V jaké životní situaci jste měli miminko?

Já jen tak na odlehčení, neboť když vidím, jak mi to nevyšlo u psa, o to více bych se bála u dítěte, že z něho bude rozmazlený spratek.

Souhlasím. To víš, že informovanost je někdy na překážku, o tom není pochyb, že starší matky jsou úzkostnější (za sebe ale můžu říct, že k mé informovanosti patří také statistika, takže si umím plus mínus zpočítat, jaká je pravděpodobnost nakažení dítěte na pískovišti - velmi malá - takže co se týče těchto věcí, jsem poměrně ležérní. Taky ze zkušenosti vím, jak pružná je dětská kostřička a co všechno snese, takže už nevyšiluji jak kdysi, když vidím dítě padat ze schodů). Na druhé straně po všech životních vývrtkách si nacvičily, jak je zvládat s chladnou hlavou. Já si neumím představit, že bych dítě měla dřív, protože ty životní vývrtky jsem jaksi zvládala hůř, docela jsem se pod nimi hroutila a vidím, že se mnozí mladí rodiče teď hroutí pod podstatně většími pitomostmi, a pak ty děti nezvládají. Ale jak říkáš, je to kus od kusu, je spousta velmi mladých lidí, co jsou zase na děti připraveni. Takže jsem se dostala k tomu, o čem byl od začátku můj příspěvek, tedy ne o tom, jestli je super mít děti ve čtyřiceti, nebo ve dvaceti, ale o tom, že zobecňování není tak úplně v pořádku. Že někomu ze zadaří mít děti brzy, někomu později a házet kameny na ty nebo druhé není ani fér, ani moudré, proti tomu jsem se na začátku ohradila, o nic jiné mi nešlo. Takže pokud jde o mně, já neřeším, jestli je matka o generaci staší přínosem pro dítě, dokola opakuji, že všechno má své výhody i nevýhody (a že mít děti mladá má víc výhod, opakuji po třetí) a že o tom můj příspěvek stejně nebyl.

Spíš se bojím,aby to časem nebylo "normální" mít první děti ve 40 protože ať je žena v jakékoliv skvělé kondici,tak na první dítě je jednoduše stará bohužel.

Laky, nic ve zlém, ale mohla jsi to říct rovnou a ušetřit tím argumenty na věci kolem, které s tím přímo nesouvisí a které ani nebyly vyřčeny (až teď jsem pochopila, o co ti vlastně v té pro mně nelogické argumentaci šlo). Já jsem si mohla ušetřit ten zmatek a nikam nevedoucí argumentaci na ně. Prostě máš svůj názor a na ten není nutno argumentovat, protože máš na něj právo a je v pořádku.

Trochu mi to přijde jako navážení se do mladých mamin...

A co se týká rozmazlování dětí ve starších věku, tak pod to se můžu klidně podepsat! Není pravda, že to je jen o lidech. Mi je 24, mé mladší ségře 21 a bráchovi 10. Když si vzpomenu na to, jak nás naši cepovali, když sme byli děcka a podívám se na svého mladšího bratra-je to rozmazlené děcko! Hodně rozmazlené. Kde je teda problém? Myslím si, že v tom, že když byli rodiče mladší, tak některé věci řešeli, teď na nima mávnou rukou-ptž už je to nevytrhne. Kdyby to bylo o lidech, tak bysme se ségrou byli rozmazlené uplně stejně, jak náš malý brácha.

Tak on si každý vždy obhájí to, co potřebuje, vždycky se nějaký argument najde. Mladé holky jsou sice nezkušené, ale tak se vše naučí, vyčtou, zeptají se kamarádek, doktorky...navíc věřím na nějakou biologickou mateřskou intuici.

Ve vyšším věku bych se bála jednak zdravotních rizik a jednak i toho, zda zvládnu dítě uživit třeba až do vysoké školy a zda se dočkám vnoučat. Pokud by chtělo mít děti také ve 40ti, tak pravděpodobně ne a když ano, tak bych byla babička nepoužitelná.

A opačně, kolik moje dítě si užije babičky a kolik mi bude možná babička vypomoct s hlídáním.

Vždy mě v tom vyšším věku nutí počítat, kolik bude rodičům, když dítě bude chodit do tanečních/maturovat/promovat... a prostě to nevychází dobře.

