Úcta, láska k partnerovi, nebo touha a šimrání v podbříšku k novému?

Tak to raději utni rovnou, zprotiv si ho, vyhýbej se mu, ať tohle všechno nemusíš řešit... Utnout v zárodku a nedat tomu šanci, jinak ti to zbytečně zamotá hlavou i vztahem...

Je to svatá pravda... Kdybych cítila jen zlomek toho, co šimralo mě, u svého partnera, nevydýchala bych to, zbláznila bych se, a proto jsem se to snažila co nejdříve utnout a vybruslit z toho, abych zbytečně neubližovala tomu, koho miluju... Je mnohdy těžké se na to reálně podívat očima toho druhého, ale je to vystřízlivění.... My ženský bychom se zbláznili, kdyby takhle šimralo našeho chlapa kvůli jiné ženské, že...?

Mado
souhlasím, ale někdy to člověk bohužel neovlivní

Ne, bohužel to tak není, nefunguje to tak... Taky jsem si to myslela. Po světě chodí spousta hezkejch chlapů a se mnou to vůbec nic nedělá, vážně, jenže pak se mnou jen na baru, kde jsme byli s kamarádkou, prohodil pár vět jeden chlápek a bylo všechno jinak, hlodal to ve mě, šimralo to...to je to ono, že to najednou nefungovalo...

Ten samotnej pocit, že se to stane, to souhlasím, to neovlivníme, ani když to nevyhledáváme, může to přijít... to, jak s tím naložit, to už ale ovlivníme jenom my sami a musíme si sakramentsky rozmyslet, jak s tím naložíme, abysme kvůli chvíli šimrání a vášně všechno nezkazili, to je to riziko nečekanýho šimrání...

ano ano, s tím stoprocentně souhlasím, tak to přesně vidím i já

já jsem tady jediná, co by to toho šla, protože mi přijde, že ostatní spíš, dámy neurazte se, koukají právě na ty svoje sociální jistoty, na tu setrvačnost, na ten zvyk, ale vůbec neřeší, jestli jsou opravdu šťastné, jsou spokojené s tím co mají, hrají si tu na věrnost, na to, že stabilita, a že by tím tratily, že by tím ubližovaly,
když to dělá chlap? kouká se chlap na takové věci? Ne, zakouká se, zamiluje, opustí manželku, která mu vychovala děti, postarala se mu o karieru a vymění jí častokrát za mladší exemlář. Má on nějaké výčitky svědomí? Ne, bere to jako samozřejmost, jako vývoj.
On je šťasný, kouká se na to, aby byl šťasný.
Že prý, se šimrání nedá ovládat, ale dá, líbí se mi chlap, možná mě i zašimrá, ale když jsem doma šťastná, tak fajn, pobavím se, strávím příjemný večer, ale jdu spát domů sama a neberu si na něj ani číslo, ani netoužím se s ním znova setkat. Pokud už jen nad něčím takovým přemýšlím, jak ho vidět, jestli ho uvidím, pak tedy asi to, co mám doma, mi nějakým způsobem nevyhovuje a záleží jenom na mě, jak se rozhodnu.
Ještě jednou píšu, pkud si novýho šimrajícího dokážu představit doma, s ním žít, i kdyby to mělo být jen na pár týdnů, měsíců, let, šla bych do toho, užívala si to a byla šťastná .Život je hrozně krátký na to si ho neprožít a zůstávát v nějakých zaběhlých pravidlech - nebo , ježiši, co by si o mě řekla ta, nebo ta, nebo jeho rodina? Co mi je do nich, na chleba mi nedají, nájem nezaplatí, děti nevychovají

bohužel, to se mi včas nepodařilo . Už v tom lítám jak nudle v bandě

S tím nemůžu souhlasit. Je na tobě, jak naložíš se svým životem, nikdo ti nemůže poručit, že musíš mít děti. Pokud v životě preferuješ jiné hodnoty, je to jen čistě tvoje věc.

Tak to není šimrání, ale flirt, šimrání je nezvladatelný...

jo to šimrání je vážně nezvladatelný a ty pozdější následky také.......

Myslím, že je to celé trošku jinak, že tady žádná z nás neřeší žádný stereotyp ani nudu ve vztahu, každýmu je jasný, že ze svýho přítele nemáš po dvaceti letech manželství vlhký kalhotky jen, když se na něj podíváš, to si jen namlouváš a možná přesvědčuješ sama sebe.... Mám doma chlapa kterýho miluju a chci na celej život a přes to všechno jsem takový šimrání zažila a v žádným případě jsem to nehledala..

jenže jsou i takové, co jsou na pochybách, nezpochybňuju tady, že jsi spokojená a cítíš se šťasná, jsi nikdy nezapochybovala, že s jiným jsi mohla být šťastnější - myslím si, že o tom to tu je, ten pocit, že můžu být šťastnější s někým jiným, než s tím, koho zrovna mám, i kdyby to štěstí bylo jen na chvíli

Moc hezky řečený
Problém je v tom, že občas když takhle zažiješ šimrání nevíš jak z toho, někdy si kvůli pár hezkým chvilkám zničíš vztah, kterej by jinak třeba opravdu fungoval. A podle mě to je to co se tu řeší. Ztratit jistotu kvůli pár hezkým chvílím, nebo oželet pár hezkých chvil a šimrání a zůstat dál u té jistoty?

a ještě spousta dalších věcí.
Toto jsi vystihla přesně.
Pochyb je strašně moc