Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

jennisses
A já bych to zase tak chladně necítila, teď ti určitě nebude psát nějak žhavě, ozval se, ji milej, nech to zatím být, třeba se ohřeje

tak hlavně, že má aspon zájem vědět co děláš

Nevim,když na mě už teď přichází pro změnu vztek...já chápu,že sem se nechovala úplně tak vzorně a on taky ne,ale určitě to nebylo na úplný rozchod.Teď je u mě spíš srab,protože jestli mě přestal milovat,tak mi to měl říct,a ne si vymýšlet takový ptákoviny jako že chce být sám,ale že mě miluje.Nevim,dneska sem pověřila jeho mámu,ať se nenápadně zeptá,proč už sem tam jako týden nebyla a co na to řekne.Samozřejmě,že totiž o ničem nevěděla,že jsme se rozešli...

??? Taky jsi mu něco provedla? Nebo o čem mluvíš?

hašlerka

Já sem mu pořád řikala,ať jednou zůstaneme doma,že nemusíme každej den chodit do hospody,že hospodu má radši než mě...Pořád sem mu brečela a ptala se ho proč chtěl být tenkrát s jinou,chtěla sem po něm,aby mě víc hladil,víc líbal,...aby mi prostě dokázal že mě má rád.Jak sem řikala,chtěla sem po něm moc a teď musim trpět.

Tak poslyš, trpět nemusíš!!! Prostě jsi reagovala jako žena, která má někoho moc ráda, nezasloužíš si žádné tresty!!! Nech to teď být, uvidíš, jak se to vyvine, hra skončila, přijde lámání chleba.

Asi jo,teď ho necham,když napíše,slušně mu odpovím a nebudu ho nikam tlačit.Já se stejně asi smiřuji s tim,že už se to nikdy nedá dohromady...I kdybychom se k sobě vrátili,tak já bych mu stejně zas vyčítala to,že mě prostě nechtěl a já se kvůli tomu trápila,znam se,já bych mu to neodpustila,a on to ví...když mi říkal,že chce být sám,tak mi řikal,promiň a objímal mě u toho,tak sem mu řekla,že mu to neprominu...

jennisses
vina bude asi na obou stranách..pak se to ve vztahu projevuje..a třeba i takto u tebe a u něj..

tak tak...

To je rozumné, moc! A šetři si srdíčko, hm?

jennisses
víš musíš si ujasnit, jestli to má vůbec do budoucna smysl kdybyste byli spolu..to co píšeš, že mu to asi neodpustíš..to mě už napadlo..viz jak jsem už psala..

U něho je nejhorší,že když sem s nim vždycky o něčem chtěla mluvit,tak řekl ať to neřeším,a ve mě se to asi nahromadilo a pak to šlo ven.

To je hezky řečený,ale je pravda,že dnes sem na něj tak myslela,že sem myslela,že dostanu infarkt,bylo mi hrozný vedro a vůbec sem nemohla dýchat...

ses
Já s nim chci být,ale museli bychom si všechno vypovídat,určit si nějaký pravidla a dohody...a hlavně si musí být jistý on,jestli sem mu dražší než hospoda...

Ach jo, s hospodou se těžko soupeří... vem rozum do hrsti.

jennisses
..no to určitě..komunikace je fakt základ..a pak i ty si musíš být jistá že mu začneš věřit..přece ho nebudeš nutit chodit všude jen s tebou..to by nešlo..
...no zatím to nech na těch smskách,sice jsou takové neosobní ale lepší než nic, si myslím