Reaguji na doubleshot:

Moc gratuluji k těhotenství Já si upřímně nedokážu představit mít dítě tak pozdě, ale ten příběh, co jsi tu napsala, mluví za vše. Je lepší mít dítě se správným chlapem a později než naopak. Já svoje těhotenství dřív než v 26 letech nevidím. Dlouholetý přítel tu sice je, ale chci nejprve dostudovat a alespoň dva roky pracovat v oboru, mezitím svatba samozřejmě. Ale plánovat tyhle věci je asi hloupost, všechno může být jinak

Znám jednu slečnu, která měla dítě v 21 letech s klukem, kterého znala dva měsíce, předtím pracovala jako prodavačka. Teď by se měla vrátit do práce, ale prodejna zkrachovala a nemá kam. Takže prý už se pokoušejí o další... Takhle bych skončit nechtěla. Mladým maminkám fandím, ale všeho s mírou!

Reaguji na doubleshot:
Taky gratuluju, je to hezký příběh a přeji ti štěstí. Ale myslím si, že tady nikdo starší matky neodsuzuje, je to každého věc a na tom se na Omlazení asi všechny shodneme Takže toto mi připadá trochu zbytečné

nikdo nic takového neříká. Každý si to nějak plánujeme, ale člověk míní a život mění - možná i v tom je jeho krása

Promin, ale pokud by v tomto vztahu k těhotenství došlo, tak bys své dítě asi neoznačila za chudáčka a neříkala by sis, jak jsi měla počkat do 40

Já nikomu nic nevnucuji, dítě at si má každý kdy chce, ale z tvého příspěvku tak trochu cítím ty " hormony", jak o nich psala LAKY. A také tvůj tón, kterým mluvíš o mladších maminkách zavání tím opovržení, které nemáš ráda na mladších matkách mluvících o starších

Přijde mi, že je to tu na omlazení velice často - pokud mám jiný názor, chci a UMÍM ho rozumně obhájit, tak to člověku prostě nedá a stejně podvědomě ve svém příspěvku "pomluví" tu druhou skupinu diskutujících s jiným názorem...At už jde o mladé nebo staré matky, bezdětné nebo s dítětem nebo milovnice psů a koček Ale to už je OT

Přeju ti zdravé dítě a štěstí at trvá

Dítě nemám, ale rozhodně ho nechci mít pozdě, max do 28 let, nedokážu si představit, jak tady řešíte první dítě ve 40, že bych měla v 55letech mít nervy že můj puberťák např hulí apod...takové nervy nepatří do takových let

Reaguji na em.f: No ale on je tu ten problém, že v těch 28 letech můžeš zjistit, že není tak jednoduché otěhotnět a pak lítáš několik let po vyšetřeních a operacích atd a pak už není těžké se k té 40 dosoukat. V mém okolí to tak má spousta žen a pak je to hodně těžké.

Reaguji na Moňas:
Nebo to člověk může zjistit v 25, že to tak lehce nejde, nebo třeba i ve 20.. nebylo by lepší začít to zkoušet v 15, aby to určitě šlo? Ono začít s pokusy otěhotnět kolem čtyřicítky je jedna věc, ale 28 je podle mě naprosto rozumný věk, že to nepůjde se může stát každému, a možná je lepší mít v životě i jiné cíle než jenom mateřství..

Reaguji na Moňas: Já zjistila ve 24, že to nepůjde-tedy respektive půjde ale hned. To jsem nechtěla(s ohledem na to, jaká byla situace), takže jsem se rozhodla, že dítě mít nebudu-no někomu to jde ve 40 a někomu to nejde ani ve dvaceti A někdo nechce vůbec-nebo naopak plánovaně otěhotní v 18-ať je to jak chce, všechno má svá pro a proti ,výhody a rizika.

Reaguji na aksile2aksile:
Hmm asi bych to viděla stejně, být na tvém místě (třeba na něm i budu, to nemůžu vědět).. to je prostě život.

Reaguji na Loki: Tak abych pravdu řekla, já se z toho moc nehroutila-už předtím jsem se přikláněla k tomu, že děti mít nechci, takže to nebylo až tak těžké rozhodování. Teď je to pouze definitivní jistota