Singles život aneb jak si užíváte?

Přesně tak.
Taky můžeme poslechnout některé úžasné rady co tu už padly, ať si vymalujeme byt, přestavíme nábytek. Ano, díky tomu se člověk cítí hned více milován a ta osobní prázdnota s každou přestěhovanou skříní upadá.
Píšete vyjít ven na procházku, ale když potkávám párečky, ty zamilované dvojice, tak to na mě ještě více dopadne.
Někde jsem četla, že existuje skupina lidí, tzv. neseznámitelní. To jsou ti, kteří zůstanou celý život sami. Tam bohužel patřím asi i já.

Ale tohle může fungovat po rozchodu, aby to člověka přivedlo na jiné myšlenky, může to fungovat půl roku, rok, nějaké užívání si, zvlášť si teda myslím, pokud byl člověk předtím v delším vztahu, tak takový ten "oraz" neškodí, člověk si trochu urovná, co chce a nechce, posune se dál, ale všechno má své hranice, a pak už zas člověk začne toužit po lásce, jenže když nepřichází delší dobu, je jasné, že to pak leze na mozek a sebevědomí ani dobré náladě nepřidá, zvlášť ještě, pokud se motáme v rovnici - koho chci já, ten nechce mě a naopak.

přesně v takovou dobu jsem se dala dohromady se svým nynějším.
A nejvtipnější je, že jsem ho znala už chvíli předtím a můj favorit to nebyl... ale čím víc jsem ho pak po našem úletu poznávala, tím jsem do něj byla větší blázen, i když dodnes je občas na př.sdržku za nějaké hlášky.

Malacku, sama odhaduješ, kde je chyba - že není KDE na něho narazit. Bude nutné někam vytáhnout paty, aspoň občas. Opravdu.

Tak pořád lepší než sedět doma na zadku a litovat se. Když chlap není, tak prostě není a než bude tak je dobré se něčím zabavit, proto ty úžasné rady.

no ale už neřešíš to, že třeba na těchto cestách se můžeš seznámit

A co nějaká seznamka? To najdi si novej koníček a spol. taky holky radí proto, že tam se člověk může s někým seznámit! Člověk si to nesmí tolik připouštět a nesedět doma na zadku a fňukat, princ na bílým koni vám jen tak doma nezazvoní (leda by šlo o atraktivního nezadanýho instalatéra třeba

Jen tak mimochodem, já už jsem taky rok a něco sama (a v minulých letech jsem taky celkem dlouho byla) a toho pravýho jsem zatím asi nepotkala, to jen abyste si nemysleli, ta je šťastně zadaná, té se to pindá

hm hmmm Mě náhodou jednu dobu nadbíhal pošťák a to byl fakt hezounek... ale u něj jsem si řekla, že takový typ to zkouší na každou. Takže neee.

a navíc poznat taky zcestovalého šikovného chlapa, který není mamánek apod.

Přes rok jsem byla v Německu, neseznámila jsem se tam s žádným klukem...
Co se týče jazyků, už jsem pár kurzů prošla i sama vyučovala, opět muži nula.

Seznamka never more, jsou tam jen samí tragédi! Posledního jsem se horko těžko zbavovala, měla jsem z něj psycho, že bude schopnej na mě počkat před prací, fuj!

Začnu asi fandit hokeji a nebo chodit do posilovny...

Reaguji na Spirulína:
Njn, není to jen tak...ale jakákoli aktivita lepší, než sedět doma na zadku....chce to změnu!

A co přátelé? Přes ty se nejlíp seznamuje a navíc máš reference, ne?

Reaguji na Dasule:

No, vzhledem k tomu, že mám stále stejný okruh přátel, tak už je toto území také poněkud probádané...
Jako já teď chlapa rozhodně nesháním, nemám zájem, aby si do mě zas někdo utřel boty, ale zkrátka se mi nelíbí, jak je tu na některé nazíráno jako na zoufalky, co si neumí bez chlapa p.r.d.nout. No to jsi vlastně sama napsala. Jak říkám, tady nejde o chlapa, tady jde o to, co ten vztah celkově přináší a to strašně chybí! Kdybych byla na ženský, tak by mi chyběla ženská, no. Prostě pokud není člověk samotář, kterej se rozhodl, že bude žít sám, tak "lásku, sex a něžnosti" nenahradí nic na světě!
A něco jako "užívat si singles života" může fungovat tak rok, možná rok a půl, déle si myslím, že to už si pak užívá jen málokdo, a ještě navíc za předpokladu, že člověk není do někoho nešťastně zamilovaný, nebo nedostal kopačky.

