Rozvod ano či ne?

děti hory přenáší..nejednomu početí dalšího dítěte zachránilo manželství..

A nebo taky ne.

Pokavaď jsou v manželství problém,hrozí rozvod,proč do takového života přivádět další dítě?Co se tím vyřeší?Ano,na čas problémy utichnou,jelikož miminko bude potřebovat péči a čas...ale problém tam bude pořád,jen odsunutý.Tohle bych rozhodně nedělala-zplodit dítě,jen kvuli tomu,že jeden z partnerů chce třeba odejít?Nebo si druhého uvázat více k sobě?
Souhlasím,že děti nade vše....ale nestavěla bych je do pozice nějakých stmelovačů rozbitých vztahů....

tak nějak té větě nerozumím! ale když bylo myšleno, že početím dítětě se můžu zachránit vztah, tak je to nesmysl. Tedy až na výjimku, když tam dítě chybí, oba po něm touží a spolu ho nemůžou mít. Jinak je to lepení rozbitého, které jen odloží nevyhnutelné!

Vlastní zkušenost? Moc bych na to nevsázela. Stopro souhlasím s Avi a Mr_Spock!

nečetla jsem tady všechno,ale chtěla bych se zeptat co a jak dělat,když manžel zažádal o rozvod(jen že slyšel,že někoho mám,ikdyž to není pravda.nedá si to vymluvit a já po 20letech už nemám sílu mu odporovat)Není to ukázkové manželství,ale vydržela jsem to.Chtěla jsem už kolikrát od něj odejít za jeho hnusný chování,ale vždy jsem zůstala.Máme 18letého syna,toho si zlákal k sobě.Já pracovala na půl uvazku,takže finančně na tom budu hrozně,když ted práce není.Vše se musí prodat co máme a vše na půlku?Ale když prodáme byt,tak to na 2byty nebude a kam půjdu?Jak vše vyřešit?Poradte mi někdo.

Co se týká majetku-bezpodílové vlastnictví manželů-tak to by chtělo právníka.
Co se týká vztahu,tak najednou- rozchod i přes všechny překážky co jste zažili,tak si myslím,že někoho má(promiň).
A neví,jak z toho ven a proto ty jseš navině(někoho máš...)http://www.mesec.cz/clanky/rozvod-pohroma-p ro-rodinny-rozpocet/

Protože jsem seděla doma pořád a nikam nechodila.On nikam chodit nechtěl.Nechtěl do kina,na večeři,mezi kamarády,na dovolený jsem jezdila s kamarádkama a dětma.On to sice z větší části financoval,ale nikdy nejel a to jsem chtěla vždycky!!No a pak jsem řekla dost a začala jsem pomaloučku někam chodit.Na jednu stranu byl rád,že ho neotravuju a na druhou výčitky.Ale přece jsem se nevdala abych držela usta a bylo pořád po jeho.Jezdili jsme s partou na koleč.bruslích,kole,si sednout,ale nikdy mě nenapadlo si hledat jiného.Už se mu to moc nezamlouvalo.Ale nebylo to často.Ted si řikám,že třeba ve 40letech začnu žít normálním životem.Nedělám ze sebe chudinku a nechci dělat nikdy.

lampička

asi to vzal jenom jako důvod k rozchodu, mi to připadá, že podle toho, co popisuješ, se jednalo spíš o formální stránku, jemu vyhovovalo, že je o něj postaráno, zabezpečil vychoval syna (bo jste dle tvého popisu moc společných zájmů neměli) a teď je ten pocit zodpovědnosti pryč - z toho co píšeš, mám pocit, já jsem si svoje splnil, život mi utíká, je čas na nový začátek - a k tomu využil tu tvojí údajnou nevěru a tvůj nový způsob života

jinak co se finanční stránky týče, pokud byl byt, dům před svatbou napsaný na jednoho z manželů, ten druhý má márok maximálně na půlku toho, co do toho bytu, domu společně - tedy za trvání manželství - investovali

rozvodem život nekončí ale začíná a když to asi bude finančně náročné, dá se to a nikde není psané, že je to napořád

lampička
Ve 40letech opravdu můžeš začít nový život,hlavně se nenastěhuj k nějakému muži s bytem-musíš mít svoje zázemí(byt).
A musíš mít podle toho,co tady píšeš- muže společenského se společými zájmy a náhledem na život.

Děkuji za malou utěchu.Je to u nás stále hrozný.Byt byl společný.Každý den mi dává jiný návrh.By se vrátil,ale neodpustí mi to,pak zas nezůstane,....už jsem z toho jen zničená.Možná to vyjde a já budu zas normálně žít.

lampička
tak to vydrž a dej tomu čas...
jinak-nevím.

díky

lampička

jde o to, jeslti ty sama ho chceš, nebo v tom je jen setrvačnost

Avino a co když se stane, že ty problémy jsou, pak po vydařem večeru se něco semele a to dítě přijde nečekaně? Myslíš tím snad jít na potrat? Přesně můj příklad, problémy začaly, jen jsem nastoupila do práce mezi mužský,už jsem byla mr...choval se ke mě hrozně, odstěhovala jsem se, zjistila těhu a vrátila se, naivně jsem si myslela, že to bude dobré, přeci to nebohé dítě nedam pryč, tej když ho vidím, dobře jsem udělala. Jenžed manžel mě ignoruje, ponižuje snad přede všemi, v sobotu jde do práce a nemá ani tu chut se domů vrátit, jde na fotbal a pak do hospody, snažím se rok to změnit, nejde to, co pak mam dělat v takovém připadě?