brát AD
Cituji marbee: Buzerovat partnera, že je pod prášky, tak v tom nevidím žádné hrdinství.
To tu snad nikdo nedělá. A že je život s psychicky nemocným člověkem těžkej, to je fakt. To si většinou tyhle lidí vůbec neuvědomí, jakej jsou zápřah pro okolí. Pořád čekají, že je všichni budou chápat a podporovat.... ale jaký to je pro druhou stranu si většinou neuvědomují.
Reaguji na Doreen: Tvůj přítel by sám "potřeboval pomoct". Stavět AD na stejnou úroveň jako drogy je fakt mimo. Je zcela evidentní, že o tom, co jsou antidepresiva nemá ponětí. Navíc místo, aby Tě podporoval a pomáhal, abys ps. problémy překonala, ještě Ti blbne hlavu.
Antidepresiva jsou velmi dobré a účinné léky, které dokáží pomoci. Zejména v "rozjezdu" kdy si člověk není spochopen "uklidnit hlavu", aby byl schopen vypnout - například spánek, nebo zkrátka normálně fungovat. Samotné braní AD není samospasitelné, člověk musí pracovat také sám na sobě a snažit se pozorumět strachům a omezením.., ale zatím co u chřipky platí, že s lékařem se vyléčí za 7 dní a bez něj za týden, tak v případě psychických potíží to v žádném případě neplatí a lidé, kteří se místo návštěvy psychiatra a ev. i psychologa, snaží problém zvládnout sami, obvykle příliš dobře nedopadají.
Navíc osoba, která neví, co jsou to deprese apod. stavy, nikdy nemůže pochopit čím takový člověk prochází.
Mimo to vyhýbat se lékařům a lékům je v tomto ohledu spíš zbabělost, zodpovědný člověk pomoc vyhledá.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.