Rozvody - nová móda dnešní doby?

Reaguji na Laky:
Laky, mělo by to tak být, ale obě čteme dnes a denně, jak si tu a tam zhrzení manželé zažádají tu o výživné, tu o příspěvek na bydlení..
Já přece nijak neovlivním práci nabízečů_ půjčíme vám 50.000.- bez registru dlužníků, on to platit nebude, to je mi jasné, a po kom to mám vymáhat, kdaž jsme rok od sebe? za to přeci nemůžu já, ale soud, že to tak dlouho trvá. Kamarádka- stejný případ, jen podávala v jiném kraji, a je rozvedená po 2 měsících, v dubnu se znovu vdává. Já už jse z toho fakt zoufalá, přijde mi to taak nespravedlivý.... To oběšení není nejhorší nápad, ale já se starám a 2 nezaopatřené am. kokršpaněly....

A to nemluvím otom, že si vzal veškerou elektroniku, a auto.
Ať se tím klidně zadusí, ale ať už to proboha bere nějeký konec...!

Co dělá ten právník?Nějak to musí jít ošetřit!
V téhle republice zákon nahrává jen podvodníkům ale nějaká cesta být musí.

Přesně..máme tu zákony na h....o

s tebou souhlasím a o tom to všechno je, né že bych byla vztahový expert a asi tady do toho nemám se svými zkušenostmi moc remcat ale dle toho co jsem zažila je to i tím, že si lidé ,, fungujícího" vztahu málo váží...

nevím jak jsou na tom ,, dokonalé" krásky, ale třeba pro mě (ať už vzhledem k mým nárokům, mé vizáži, mé inteligenci , mým majetkovým poměrům, mým názorům na život... a nevím ještě čemu všemu mému) není lehlé najít člověka, který mi bude sedět... když už ho najdu, pokusím se ze všech sil si toho vztahu vážit... ale dnešní lidi to berou jako samozřejmost něco stylem s tebou mi to nevyjde, vyjde mi to hned a za chvíli s někým jiným... nevím jestli jsem ještě naivní nebo hloupá, ale vztahy jsou o důvěře, kompromisech... ale musí to pramenit z obou stran... blbce bych ze sebe taky znova dělat nechtěla...
a taky si myslím, že je to i tou dobou... naši se brali po roce známosti, v den svatby byla máma už ve 3. měsíci ( né se mnou, následně v 6.tém potratila) a jsou spolu doteď ( 32 let), tím že u nich teď zase bydl¨ím, mám možnost to sledovat... hádky jsou a budou... máma chdí do práce ( doma dře) táta více finančně zajišťuje rodinu ( mě né, to bych si nedovolila - mámu a psy) ale doma nehne ani prstem - máma tapetuje, pokládá koberce, provádí drobné opravy na baráku... a štve jí to, že ten táta je na tohle takovej... ale jeden den na sebe řvou a druhej den - žhaví drát máma i táta a volaj, ten : Co máma , ta : co táta ? ale je na nich vidět, že když se pohádají ( nebývá to často) tak je to oba mrzí, jsou z toho oba na nervy, že spolu nemluví a prostě je vidět, že se potřebují, že se mají rádi a že bez sebe prostě nemohou být - a to je to hezké a krásné a já je za to moc obdivuju...

Jasně,to by nebylo ani normální,kdyby nebyly. U nás jsem ten cholerik já,lítám bytem a řvu jak fůrie a ve finále se rozesměju při pohledu na "mou drahou polovičku" jak se na mě dívá a cukají mu koutky no co už,brala jsem si flegmatika,tak jiný nebude.

Hodně žen doufá,že toho vybraného předělá....ne,lidé se nemění,žádná extra změna povahy se očekávat nedá a čím je člověk starší tím se ty povahové rysy více prohlubují.Pak dochází ke stavu,kdy už spolu nemohou být a rozvod.

A mně včera přišlo předvolání k opatrovnickýmu soudu

Nebrala jsem si manžela s tím, že se změní, tak hloupá nejsem. Ale začínal vztah se mnou s tím, že se poučil z předchozích chyb a celýho svýho života, že už ví, co chce, že chce mít hodnou ženu a dítě... Věřila tomu jeho rodina, kamarádi, pro všechny to byl obrovskej šok... Myslím, že tomu tehdy věřil i on sám...

Znamená to,že už se blíží doba kdy odejdeš ze soudní budovy s potvrzením,že jsi volná ?

Ber to z té lepší stránky,léto za dveřma a ty budeš moct vesele pokukovat po mužích a třídit podle vhodnosti

hele tak to je u našich to samé... máma je ten cholerik... táta ten flegmatik... přesně... nemlich to samé...

Reaguji na Laky:
Už teď si dělám legraci, že se chci rozvést, protože se milencům špatně vysvětluje, že jsem volná, ale vdaná

proto to funguje.

Jinak kolem sebe vidím,že ideální je vzít si chlapa s kterým je vám fajn,který má fajn vlastnosti potřebné pro život,který vás miluje a to,zda máte i vy "motýlky v břiše" není až tak podstatné.Trochu zapojit rozum a pak to funguje.Zamilovanost stějně přejde a je vlastně dobrá jen k tomu,aby člověk přehlédl chyby........takže nejlepší je mít rozum a mít rád...to stačí. u nás to funguje ...sakra v červenci to bude 24 let od vyslovení ano.

Víš co, Laky, ty seš stejně chytrá ženská. Já jsem se přesně tak vdávala. Žádné "motýlky v břiše" jsem neměla, ale věděla jsem, že si beru skvělýho chlapa. A žiju s ním krásný život.

To je úplně přesný.
Taký žádné motýlky v břiše jsem necítila ani na začátku ani později. O zamilovanosti to opravdu není. Mám ho ráda a vím, že je to chlap, který má všechno, abych s ním mohla ten krásný život mít.

Největší problém je ale v tom, že tato banalita spoustě lidí dojde až po nějaké třeba i delší době

No, právě!Ještě by se mohli chodit slušně zeptat manžela: Prosím vás, pane, mohl bych si zasouložit s vaší manželkou?
Já už taky uvažovala, jestli by mi soud nevystavil jako předběžné opatření nějaký "ťukací list".
Trochu šibeniční humor, já vím...