Ti, co přežili rakovinu

Holky, nevim opět nic! V počítači prý nebyl žádný záznam z plicního, takže opět nic, zítra musí paní doktorka odchytit plicaře přímo a zeptat se na to, no fakt jak nějaká blbá reality show. Něco pro moje nervy tohle fakt.

Reaguji na Ellenuschka:
teda to je jak z blbýho filmu už fakt

Reaguji na eileen11:
mně už slibujou výsledky od minulý středy. V pondělí konečně výsledek, ovšem takový, že zjistili změnu tkáně (překvapivě), ale nevědí jakou. Tak já nevim, by se měli poradit s doktorem Housem asi.

Přijde mi, že ti lidé ze zdravotnictví jsou občas tak strašně neprofesionální! Jak můžou nechat člověka, aby totálně ztratil nervy z čekání.... Mně se třeba pravidelně u doktorů stává, že vyleze sestra a v čekárně se mě ptá, co mi je...Tak to mi vážně hlava nebere.

Tak to Ti povim ještě jednu historku z onkologie. Když jsem šla z bronchoskopie, kde mi dělali biopsii, v papírech jsem měla uvedené o té ztlačené průdušnici. Šla jsem tam tehdy s mamkou a ta potom, co jsme vyšly, se začala obávat, kdybych se fakt začala během víkendu dusit, tak co s tím a že se radši půjdeme zeptat na onkologii, kam chodim. Byly jsme z toho všeho tak vyplesklý, že nás nenapadlo vrátit se na plicárnu.
Moje paní doktorka, ke které chodím, tam nebyla, ale sestra řikala, že se nás ujme jiná. Já před bronchoskopií dostala oblbovák, takže během dvou hodin čekání na onko jsem totálně vytuhla (fakt jak nějaká fetka ), tak řikám mámě, ať mluví ona, že já to nedám.
No tak máma se teda ptala, doktorka študovala papíry, koukala, podtrhávala si a pak teda řekla nemocnice, které by byly připraveny řešit takový případ.
Já jsem se na chvíli probrala a zeptala se (na nezávislý další názor), jestli si myslí, že je to fakt maligní. Doktorka řekla, že určitě (natvrdo, bez obalu), prej co bych si tak jako představovala, nějakou cystu? Tak řikám že né, ale benigní nádor, povytáhla obočí a zakroutila hlavou.
Takže i takovýhle může být přístup, pak jsme litovaly, že jsme za babou vůbec lezly, jenže člověk už je ze všeho vyplesklý.

- k tomu nemám slov....srážka s blbcem, no

Tak už vim, co mi je je to recidiva toho nálezu, co jsem měla kdysi v prsu. Takže fakt rakovina. Dostanu biologickou léčbu a nějakou šetrnější chemoterapii v týdenních dávkách, kterou by mi měly vlasy ustát. No tak uvidim. To by bylo aspoň nějaké štěstí v neštěstí...

Jsi moc statečná baba, drž se, všichti ti držíme palce!

Elli...to dáš držím palce

Reaguji na Ellenuschka:
To je přesně o čem mluvím, někdy je to jejich chování vážně hrozný....
Tak aspoň, že už víš, co se děje, hlavně klid a vlásky určitě vydržej, moc ti držim palce a dávej nám o sobě vědět Budeme netrpělivě čekat na každou novinku...Bude to dobrý

Reaguji na Ellenuschka: přeji hodně zdraví a síly, držím palce!!

Reaguji na Ellenuschka: Ellen, i já budu moc držet palce, zvládneš to - dopadne to dobře !

Držím pěsti. Neboj, to zvládneš. Já teda měla štěstí na dobrý doktory, ale některý sestry jsou .... To nejde ani říct. Když měl syn 2 měsíce, tak mi doktoři v nemocnici řekli, že pochybují, že to přežije, což bylo pro mě hrozný a zdravotní sestra na mě byla tak hnusná, že se sama sobě divým, že nejsem v kriminále... Fakt by aspoň v tom zdravotnictví mohli být trošku slušní a milý...

Holky, dííík moc Vám všem, co to sledujete a prožíváte se mnou. Celý den to nějak tak rozdýchávám, chvilku mám takovou bojovnou náladu, joo, už vim co, tak tomu dám na prdku a za chvíli zas totální depka. S těma vlasama doufám, že to dopadne dobře, moc by mi to pomohlo, kdyby aspoň zůstaly, paní doktorka říkala, že nějaký jiný paní teda trochu prořídly, ale furt má svoje, tak snad to taky ustojim.
Hned jsem se ptala na možnost mít dítě potom, tak to nevyloučila, tak i to mi dává trochu sílu do života. Ironií na tom všem je, že tohle měla být poslední kontrola, na který kdyby mi řekla, že dobrý, tak už začnem to dítě řešit. No naštěstí to teda dopadlo takhle, dovědět se to těhotná a muset kvůli tomu na potrat, to by byla teprve pecka.
Léčbu mám začít příští úterý, jsou to po týdnu ambulantně kapačky, prý mi nebude ani zle, že ta chemo je slabá, jde prý hlavně o tu biologickou léčbu, ale ta že se dává dohromady jen s chemo.
Tak snad to zvládnu, mám skvělýho přítele a rodinu, který za mnou stojí, naše dva pejsánky a nesmím zapomenout ani na Vás, virtuální kámošky, který jste mi zatím moc pomohly už tím, že jsem se mohla svěřit.

no ty kráso, tak to je moc, taky sis prožila peklo...
Jako já si na jednu stranu uvědomuju, že pro ně je třeba na onkologii nádor jak houska na krámě, že už to třeba ani tak neberou, ale pro nás normální lidi to jsou hrozný šoky. Třeba doktorka na onkologii, kde jsem chodila předtím (pak jsem hlavně kvůli ní přešla jinam), tak měla velký prsa, chápu, že za to nemůže, to je jasný, ale nosila výstřihy jak barová tanečnice, žádný bílý plášť nebo tak něco a když se člověk od takový ženský doví, že musí na ablaci... Já za ní chodila měsíc jí ukazovat, že pod jizvou z operace mi roste bulka znovu, vždycky se mnou vyjebla s tím, že to je zapouzdřený steh a podobný blbosti, framykoin a nazdar a po měsíci, když měl "opouzdřený steh" už 4 cm mě milostivě poslala na biopsii, jé Vám to tam narostlo znovu, tak ablace. A že jí to měsíc chodim říkat, to neřešila. Tak jsem od ní odešla.