Je se mnou z rozumu?

Ahoj zajímal by mě váš názor…S přítelem jsme se poznali přes seznamku. Od začátku se mi moc líbil, ale já jemu asi ne. Zřejmě měl v srdíčku ještě bývalou a já mu měla asi pomoci zapomenout. Možná si pomýšlel na „lepší“ slečnu, než jsem já. Z jeho povídání mi přišlo, že jsem byla jedna z mála, která mu odpověděla na vzkaz tak to asi se mnou chtěl z nouze zkusit. (On je hezký chytrý kluk a já taky nejsem žádná hloupá ošklivka ). Vídali jsme se a nakonec spolu i začali chodit a později i bydlet. Z jeho strany to bylo takové nemastné neslané,. Neměl potřebu mi dávat pusu ani líbat, ani do milování se nijak extra nehrnul. Jsme teď spolu něco přes dva roky, vztah se sice někam posunul, ale pořád to prostě není „ONO“ . Já jeho miluju, i mu to dávám patřičně najevo, ale od něj jsem to nikdy neslyšela a ani z jeho jednání to není nijak moc patrné. Nejčastěji si sedne k pc a takhle stráví celý večer. Ve společnosti přátel se ke mně také moc nemá, jsme tam spolu spíš jako dva přátelé. Snažila jsem se to s ním řešit. Líbání ho údajně nebaví (líbá se se mnou jen při milování) a přijde mi, že ho snad ani nijak tělesně nepřitahuju, milujem se tak jednou za týden někdy i za dva. Prý ho to nebaví pořád dokola a rád dělá i něco jiného. Mě označuje za nymfomanku a že nemyslím na nic jiného. Jinak je moc hodný, ohleduplný, pomáhá mi v domácnosti, v hlavě to má srovnané. Akorát mi přijde, že mu stačí, že tam jsem, jenom moje přítomnost. Říkám si, jestli je vůbec možné, aby takhle chlap fungoval? Chybí mi milování i něžnosti, prostě ho miluju a přijde mi, že to prostě k sobě patří. On mi tvrdí, že mě „má rád“ a nechápe, co pořád řeším. Myslíte, že by se mnou byl jen z lenosti si hledat jinou, nebo jen z rozumu, že jsem hodná a rozumná a je mu se mnou fajn, ale nějaké hluboké city tam nejsou? Zažila jste některá něco podobného? Bojím se, že pro něj nejsem ta pravá a jednou až na takovou narazí, rychle mi dá sbohem...

Storm

girapha
Přijdete mi spíše jako bratr se sestrou, tak nějak spolu žijete.
A ať už chlapi jakkoli rádi nebo neradi vyjadřují slovem lásku, přijde mi divné, že Ti ani jednou neřekl, že Tě miluje.
Nechci soudit, chlapi jsou různí, kdo se v nich má vyznat, ale mě by takový vztah nestačil. Je takový.... chladný... podle toho co píšeš. A to můj partner taky není nějak extra vášnivý.

girapha

Storm

Přesně tak, jako "bratr se sestrou"....nerozumím tomu, že je se mnou tak dlouho, kdyby v tom nebyly city...

Storm

girapha
City v tom můžou být, určitě tě rád má. Ale láska, to podle mne není. Ale nechci hodnotit, jen mi to tak přijde.

sarra

Určitě si nelam hlavu tím, že nejsi pro něj dosti atraktivní, ta pravá, nepřitažlivá atd..prostě Tvůj partner sex nepotřebuje. Bude ohleduplný, laskavý, ochotný pomoci, ale jak bude naznak milování, přichází nesmyslné vymlouvání. Možná, že by to chtělo si při sklence vína spolu rozřešit a rozhodnout se zdali se tím naučíš žít, jelikož jiné to nikdy nebude.

Nickyx

není asexuální?

Storm

girapha
A povídáte si spolu?

Wild Paula

Zeptala jsi se ho někdy, jestli jsi pro něj ta, se kterou počítá do života? Třeba jestli by si tě někdy chtěl vzít? Nemylsím hned, ale třeba jestli vůbec?

