Partnerství "z rozumu"

Kattenka
Tak já Ti na jednu stranu rozumím,jednou jsem to udělala,jen proto,že jsem nechtěla být sama a měla jsem strach,že nikoho normálního,koho budu milovat nenajdu,ale cítila jsem také to,že sice ráda ho jako člověka mám,ale nikdy ho už nebudu milovat a budu s ním jen abych nebyla sama.Byla to hloupost,nešlo to.Já bych už něco takového nikdy ani nezkusila,ale to je jen má zkušenost.Bylo to asi zoufalství,jinak si to neumim vysvětlit.

Já tohle cítila u bývalého přítele, byl skvělý, rozuměli jsme si, ale nemilovala jsem ho, časem se to prostě vytratilo a já furt doufala, že se to vrátí, nevrátilo a já nedokázala v tom vztahu dál pokračovat. Nešla bych do vztahu z rozumu, nebyla bych tak štastná.

každý se bojí, ale když to nezkusíš, tak nenajdeš.

Kattenka

budu upřímná a spousta holek mě tu odsoudí, ale jestli ted nechceš být sama, tak to zkus než si někoho najdeš a nebo uvidíš, bud to půjde nebo ne....

já sama jsem měla vztah tohoto typu, než jsem poznala přítele, ktereho nadevše miluji...takže nějak vím, co cítíš, ale řeknu Ti, že bude pak težké se když tak rozcházet, on to nebude chtít pochopit atd...na druhou stranku, třeba se zase zaláskuješ...uvidíš....ted tomu nech asi volný pruběh...

rattty
Ano, za mých mladých let bych to řešila takto- a mělo to i název " záložník".
Jsme to ale potvory...Ale co, chlapík se bude těšit dámské společnosti, tak co!
M.

Záleží na tom,jak moc jsi racionální.Ono totiž málokde vydrží "zamilovanost" a pak je to hezký vztah založený na "přátelství" ... třeba po 20ti letém manželství.
Ale fakt je to dost o tom,jak to zvládneš sama v sobě vlastně od začátku bez té "chemie" která dělá chvění kolem žaludku
Podle mého sňatek z "rozumu" bez problémů jde a možná je to mnohdy lepší než pobláznění a pak nic.

není to pak pro žití jakoby z lásky...já jsem se zamilovala a ted jsme spolu skoro tři roky a paráda, neměnila bych....na druhou stranu, před tím jsem si dělala co jsem chtela, dotyčnému to nevadilo...bylo to ale sobecké a měla jsem výčitky....ale vedela jsem,že to enní partner pro mě pro život z lásky...

když je člověk zamilovaný, je to uplně jiné...nádherné...

tak uvidíš...nech tomu volný průběh

prostě to tak je...a v závěru je nám dobře oběma-ty nejsi sama a on má sex-vyzní to teda hnusně, ale budme upřímný...někdy to tak děláme....i když to teda není vůbec hezké...

ten minulý přítel mi to i jednou řekl, že je pro mě přestupní stanice....a v závěru měl pravdu....je mi ho líto, ale nerozumela jsem si s ním jako si rozumím s nynějším přítelem...a nechctela jsem z rozumu být s ním...

rattty
Myslím,že tě tu nikdo neodsoudí,já neříkám,že je to špatný,jen mě osobně to nevyhovovalo
Určitě jsem toho názoru,že pokud to nezkusí,nebude vědět.
Já sama jen za sebe,bych to už neudělala,ale také jsem si to zkusila

Zanet96

já Tě chápu, máš pak pocit viny a hlavně Ti s ním není tak super....a pořád Ti něco chybí

rattty
jojo,přesně tak

Díky moc za vaše názory.
ratty Výčitky mám už teď, on mě prý miluje a už dlouho (z toho se taky cítím provinile, za tu dobu by si zasloužil opravdovou lásku- a to prostě nebude) . Já bych ho v podstatě využívala. Ale jako kamarádi si rozumíme skvěle.

Zanet96

Kattenka
jenže kamarádství on jen předstírá a dříve nebo později se stejně naštve, že ho vodíš za nos...

je to těžké....ale jak píšu, já to znám a ty uvidíš.hodně štestí při výběru....

Kattenka
Souhlasím s Laky - z toho může vzejít krásný a příjemný vztah na celý život. Jen nesmíš koukat okolo a přezkoumávat rozhodnutí.

já jsem to taky zkusila a šlo o bývalého se kterým jsem se rozešla já neboť jsem se zamilovala do jiného ale ten zase vypekl posléze mě, takže jsem si říkala a všichni kolem mě - lepší vrabec v hrsti, vždyť pro tebe udělá první poslední. Nikdy více!! Získal naději, že bude vše při starém a nakonec jsem mu ublížila vlastně dvakrát tolik a měla problém ho odstěhovat z bytu neboť z přátelství se vyvinul odpor k němu, do dnes mi to nemůže zapomenout a nenávidí mě. Já jsem ho prostě nemilovala a tak bych vždycky pokukovala po jiných, láska se vytratí to je jasné ale pokud tam ta jiskra nebyla nikdy tak to nepůjde překousnout a nakonec dotyčná uteče s prvním ke kterému ucítí tu animální přitažlivost.
Zkusit to určitě můžeš - ovšem záložáci jsou taková ta třetí kategorie, první jsou ti co se nám z nich podlamují kolena ale jsou pro nás nedostupní nebo mají fanklub a tak nejsou na žití jen na příležitostné nechání obdivovat se od nich a druhá je ideální na život - to je takový ze kterého se nám nejdřív podlamují kolena, posléze bychom ho někdy přizabili ale při představě, že bychom ho nechali jiné se nám stále dělá špatně. O čtvrté skupině kde se nacházejí škemralové je zbytečně psát.