hašlerka
Souhlasím
Říká se, že kdo se neřídí srdcem, nebude nikdy šťastný. Co potom, když se srdíčko dostane do rozporu s rozumem?
Hope
já myslím, že to těsně souvisí s těmi vyznávanými hodnotami, jak o nich psala Hašlerka. Když člověku srdce velí se někoho/něčeho zcela zásadního zastat, půjde do toho, i kdyby ho rozum nabádal k opatrnosti, ale třeba, když se zamiluje do zadaného, tak /třeba/ poslechne rozum a půjde od toho ... ani jedno není jednoduché... obojí může způsobit utrpení, jestli přímo štěstí, to nevím, ale co to vlastně je, to štěstí?
Srdce (city) patří do motivačního systému člověka, to znamená, že emoce jsou pohnutkami našeho jednání. Rozum pak dělá vše pro to, aby byla pohnutka realizována, a nebo, je-li vyhodnocena jako ohrožující nebo v rozporu s povinnostmi, aby byla nějak potlačena nebo nějak přesměrována.
NAPROSTO souhlasím! Toto je zrovna podstata mého chování ve vztazích k mužům.. Nejen k nim, ale především v této oblasti si to zřetelně uvědomuji..
ses
No vědci toho zjistili už mnoho, ale ještě mnohem víc nikdy neprokázali.. Takže asi tak je to v tomto jejich novém objevu, je jakási teorie, která je v praxi (čili v reálném lidském životě) velice špatně prokazatelná..
Mám - li ale hovořit jen za sebe a odpovědět na úvodní otázku, pak ano, rozum a cit jsou v mém případě většinou protivníci..
Tali
...takže u tebe tento způsob funguje? prožíváš dlouhodobý vztah (možná lásku na celý život)?
Právě naopak, píšu, že toto si nemyslím a ani to neprožívám, že většinou mi jednu věc říká srdce, druhou rozum.. Momentálně jsem sama asi dva měsíce právě proto, že rozum mi většinou poví něco jiného než srdce. Když třeba potkám někoho, kdo mě hodně zaujme a cítím to vnitřní chvění (i když hovořit o citech je zřejmě nesmysl), můj rozum mi určitým způsobem naznačí, že toto smysl nemá z důvodu toho a toho, nebo toho.. A pak začnu moc přemýšlet a raději couvnu..
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.