Strach ze ztráty partnera

Zkušenost do budoucnosti. To je totiž to nejhorší, co může člověk udělat.

Taky mi to nepřipadá v pořádku, ale to ještě neznamená, že budu svoje vzorce chování někomu nutit. Protože kde je napsáno, že to co dělám já je v pořádku? Nehledě na to, že každý prožité trauma prožívá a vypořádává s s ním jinak.

Reaguji na GabrielleS: Někdo tady výše zmiňoval návštěvu psychologa. Ač to normálně nemám ráda, tady je to totiž zvykem hned každého poslat k psychologovi, v tvém případě bych se nad jeho návštěvou zamyslela. Kamarádce hodně pomohl. Měla podobný problém.

Reaguji na sartre: Také o něm uvažuji, jenže rodičům tohle říct nemůžu, spustila by zase lavina výčitek že sem si s ním nikdy neměla začínat atd atd. a bylo by to ještě horší. A jelikož jsem student, tak sama peníze na rozhazování nemám, z brigády si zaplatím jídlo, hygienu a nemám skoro nic... Asi se s tím budu muset vypořádat sama, nebo možná příteli říct čím jsem si prošla, aby mi pomohl, ale tak příšerně se za to stydím, že když se to dozví, v jeho očích klesnu ještě víc, než když mu vyčítám když někam jde

Já to přeci nikomu nenutím, psala jsem jak to mám já.
A troufám si tvrdit, že můj přístup je normální a zdravý, že tak by to mělo být.
A je v jejím zájmu to řešit.

Já být tebou neřešila bych to hned psychologem.Jak už holky psaly najít si nějakou aktivitu, ať je to sport nebo posezení s přáteli.
Dále bych určitě doporučila motivační knihy co se týkájí vztahu.
Také jsem měla takové období, trvalo mi to přes půl roku, myslela jsem, že se někdy zblázním.
Ale opravdu se to dá zvládnout a hlavně je to skvělý pocit.Jednak sama ze sebe a také se citím mnohem volněji!

Určitě mrkni na nějaké knihy, ty mi pomohly nejvíce!

Kamarádka platí jen manipulační poplatek 30,- Kč, sezení jsou na pojišťovnu. ALe asi záleží na tom psychologovi. Zkus se poptat ve svém okolí, jestli někoho někdo nezná, lepší je určitě jít k někomu doporučenému. Pokud jsi z Phy,mohla bych ti poslat kontakt na jednoho.

To rozhodně.

Jo, to máš asi pravdu, ale ono se to těžko dělá. Teda aspoň já si vždycky řeknu, že se na něj vykašlu a budu si užívat denn bez něj, ale stejně to nikdy nedokážu. Kamarádky mám od sebe daleko a doprava mě k nim stojí ranec, takže nevím, jak si mám udělat svůj program, chtěla bych, ale stejně vždycky myslím na něj. Tedy dnes se snažím mu nepsat a čekám, kdy mi napíše a pořád nic

Holky, dříve nebyly mobily a internet a taky to šlo.

Reaguji na LesníJahoda: Určitě nějaké knížky vyzkouším, narazila jsem na knížku Proč muži milují potvory, jinak nevím která jiná by mi pomohla

Reaguji na GabrielleS: jo tato knížka je super - mně otevřela oči

Reaguji na GabrielleS:
Můžeš přečíst, co sneseš, ale nejdůležitější je, naučit se mít ráda a vážit si sama sebe, nezávisle na okolí.Tvůj vnitřní život je hrozně moc důležitý pro to, aby jsi mohla být v životě šťastná. Štěstí totiž vychází z nitra.

Doporučuji Debordelizace hlavy od českého autora Ivo Tomana, myslím, že má k naší české povaze a psychice blíž. A ač to tak nevypadá, je to motivační kniha.

Děláš velkou chybu, že se vážeš na lidi. Musíš si najít své koníčky, zájmy co tě zabaví a nebudeš na to myslet.Nejhorší co ženská může udělat je vázat se na přítele. Jak vidíš on si dokáže udělat svůj program aniž by přemýšlel nad tím, že ty nad tím budeš přemýšlet. Asi každý má strach, že o někoho příjde já taky

Reaguji na GabrielleS: Vyhledej odbornou pomoc, zřejmě máš blok již od dětství. Takhle akorát zničíš hezký vztah, protože takové chování se nedá vydržet. Já si neumím představit, že bych neustále prohlížela mobil a seděla doma na zadku, když jde přítel někam pryč s kamarády. Takhle si tě akorát přestane vážit a zdrhne.

Nečetla jsem všecky příspěvky, ale řeknu ti jedno - jestli se toho budeš pořád bát a budeš na to myslet neustále, stane se to... odzkoušeno.
Jinak neupínat se na partnera, nedělat z něj střed světa. Nejdříve myslet vždycky na sebe a pak až na něj. To neznamená být vyloženě sobec, to určitě ne, ale místo zabývání se jím, že se neozval (i když je to děs, znám to) si udělat svůj program a tak dále, však mele se tady o tom pořád dokola

Člověk nesmí toho druhého svou láskou dusit. A navíc není dobrý, když si je partner tím druhým až moc jistý a ví, že bez něj sedí doma na zadku, nikam nechodí a nic nedělá.