Singles život aneb jak si užíváte?

Singl sice nejsem ale to snad nevadí-co takhle se zdokonalit v nějakém jazyce, případně se naučit nový, už bude teplo, dá se vyrazit na brusle, běhat. Zajet si někam na výlet, s kámoškou nebo i sama-já klidně jezdím i sama skvěle si tak odpočinu. Nebo třeba kurzy kreslení, keramiky, tance-mít čas, tak se vrhnu do spousty věcí. No ale s partnerem se kvůli tomu rozcházet nebudu Můžeš plánovat letní dovolenou, to by tě mohlo motivovat k učení těch jazyků.

Reaguji na aksile2aksile:
O minutku jsi mě předběhla, napadlo mě to samé, s tím jazykem
Jinak dál třeba: zapsat se na dálkové studium na VŠ, kurzy tance, trávit čas s kamarádkami, rodinou atd.
Musím ale přiznat, že když jsem byla delší dobu bez partnera, zas tak moc jsem si to neužívala. Hodně jsem četla, cvičila (takovou postavu jako tenkrát už asi fakt nikdy mít nebudu), učila se jazyky, chodila sama do kina (vůbec mi to nevadilo), hodně chodila na procházky a občas večer ven, ale spíš jsem musela vymýšlet, čím zabít čas, než že bych si to vyloženě užívala.
Teď když partnera mám, po 2 letech nadávám na nedostatek času a taky říkám nezadaným kamarádkám "užívej si! vždyď je úžasné, že máš čas jen na sebe!"

No praaavě užívej když máš na to čas...jenže není chuť a nálada chodit nikam jen sama...Jazyky...no já nevim...přijdu si už stará chodit nikam do školy, pohybově nadaná nejsem a kamarádek mám poskrovnu a beztak jsou všechny zadané a po práci pospíchají domů. Já se prostě cítím blbě když jdu nikam sama, procházet se někde v parku samotné, přijde mi, že každý musí poznat, že jsem sama a zoufalá . Chtělo by to novej objev abych zaměstana myšlenky ,ale nevím jak na to...

no já žiju singles s přestávkami na pár krátkodobých známostí cca 2 roky .. byla jsem po rozchodu který mě moc bolel, chvilku trvalo než jsem se zvetila..
Nicméně nemůžu říct, že bych si to nějak extra užívala - tedy jsou dny, kdy to miluju, ale taky dny, kdy to nesnáším..
jasné, obrovskou výhodu má tenhle single život v tom že nemusíte na nikoho brát ohled, omezovat se.. ale ten pocit se k někomu přitulit, nebo když Vám napíše, aby udělal radost..
A co se týká rad pro tebe: určitě se začni věnovat tomu, na co bys s partnerem neměla čas - můžou to být úplně pitomosti nebo naopak kurzy, kde se něco naučíš.. zkus více druhů cvičení, dopřávej si pravidelný relax ve formě welness, ne jen doma ve vaně - vyrážej s kamarádkami, vrhni se na nějakou činnost, kterou jsi třeba dlouho odkládala (přerovnání skříní např.) .. zkus brnknout starým známým..

Můžeš doma vymalovat, přestavět obývák, začít chodit plavat. Jazyky se můžeš učit i sama-nebo zkus nějakej ten kurz-malování, tvorba šperků-nebo naopak třeba kurzy bojových umění-tím zabiješ dvě mouchy jednou ranou-naučíš se sebeobranu a ještě je možnost, že se seznámíš s nějakým novým mužem. Nebo dobrovolnická činnost např. v útulku, nemocnici, nějaká neziskovka-jak říkám zabiješ čas a seznámíš se s novýma lidma.

Já taky jezdím sama na výlety, protože se mnou nikdo nikam nechce. Nebo se vydej na nákupy, to můžeš sama a nikdo ti do toho nebude kecat, pořiď si pejska a choďte na procházky, zajdi si půjčit knížky do knihovny, v létě si vždycky čtu venku a je mi úplně jedno že vypadám blbě a zoufale. Nebo ten novej objev hodně štěstí.

Mě to baví,kamarádky,pes,fitko,dělám hostesku,užívám si,chodím se bavit,samá párty,neměnila bych.

Nebo třeba začni fotit, založ si blog o něčem, co tě baví.Nebo se s přáteli dohodněte, že pravidelně jednou za měsíc někam vyrazíte-pokaždého do nějakého nového podniku-posedět nebo si zatancovat. Jestli třeba chodíš na oběd někam do restaurace, tak zkus jít do nějaké jiné. A neboj, to že deš někam sama nepůsobí zoufale-naopak jde vidět, že máš sebevědomí a umíš si užívat a bavit se ze života, ikdyž jsi sama.

Nebo si doma zacvič. Třeba se do toho dokopeš aspoň ty, já sedím doma na zadku 5 dní v týdnu a nejsem schopná

Asi takhle...Docela bych kašlala na rady...choď na cvíčo,vymaluj si doma,začni s novým jazykem...třeba pro mě jsou to rady úplně na ..... Já mám sice vztah na dálku a vztahů už jsem měla dost na svých 22 a byly skončeny z mého rozhodnutí ,ale moc dobře vím ,že vždycky když jsem sama tak mi nějaký takovýhle koníčky stejně nepomáhají.Pomůže mi vždycky pár chlapů "převozníků" a pak se vždycky objeví ten pravej.Pak taky hodně chodit mezi lidi,na dízi a tak. Snažila jsem se vždycky řídit těma radama jako začít s novými koníčky na které bych neměla čas ,ale stejně jsem pak chodila cvičit,četla,tančila jen proto abych zabila čas a stejně jsem z toho radost neměla.Akorát jsem pak stejně viděla ty zamilovaný páry a bylo mi zase na nic Takže já se řídit tím..Potkávat nové lidi,chodit hodně ven s kámoškama na dízy,seznamovat se s novýma chlapama.Chce to společnost,společnost.Ale je to jen má rada.Každej ať se zařídí sám Kdyby jsi byla Z Prahy tak můžem něco podnikat

tak randi já kdyý byla rok sama tak jsem měla snad aspon 50x rande a to jen od jara do léta v zimě se mi nikam nechtělo, bylo to skvělý období ani nevím který život je lepší jestli s přítelem nebo sama u obou si umím poradit

Reaguji na Shelita: Jee super, přesne!asi takovy nazor jsem potřebovala slyšet - číst ..ja teda cvíčím, páč mě to važně chytlo, ale zbytek ne-e. Do společnosti jsem chodila, jako vážně dost aje pravda, že každou chvíli jsem měla nějake rande...ale to mi pak přestalo bavit, pak jsem teda měla známost...ale teď nic, takže asi zase vyrazim. A bohužel z Prahy nejsem, docela škoda...

Reaguji na Shelita: Jasně společnost to chce. Ale musíš do té společnosti jít-tudíž nějakým koníčkům, cestování a tak se nevyhneš.