Rodiče více podporují sourozence

Reaguji na Cassidy01:
Musím říct, že se sestrou mám výborný vztah, vlastně je to moje nejlepší kamarádka. Nikdy jsem jí tohle nedávala za vinu, myslím, že ona sama dneska ví svoje a vím že si váží toho, co pro ní naši udělali. Pamatuju si jak se mi nedávno svěřovala s tím, jak je šťastná že ji máma parádně zfackovala když prohlásila, že se na maturitu vykašle Brácha je kapitola sama pro sebe a druhá sestra je o 15 let mladší, takže mazánek největší. A já jsem se prostě smířila s tím, jak to dopadlo. Dneska mámu strašně mrzí že mne nedali na školu, vyčítá si to pokaždé když spolu mluvíme. Ale to už dneska nezměníme a já si slibuju, že se jednou dětem budu věnovat stejně a nebudu protěžovat to problémovější.
Jestli jen trochu můžeš, školu rozhodně dodělej, jednu na sebe budeš hrdá že jsi to všechno zvládla sama a zjistíš, že alespoň od nikoho nic nečekáš.

Tak já rozhodně pro rodičích nechci, aby mě živili do 30 let. Právě mi jde o tom, že se sestrou jsme na tom obě stejně (obě studujeme), ale stejné podmínky od rodiny nemáme. Také mi přijde, že mě už tak nějak nepočítají. Sestře platí ubytování ve škole (na víkendy je doma), každý pátek a sobotu někam vyráží za zábavou a na běžné věci (které já si např. kupuju sama) jí nevyjde a dávají zase rodiče. Někdy mi přijde, že počítají s tím, že se postará můj přítel a nazdar

Tak to je síla, hlavně pro přítele to musí být hodně těžký

Reaguji na matadi:
Taky jsem si to vždycky odůvodnila tím, že prostě musí být něco, kvůli čemu má mamka třeba k setře blíž. Ale zase pokud si chce o něčem popovídat, jde za mnou. Pokud potřebuje něco vyřídit zase jsem tu já... Sama řekne, že ségra mi to třeba nezvládla nebo se na to vykašlala. Přijde mi to trochu zvláštní, ve mě mají jakousi jistotu a na druhou stranu na mě v mnohém kašle

Takže Tě rodiče podporují, když studuješ? Jen méně, než tvoji sestru.

Reaguji na Cassidy01:

teď je to asi těžký se s tím vyrovnat, ale má to jednu velkou výhodu, Ty budeš do života daleko lépe vybavena, budeš daleko samostatnější, odolnější a schopnější
.....přesně jak tu píše Helena, že ségra skončí pod mostem....

Reaguji na Diplomka:
Co se týká financí, tak ano, dostává více. Sestra si oproti mě žije mírně nadstandardně. Třeba nedávno jsem se dozvěděla, že mamka jí kupuje i dekorativní kosmetiku, dále miluje jednu drahou značku, to ji taky platí naši. Když náhodu něco rychle nemá, hned se jí vyjde vstříc. Mně rodiče financují opravdu jen potřeby do školy, ostatní je pro mě zbytečnost. Dále jde i takový ten zájem, který je penězi neocenitelný

Můj přítel to měl podobně.
Je nejstarší z rozvedeného manželství a má 2 polovlastní sourozence.
Když studoval VŠ, tak ho podporovali tím, že u nich mohl zdarma bydlet.
Na cestu, skripta, menzu, PC, exkurze, zábavu, oděv, obuv...si musel vydělat na brigádách - prezenční studium.

Výhodou takové výchovy je, že hned po VŠ našel dobře placenou práci (absolventa VŠ s takovou praxí tam ješě neměli) na vedoucí pozici a myslím, že má před sebou hezkou budoucnost.

Ale mně příjde, že v každé rodině je někdo více protěžovaný (i u vlastních sourozenců). Třeba ne tak markantně, ale je.

Reaguji na Laky:
Tak to mě mrzí, že to došlo až tahle daleko

Přesně na tohle už jsem taky párkrát pomyslela... Co když jednou budu taky taková? Nebylo by v tom případě lepší si pořídit jen jedno dítě? U mě to je tedy otázka ještě pár let, ale už mě to taky párkrát napadlo...

Což to já si myslím také, nebo se to tak nějak střídá podle situace.... Ale aby to bylo tak okaté jako u nás, že už si toho všímá i okolí... Přijde mi to zvláštní.

Ono ani nejde o to,že by mi rodiče nějak ubližovali,spíš jde o to jak jsem vnímala mladší sestru,když ona například všude chtěla se mnou,já jí sebou nechtěla a naši se dost divili,proč mi překáží,když je malá a roztomilá.Nebo když večer nechtěla spát a já jí musela jít místo televize uspat,ona ječela,že sama spát nepůjde a ať jdu taky.Vnímala jsem to jako křivdu,byla jsem o sedm let starší a musela jsem se podřídit tomu malému uřvanému dítěti .
V osmnácti jsem se odstěhovala a starala se o sebe sama,ségru dotovali a dodnes jí táta dotuje,mamina zemřela....snad i štěstí,že se nedočkala toho,že ségra jde do kriminálu.
Nebyl to žádný horor,ale já to tenkrát tak vnímala a proto mám jedináčka,aby náhodou nenastala ta samá situace.

Může to tak být, a nemusí.
Moje starší ségra celý život žila v domění, že mě rodiče upřednostňují a dost na mě v určitým období žárlila. Tvrdila, že jsem rozmazlená, že si všechno vynutím, že jsem líná...a věřte nebo ne, nebyla to pravda, ale ona to prostě tak cítila.
I když vždy byla hodně učenlivá a pracovitá, byla a je velmi závistivá a celkově problematická ve vztazích...
Jen jsem chtěla říct, že to všechno nemusí nutně být tak, jak to vidíme my.
Je i druhý úhel pohledu.

Reaguji na Helena:
Tak Tvoje pocity docela chápu... a ty teda bydlíš doma a každý den chodíš na noční? To máš můj obrovský obdiv, já byla po noční úplně vyřízená. A hlavně že zvládáš studium v takové atmosféře.

Tohle je fakt od rodičů špatný. Myslím si, že rodiče by neměli na staršího sourozence vkládat to, co je jejich povinností.

Reaguji na True:
To je přesně co nechci. Aby to nějak poznamenalo náš vztah se sestrou. Mně vlastně jen mrzí to chování rodičů. S tím že ona toho využívá, já problém nemám.
V případě naší rodiny už jsem na tuhle situaci byla několikrát upozorněna i nějakým jiným. Babička se mě dokonce tak bránila, až se spolu nebaví tak jako dřív.

Jak jsem již psala. Můj partner je méně podporovaný (ale já to chápu, když je z rozvedené rodiny ten polovlastní nejstarší).
Moje sestra má přítele, který je méně podporovaný (vlastní sourozenci a je mladší).
Moje maka to měla stejně jako sestra (vlastní sourozenci, mladší).

Myslíte, že jsem si ho vybrala podvědomě, nevědomě? Že bych vždy si vždy vybírala partnera v takovém rodinném postavení? Máte to někdo stejně tak?
Pozn. Dlouho jsem nevěděla, že na něho rodiče kašlou, to se provalilo, až cca za rok.