Rozum a cit - přátelé nebo protivníci?

"co má přednost? Srdce nebo rozum?"
...v hlavě se mi pletou myšlenky, vítězí ty reálné pro rozum, nebo ty sny, které máme v srdci?
..pro člověka je to boj, který v životě potkal každého. Poperem se s ním. Zvítězí snad tolerance?
Bojovat za sny, které cítíme v našem srdci, ale jen tehdy když víme, že zvítězí rozum, který nám říká, že je to dobrá volba a vede tou správnou cestou.

Srdce je touha, rozum je cesta, jak dosáhnout jejího naplnění. Člověk často vynalézá ty nejpodivuhodější způsoby, jak racionálně ospravedlnit touhy srdce, aby nevypadal jako šílenec. Pouští se na vlny oceánu v ubohé kocábce a tváří se, že má vše pod kontrolou. Je tak trochu směšný, ale co chcete, je to jen člověk.

tolerance = začarovaný kruh..jenže z toho kruhu nejde ven..
..jenže životu neporučíš, jestli tě má vést na cestu, kdy ti šeptá srdce..

..jenže člověk, aby byl tak rozkolísaný musí mít odvahu..a tu když nemá, tak neriskuje..pustit srdce a fantazii na špacír znamená se taky zklamat..
..rozum poroučí zda zvolí odvahu, nebo ne?

Srdce je odjakživa symbol iracionálního puzení, srdce nemyslím, že touží po klidu. To spíš rozum k němu nabádá a varuje před přílišnými vzněty. Krásným příkladem, jak překonat iracionalitu a žádostivost je například stoická filosofie a nebo celé ty velké osvícenské systémy.
Ale kdopak by měl mít srdci něco za zlé?

Rozum neumí příliš dlouho hrát úlohu srdce
Vždycky máme víc rozumu než síly.
François de La Rochefoucauld

ses
To jsou dva citáty, nebo jeden? Pokud jeden, cítím (srdce!) tam jakýsi vnitřní rozpor ve výpovědích...

hašlerka
nene jsou to dva, dala jsem je tu právě kvůli tomu rozporu, které vyvolávají..vyvolávají otázky...

ses
Jsem si říkala... ono to lze brát z obou úhlů pohledu. Život jen rozumový je v podstatě suchopárný. A když se nedostává vitality, stále je možné ještě přemýšlet (ponechávám stranou, jak chmurné takové myšlení asi je, a samozřejmě i případy, kdy jsou podlomeny i kognitivní funkce).
A kdepak je Engelchen?

ses

Dobře dělá...

Frank Sinatra - My way
..hudba je cesta mého srdce, páč když rozum stojí, tak ho hudba nakopne..

..mám ji ráda i v podání Robbieho Williamse..

No já bych řekla, že srdce je bytí a rozum je myšlení. Hlasuju pro srdce

Tuším že Schopenhauer říkal, že rozum je bystrý hrbáč na statném slepci (vůle k životu). Jedno bez druhého se neobejde.
Srdce (city) patří do motivačního systému člověka, to znamená, že emoce jsou pohnutkami našeho jednání. Rozum pak dělá vše pro to, aby byla pohnutka realizována, a nebo, je-li vyhodnocena jako ohrožující nebo v rozporu s povinnostmi, aby byla nějak potlačena nebo nějak přesměrována.
Rozum má jiné funkce než cit, vede nás k odstupu od věcí, k jejich nezaujatému zkoumání a analyzování, k uvažování o bytí a o podstatě světa, ba ani tahle debata by bez něj nebyla možná, jinak by to tu bylo samé citoslovce a žádná věcná podstata
Takže bych řekla, že rozum a cit by měli být nejlepší přátelé, kteří nekoukají na to, jak se jeden druhému dostat na kobylku.