Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Hašlerko, pořád na to myslím, to se neboj, ale není to tak jednoduché. Všichni mi podráží nohy, hází klacky pod nohy a já jsem bez rovnováhy, musím ji sama najít. Nechávám to běžet tak, jak to je, nechávám to času, snažím se...Ale bojím se dalšího úderu, který by mohl přijít.

Takhle to nesmiš brat. Jak sama pišeš, musiš najit rovnovahu. Ještě že ten čas maš! Je dobře že se to nevyviji přiliš rychle, maš čas sama na sebe. Tak se zaměř na sebe, ne na vztah. Zkus meditovat, přečti si par knižek tykajicich se sebepoznavani. Až ty sama si budeš dostatečně věřit, ten pocit, že ti někdo "hazi klacky pod nohy" přejde sam. A hlavně, nebudeš se bat. Ten strach tě zbytečně svazuje. Co nejhoršiho muže nastat? Že spolu nebudete! To pak budeš s někym jinym do ktereho se taky zamiluješ a, dokud nenajdeš stabilitu, budeš řešit pořad stejne problemy. Takže opravdu a važně, zaměř se na sebe! Podle mě tou nejhorši variantou je, že neziskaš důvěru sama v sebe.

Aha, takže nejen pedant, ale navíc ještě chudej

Lenička
To ne, ale spořivej. Každou investici rozmyslí.

woman
Tak buď rada že to dopadlo tak jak dopadlo. On neni kreten nebo nic co se tu psalo, jen ma absesi, a s takovym člověkem je život sakra těžky. Pro něj taky nejsi "ta prava", protože jsi nejspiš "normalni". K čemu by Ti byl život, ve kterem bys byla pořad nervozni při jeho přichodu domu, aby nahodou nenašel někde smitko? Kor když budou děti... A navic by Ti nejspiš nic nedopřal. A pokud ano, tak by trpěl. Moje rada: pěkně ten rozchod oslav!

Holky vy jste vtipné Problém je v tom, že já mám hrozně omezený výběr chlapů. Musí to být motorkář, ale ne debža, co to valí 300 po dálnici, ale cestovatel, kluk do nepohody, co mu nevadí spát pod širákem a nemít každý den teplou vodu a teplý jídlo, když se jede někam do ciziny. Je to můj životní styl, můj život, motorka a cestování po světě. A pak to, abychom si rozuměli a přitahovali se. Je to taková náhoda potkat takového člověka...asi jako Brownův pohyb

A jak komentoval Tvoji motorku? Vždyť to také není zadarmo a podle zkušeností vím, že když se tomu člověk věnuje srdcem, chce si tu svoji jednostopou lásku vyšperkovat a to není zadarmo. Kamarád má Harleye a vím, co to stojí. Ty jsi podle všeho normální príma holka do nepohody, tak na něj hoď boba a uvidíš, že Ti zkříží cestu někdo jiný a určitě lepší

Hmmm, tak to abych si ohlídala manžela . Jemu nevadí nic a mě všechno Pod širák bych nejela ani za boha !!!

woman
Na světě je opravdu hodně chlapu co nejsou se životem spokojeni a kdo vi, třeba by pro nějakeho byla tohle "ta prava" cesta. Tys na tu motorku taky sedla diky bejvalemu, tak možna že někdo se v tomto stylu života najde diky Tobě. Ja mam pocite že pedant do nepohody prostě neni.

On do nepohody právěže je, ale vyžaduje 100 % disciplínu. Má taky motorku, myslím, že takových cestovatelů jako je on je tady hrstka...to mi na něm imponuje, ta společná záliba. Na cestách se takhle vůbec nechová, nevadí mu, že jsme 14 dní v jedněch hadrech na motorku, že spíme pod širákem, že na nás prší. Ale pak je spousta drobností, o kterých já vím, že třeba mám, ale nepovažuju je za stěžejní a on mi je dokáže vyčíst, malichernosti. Chce být lepší než ostatní a takové nároky má i na lidi kolem sebe. Ale takováhle honba za něčím lepším...to přece člověk nemůže být nikdy spokojenej? Nikdy. Celý život se za něčím ženeš...být lepší a lepší a pořád to nikdy nebude dost dobrý.

woman

Jak dlouho, že jste spolu byli?

formica
Dva měsíce...ale je to po 2 letech člověk, který mě oslovil a chtěla jsem s ním být. Vlastně moje druhá láska v životě.

Já nevím jak ty, ale obecně se říká, že ty chvíle první zamilovanosti, které trvají až půl roku, jsou nejkrásnější. Poznáváš toho člověka, přes zamilovanost "nevidíš" nějaký ten nedostatek. Prostě začátky jsou vždy krásné a odpouštíš skoro všechno, tak mě to překvapuje. Buďto je to hrozný realista a hledá každý nedostatek a vidí ho už od prvních chvílí nebo je to fakt "blázen" na pořádek a musí vedle sebe mít stejného "blázna". Já to vidím u mojí babičky. Děda je blázen na pořádek, urovnává i třásně na koberci a nedej bože, že se tam projdeš a pocucháš to...Takže se musela přizpůsobit a začala být stejný blázen na pořádek. Je to u nich jako v muzeu Bojíš se tam sednout, projít, dýchat...Mezi náma, taky nemám ráda nepořádek, ale čeho je moc, toho je příliš a abych furt lítala s koštětem, to mě ani nehne
Ale každý chlap má něco, otázkou je, jestli na to přistoupíš

formica
Já mám taky ráda pořádek, ale pochopím, když to někdo z nějakého důvodu nestihne, nebo neudělá, protože je třeba utahanej z práce, když maká 12 hodin denně. Že jsou prostě krizové chvíle, kdy dáš přednost tomu být s rodinou nebo s někým, koho máš ráda.

Tak te´d to sem konečně doletělo Teda, ale nemusel jsi tak silně