V jaké životní situaci jste měli miminko?

takže chceš čekat až doděláš školu a postavíš barák? cca kolik let?

promiň ale nesdílím takovéto názory.. znám pár příkladů kamarádek co to měli úplně stejně a nakonec se dočkali miminka až po 30tce a to ještě za pomoci lékařů..
nemůžeš taky čekat že až se jednou rozhodneš tak se ho hned podaří..

neměla by jsi nechávat miminko až na posledním místě pokud ho tolik oba chcete..
v tomhle byly naše maminky rozumnější aspoň podle mě...

Byli jsme tři roky po svatbě,měli jsme práci,byt a už tak trochu jsme si užili spolu samoty ve společném životě,ono je jiné spolu chodit a pak následně spolu bydlet tak jsme naplánovali těhotenství a klaplo na první pokus.Já si tedy až tak úplně jistá nebyla zda se chci už množit,no ale tak dítě bychom asi stejně měli,tak jsem kývla.....tenkrát byla jiná doba a kluk se narodil když mi bylo 23....psal se rok 1991.
Bez vlastního bydlení bych těhotná nikdy nebyla.Neumím si představit otravovat rodiče v jejich bytě s tím,že bych se tam nastěhovala a nejlépe i s manželem.
Jo a taky bych nebyla těhotná jako svobodná,to rozhodně taky nikdy.

Reaguji na XJiťa: Toho se taky právě bojím, ale chci to stihnout do 28 - ale barák není podmínkou, to bych si jen přála - podmínkou je spíš ta škola a práce v oboru, abych po rodičovský měla kam nastoupit. Řeším to moc brzo, mnoho holek v mém věku o tom ani nepřemýšlí - ale to buď bydlí u rodičů a nebo se na to ještě necítí.
Jen mne zajímají příběhy jiných - pak vždy žasnu, jak to lidi zvládají.

Reaguji na Laky: S tím souhlasím - základ je společné bydlení - u plánovaného těhotenství. Nehody se ale stávají. Jinak naši měli rozestavěno, rodiče přítele taky - takže tam bydleli maximálně rok - rodiče mamky byli rádi, že nás tam mají, ale měli barák - prarodiče přítele - no tam bylo natěsnáno - to bych nechtěla.

My jsme malou pocali necekane, i trochu omylem cca po 15 mesicich vztahu, 3 mesice po svatbe do naprosto silenych podminek, nemeli sme ani byt ani penize, ale nejak jsmebto upytlikovali. Bylo mi 26 kdyz se narodila a je to super. Diky Bohu, ze jsme nemuseli na nic cekat, proste prisla a my se podle toho zaridili a kazdopadne nelitujme. Ted je mi 31 a mam doma 5-ti letou rozumnou a sikovnou kočku

Stávají no,tak nechtěné těhotenství se dá zrušit.Být těhotná za každou cenu a "děj se vůle boží" je mnohdy naprosto šílené. chce to trochu odpovědnosti a disciplínu.

To jo.. Pár holkám, co znám se to stalo, dámy chtěly uhnat chlapa do svatby Děti dávno na světě a svatba v nedohlednu

naprosto příšerný názor, a já se opravdu divím že tohle dokáže napsat matka dítěte...

ok! beru těhotenství v 16 letech ale pokud je zakladatelce více jak 20 a navíc dítě chce tak se vždy dá nějakým způsobem zařídit aby bydlela aspoň na čas u maminky nebo přítelových rodičů než si zařídí svoje bydlení..
9 měsíců do narození je dlouhá doba na to aby se našlo rozumné řešení!
toť můj názor!

je to můj názor stejně tak jako

tohle je tvůj

a tenhle je s dovolením můj i když u toho asi hrůzou omdlíváš
Jsem moc hrdá na to,abych se mohla případně nastěhovat i s dítětem k rodičům a tím jim nabourat jejich život.Uměla jsem si vždy poradit sama a to i v případě,že řešením by byla interupce.Každý má hodnoty nastavené jinak a v mém případě než být těhotná a vynervovaná,nervovat a omezovat okolí ........... i když všechny babičky a dědové jsou jistě nadšeni,když se jim do jejich bytu nastěhuje těhotná dcera i s chlapem.....tak to raděj přerušit a tečka.

no moje mamka by ti napsala to samé

Já osobně bych bez bydlení do toho taky nešla, to dočasné bydlení u rodičů, mých nebo partnera, mi přijde hrozné, asi bych z toho zešedivěla (a co teprv rodiče) zvlášť ne v nijak velkém bytě ...

Reaguji na Laky: tak tenhle názor taky nesdílím..proboha..berete to jako kdyby to byla jen nějaká nehoda při které se vám rozbije koleno a vy si ho zalepíte. Je to dítě!! Já jsem pro interupci v případě, že je holka mladá, jak už tu někdo psal, třeba 15, 16 a nebo když ji někdo znásilní, ale zabíjet dítě jen tak z rozmaru. Opravdu tohle nikdy nepochopím. Takoví lidi, s tímto názorem by se měli podívat na film 4 měsíce 3 týdny 2 dny....aby jste otevřeli oči...jak ubohé.

je to opravdu věc názorů... a taky vztahů v rodině..

měla jsem podobné názory na interupci když mi bylo 18, od té doby se hodně věcí změnilo a já vím že bych nikdy nedopustila aby ze mě vytahovali na kousíčky roztrhané tělo miminka, tohle bych v sobě nemohla nosit celý život..

No tak jste teď sklouzly k potratům, místo toho abyste odpověděly zakladatelce. Každá žena se pro potrat může svobodně rozhodnout v jakémkoliv věku
Mně je teprve 23 a uvažuju jako zakladatelka, nerada bych byla jakkoliv závislá na pomoci rodičů (co se týká financí či bydlení). I mí rodiče,když si mě pořídili měli kde a bydlet a měli práci.

Nezabiju ani kapra
Nebuď hysterická

Reaguji na werunka14: Reaguji na XJiťa:
Kolik dětí už holky máte a co jste v životě už zažily?