Já bych v takovémhle vztahu nevydržela, my po sobě pořád lezem..

debora

Teda nezávidím ti . Tvůj přítel je buď suchar, který neumí projevovat lásku nikomu, anebo pro něj vážně nejsi ta pravá. Nedá se s jistotou říct, jestli je to tak, nebo tak, podle toho co píšeš. Na tvém místě bych omezila projevy lásky vůči němu. Podle jeho reakce snad poznáš víc. Ty ho láskou pořád "sytíš", on je asi pasivní a vystačí s tím, co má od tebe. Když budeš chladná, tak pokud tě má rád, začnou mu tvoje doteky, polibky...chybět. Jestli si toho vůbec nevšimne a bude mu to prostě fuk, zvažovala bych, jestli nemarním čas s někým, kdo si mě nezaslouží.

18310

Girapho, já bych to zatím neviděla tak černě. Jasně, třeba se mohlo stát, že jsi měla být původně jen náplast na jeho předchozí nevydařený vztah. Ale postupem času zjistil, že jsi víc jen náplast. To soudím z toho, že jinak doma fungujete dobře. Jenže je třeba trochu pohodlnějí (který chlap není), a proto o tebe moc nebojuje - proč by se namáhal, když jsi pořád k dispozici, evidnentně milá a věrná. Být tebou bych zkusila být k dispozici míň - začít opravdu často chodit ven s kamarádkama, jezdit na prodloužené víkendy pryč (klidně třeba jen za rodičema), a v průběhu nepřítomnosti o sobě nedávat moc vědět - max. pár sms, aby věděl že jsi dojela v pořádku. Jestli tě opravdu miluje, tak zpozorní a začne se bít o tvojí pozornost. Jestli ho to nechá naopak naprosto chladným, tak teprve pak bych asi složila zbraně, být tebou...

18310

Cituji debora: Nedá se s jistotou říct, jestli je to tak, nebo tak, podle toho co píšeš. Na tvém místě bych omezila projevy lásky vůči němu. Podle jeho reakce snad poznáš víc. Ty ho láskou pořád "sytíš", on je asi pasivní a vystačí s tím, co má od tebe.

Jo, tak nějak jsem to myslela. Ale určitě nebýt chladná - klidně normálně milá, ale nepřehánět to! A omezit komunikaci na minimum... pokud možno co nejvíc nebýt doma.

blacklilly

girapha
Holka, tak takový vztah bych asi nezvládla! Jednou jsem zažila něco podobného, ale tam byl velký věkový rozdíl- přes 25 let, tehdy mi to pošramotilo sebevědomí tak na dva roky.
Možná by stálo za to promluvit si s nějakou jeho expartnerkou, jestli se takhle chová v každém vztahu....

Helmut

Mám takový pocit, že si tu lásku od něj až křečovitě vynucuješ. Třeba já jsem nikomu neřekla, že ho miluju a neznamená to, že jsem ho nemilovala. Nepotřebuju prostě o tom pořád žvatlat. Pak se z těch slov stane jen pouhá hloupá fráze. Bývalý přítel mi to taky neřekl ani jednou a vím, že mě miloval, prostě jsem to cítila. Co se týče sexu, tak jednou týdně mi přijde naprosto normální. Více náruživý se musí přizpůsobit tomu méně, jinak to klapat nebude. A jestli o sex žadoníš, tak za chvíli nemusí být žádný. Dej mu trošku víc prostoru, netlač na něj, nevynucuj si lásku, neškemrej... Zahoď červíka, co ti hlodá v hlavě a pořád neřeš, miluje mě, nemiluje mě...to stejně nevyřešíš. Ukáže až čas.

rattty

girapha
asi to pro tebe bude bolestivé, ale myslím si, že Tě tak uplně nemiluje, nebo že tam je něco šparně...

Ty si dokážeš představit život i později s ním? že by jste vychovali děti apod? i třeba za 10let, že by jste byli spolu?

já si myslím, že když nepřeskočí jiskra, je to takové divné...asi bych se nad naším vztahem zamyslela a postupně se věnovala sama sobě...a možná se i poohlédla po někom jiném

rattty

Cituji June: deboraNedá se s jistotou říct, jestli je to tak, nebo tak, podle toho co píšeš. Na tvém místě bych omezila projevy lásky vůči němu. Podle jeho reakce snad poznáš víc. Ty ho láskou pořád "sytíš", on je asi pasivní a vystačí s tím, co má od tebe.
Jo, tak nějak jsem to myslela. Ale určitě nebýt chladná - klidně normálně milá, ale nepřehánět to! A omezit komunikaci na minimum... pokud možno co nejvíc nebýt doma.

a žádné žadonění, domlouvání apod

přesně, tohle bych zkusila