A taky hodně záleží na přístupu, když si budete opakovat "nemám šanci, nikoho si nenajdu, je to na nic být sama..." tak co pak čekáte? Já jsem taky sama, ale prostě přesně souhlasím s tím co říká Adka, když chlap není tak není a až bude tak bude Nemyslím si, že je to o tom že si řeknu "hurá jsem single, jdu si užívat!" ale spíš o tom že si řeknu "tak co, jsem sama...a co?". Můžu se věnovat sobě a přátelům, na který pak třeba toho času tolik nebude

Reaguji na Spirulína:
Já jsem to ale nemyslela nějak špatně, jen mi přijde, že pro některé je partner alfou a omegou života.....a bez chlapa svět padá....

Jasně, taky je mi někdy smutno a ráda bych s někým usínala, ale radši si pustím něco pozitivního a vykašlu se na to.

Abychom měly spokojené partnerství, musíme být spokojené se svým vlastním životem a samy se sebou a ne žít životem chlapa. Nenarážím na nikoho v této diskuzi, ale opravdu vím o spoustě holek, i tady z omlázka a tak celkově, pro který je chlap a pak hooodně dlouho nic a potom možná nějaká jedna kámoška, se kterou se sejdou jednou za uherskej rok. Zaznělo tu i v diskuzi, že některé z vás nemají pořádně kamarádku...co takhle to vzít z opačného konce a zkusit zapracovat na získání kamarádů? Jo já vím, mnohdy je to těžší, než si najít partnera, ale život bez přátel by teda pro mě byl šíleně smutnej, nedovedu si to představit, mít jen chlapa a jednu dvě kámošky, se kterýma se sem tam sejdu....

Já nevim, asi mám divnej režim, ale já, když jsem ve vztahu, tak se rozhodně nestíhám věnovat všem koníčkům, kamarádům a tak, jak bych sama chtěla

Ale tak...koukejme se na svět pozitivně! Copak existuje láska jen od tvorů s penisem? A co láska přátel, rodiny, zvířecího mazlíčka? I to jsou pozitivní energie, jen je musíte začít vnímat. Jasně, že partnerský vztah je něco jinýho, ale všechny tyto věci pomůžou v pozitivním myšlení....

trošku, ale moc né, vlastně...

no, je fakt, že toho mám trochu nad hlavu, ale ještě něco bych zvládla... jsem holt hrozně hyperaktivní...

jinak souhlasím vlastně se všema názorama - pro ty co jsou single - není dobré se do toho moc ,, zamotat " já chápu, že je to všem časem líto ( mě hlavně teď na jaře) ale zase není to konec světa a jak psaly holky na chlapovi svět nestojí... chce to naučit se žít sám se sebou, všechno má nějaký důvod a všechno ,, zlé" je pro něco dobré... hlavu vzhůru... uvidíte, že se to zlepší...

já si myslím, že já jsem naučená být sama ažaž, ale některé věci nelze změnit ze dne na den - jen proto, že CHCEME a HNED a TEĎ ... jednou to přijde... ( u mě nevím, to jsem pesimista, ale u ostatních tomu věřím)

no tak to nevím... mě se takový věci prostě nestávaj... ale uvidíme...

jo... jen jestli nebudeš ta vyjímka co potvrzuje pravidlo... abych nečekala do smrti...

jo, jo v tomhle máš pravdu... ale jen částečně, v těchtro věcech to nelze lámat přes koleno... 10 jazyků neumím, po světě jsem nebyla ale krasojezdit na koni umím taky a k **** je mi to taky...

ale víš co , já znám svoje přednosti a ten kdo je nedokáže ocenit a vážit si jich, ten mi nestojí za pohled/trápení /fňukání... to fakt né... vzala jsem si jedno poučení, než být s nějakým ichtylem kterej vás v konečný fázi jen trápí a dělat na voko okolí, jak někoho máte, to jsem fakt milionkrát radši sama...

Hele, ke mě taky vždy přijde chlap v době, kdy to nejmíň čekám Ono to zní jako trapná fráze, co se říká single holkám, taky jsem nad ní vždycky prskala, ale s odstupem času a i teď, musím uznat, že na tom něco bude

No mně to třeba nevadí, že to nestíhám. Jde o to, že v tu chvíli ani nemám potřebu někde lundat s kamarádkama, ani chodit pařit, spoustu věcí začne dělat člověk s partnerem, ten vztah mě naplňuje, nepotřebuju další věci. Když mám pak chuť se s někým vidět, klidně si jdu, stejně jako dělám další věci. Jak už tu někdo napsal - má milion aktivit, ne, že by ji to tak bavilo, ale jenom proto, aby přehlušila samotu.