Je se mnou z rozumu?

Storm
Doma si spolu občas povídáme. Je introvert a přijde mi, že i dost náladový. Takže záleží, jak je naložený. Jinak si spolu rozumíme, i máme stejné názory. Jen mi neuvěřitelně chybí ty něžnosti a pozornost. Nikdy předtím jsem to s nikým nezažila. Nepotřebuju to slyšet, když druhý miluje, tak to člověk vycítí, ale z něj jsem to cítila snad jen dvakrát za celou dobu...

Wild Paula
O budoucnosti spolu normálně hovoříme, chce si mě jednou vzít a mít se mnou děti. Právě, že mi imponuje, že to má v hlavě srovnané a je silně rodinně založený.

blacklilly
také mě napadlo, zeptat se na jeho chování některé jeho bývalé, ale nemám k tomu odvahu...navíc on s tím dělá šílené tajnosti a předchozí vztahy jsou prakticky tabu...ale jeho spolubydlící z koleje mi prozradil, že s jinýma se pořád cumlal (jenže, to těžko soudit, když s tou slečnou nebydlel, to je také potom jiný přístup), a také mi potvrdil, že ve srovnání s něma, ke mně je víc odtažitý

Hrozně mi to vrtá hlavou, jak dál.....moje sestra to měla podobné, hromadu let chodila s klukem, který s ní též začal zřejmě z rozumu, nějaké vroucné zamilování z jeho strany nebylo, fungovali spolu jako "sourozenci", ale jinak si ve všem výborně rozumněli. Jiných ženských si nevšiml. Vzali se po 5 letech, mají spolu dvě krásné děti, ale jemu nějak přeskočilo a začal sestru neuvěřitelně podvádět.... co když to bude u nás nastejno? má proto smysl zůstávat v takovém vztahu? ačkoli on silně nevěru odsuzuje...

girapha
jste spolu rok a půl a ty řešíš takovéto věci...co bude za pár let, když už ted se chová jak se chová...píšeš, že je introvert atd, že někdy si rozumíte. \neříkám, že je špatný člověk, ale ty sama si musíš uvědomit, co chceš a zda jsi spokojná a štastná a zda takhle chceš žít. Vezmi si, rok a půl není tak dlouhá doba, co by bylo za 10let? a kdyby jste měli děti, budeš na vše sama a jestli potřebuješ ukazovat lásku, tak holt Ti ted chybí a s ním Ti asi chybět bude...

Jestli Tě kluk miluje, to poznáš z chování...a pokud si po roce a půl nejsi jistá, tak je to na velké zvížení...protože po roce a půl tohle řešit, je podle mě hodně brzy...
domlouváním podle mě nic nezmůžeš...

už tohle mluví za hodně....

pokud by jsi ted odešla, pokud \tě miluje, tak za Tebou přijde...a pokud ne...nestál za to...

No, holt, nedá se mít vše Nedovedu si představit náruživého sexuálního atleta, který by ti stál každý druhý večer pod balkónem a zpíval serenády - a u toho to měl v hlavě srovnané, odsuzoval nevěru a byl silně rodinně založený, jak píšeš. Když chceš hodného taťuldu, zůstaň s ním, když hledáš dobrodružství a romantiku, tak se prostě poohlédni jinde.
Ale

tohle hrozí po pár letech spíš Tobě, že jej budeš mít po krk a "přeskočí " Ti . A lidi z nudy tropí různé zajímavé věci .

Něco podobného znám od kamarádky.
Ona ho taky milovala a on jí nikdy lásku jako takovou nijak neprojevil. Ani spolu nespali. Narozdíl od vás dvou. Za 2 roky ani jednou. Což mi přijde vzhledem k tomu, že mu bylo skoro 30 a ona se mu pořád nabízela, doost nápadné.
Jinak nezkoušela jsi někdy přemýšlet o tom, jestli vážně nejste spíš jako nejlepší kamarádi? A je vám takhle spolu dobře, protože ani jeden z vás není sám. Zvykly jste si na sebe. A on jako introvert, se třeba bojí, že už by si žádnou nenašel a pokud jo, tak by si s ní nerozumněl tak dobře jako s tebou.
Je jasný, že člověka nezměníš.
Podle mého, by jsi si měla najít někoho, kdo ti dá to co on ne. A vy dva byste určitě byly skvělí kamarádi.
Jenže cizí vztahy jde někdy soudit velice těžko a jediná, která by to měla vědět určitě, co dělat, nebo co si o tom myslet, jsi ty

Je mi to líto, ale bojím se, že to dělá z rozumu. Nebo je pohodlný. Ale asi tě nemiluje Přála bych si, aby to bylo jinak, u mě nebylo. Chodila jsem s chlapem, který nejprve nechtěl moc sex, na veřejnosti se mě nedotýkal, pletl si výročí a já ho pořád omlouvala, jak moc pracuje a že je přece muž a... 1000 věcí. Pak mi zapomínal volat, někam pracovně odjel na pár dní (týdnů) a nic mi neřekl. Pak jsem se divila, jak jsem ho mohla tak dlouho omlouvat. Tohle nebyla láska ani omylem

Jo a jak se chová k jiným lidem? Kámošům? Volá jim? Chce s nimi trávit čas na úkor času s tebou? Má jinak normální zdravé vztahy s rodinou? Nebo jen s tebou je "zvláštní". Třeba má nějakou sociální fobii...

Fluffy

To ani ne, je pořád doma a když někam jde, tak mě vezme vždy s sebou. Na dovolené jezdí též se mnou, prý se mnou rád tráví čas a je mu dobře, že si prostě rozumíme.

Co mi přijde trochu divné, že je v každodenním kontaktu s maminkou. Sice je to z její iniciativy, leč on na tom neshledává ( je mu 27 let) nic špatného. Takže spolu denně 5 minut hovoří o ničem

Přesně tak, pořád si jeho chování snažím sama sobě zdůvodňovat a obhajovat, ale.... hluboké city ke mně asi nechová.

Přesně tohle si myslím, že je důvod, proč se mnou je....

girapha Asi pravdu můžeš poznat jen ty. A taky je na tobě, jak dlouho vydržíš v takovém "nevřelém" vztahu. Říká se, že láska stejně nevydrží dlouho, ale na co pak budeš vzpomínat? Já se toho vztahu nechtěla vzdát, ale až to konečně odeznělo To jsem nedokázala pochopit, jak jsem byla slepá a naivní. Snad to není tvůj případ

girapha
Já bych nebyla tak rezolutní, možná je prostě takový ten chladný a lehce analytický typ.Někteří lidé prostě neumí (nebo nechtějí, protože už byli zraněni) vyznávat city.
Já spíš vidím problém v tom, žeTy jsi evidentně víc citově založená, už teď se tím trápíš, tj. že Tě to bude víc a víc štvát a jednou Ti "bouchnou baterky".Buď se s tím smíříš nebo se zbytečně netrap.Já si, na rozdíl od většiny, myslím, že Tě rád má, akorát není takový ten správný romeo, kterého občas každá z nás potřebuje.
Držím Ti palce!

Lusinda

Moc děkuju za podporu kéž by to tak skutečně bylo.... ale nejsem si jistá, jestli s takto "studeným" člověkem dokážu dlouhodobě žít. Jsem hodně citově založená, potřebuju cítit z toho druhého zájem, lásku a oporu, ale z něj necítím nic, pouze přátelské jednání. Pro někoho, kdo to nezažil je téměř nemožné vcítit se a pochopit, jak to člověka užírá zevnitř.

Fluffy

asi to bude i můj případ

Fluffy

jak dlouho jsi čekala, že se změní? po jaké době ta neopětovaná láska odezněla?

girapha
Já jsem to zažila, i když už je to dlouho a nakonec to nedopadlo (ale to bylo z jiných důvodů).
Přesně o tom, co teď píšeš, jsem psala nahoře-tj. jestli i z dlouhodobého hlediska ten chladnější přístup skousneš.
Ještě než uděláš radikální rozhodnutí tak s ním zkus promluvit v příjemné atmosféře.Nemyslím, že by se změnil, ale možná bys byla klidnější, kdyby se alespoň jednou otevřel a trochu projevil city.Netroufám si radit..
Působíš jako velice chytrá a rozumná holka, věřím, že to zvládneš.

V podobných chvilkách se snaží odvrátit mé pochyby. Říká, že ho mrzí, že to nevidím a necítím, že mě má rád a dělá pro mě všechno. Ale copak jde uvěřit takovým slovům, když jeho každodenní jednání a přístup je jako k mladší sestře? Prostě něvěřím tomu, že někoho nebaví tělesné kontakty nebo mazlení s člověkem, kterého miluje....ba ho to dokonce obtěžuje.

girapha
To samozřejmě ne, přece jen jste spolu relativně krátce.Naopak by teď mělo být období, kdy to bude gradovat, protože jste už sžití (a to i po sexuální stránce).