Věčná nespokojenost rodičů

A mluvila jsi s nima o tom?Sedla bych si ke kávičce a v klidu jim vysvětlila,jak se cítíš a vyjmenovala bych jim všechny tyhle klady.

Reaguji na Tereza1986: párkárt jsem se o to snažila, ale mamka docela dost pije, každý den tak litr nebo litr a půl vína a kolikrát si to pak ani pořádně nepamatuje a nebo je to za pár dní zase na novo... S tátou s tím se nedá mluvit vůbec, je to cholerik jako blázen a ani si nenechá nic vysvětlit, něco zařve a odchází z místnosti.

jo holka.. myslím, že je to všude stejný. Pořád něco a když už nic tak je holka moc tlustá nebo blbá atd. Já nezapírám, když se mi nic nechce tak kašlu na vše ale všeobecně si myslím, že doma pomáhám s domácností nejvíc. Ať už se to týká nákupů (většinou nakoupí mamka rovnou z práce ale jinak chodím já), nádobí nebo úklidu. Nemáme myčku, takže všechno pěkně ručně (ještě z předešlého dne od oběda - to není výjimka). Když uklízím, uklízím to pořádně, sice co nejrychleji ale pořádně a vždycky jsem to já, koho nebaví skákat v kuchyni přes psovi chlupy a zametu to. A stejně jsem ta špatná dcera, takže nevím co chtějí a taky by mě to hrozně zajímalo. Pořád jen poslouchám věty typu "Já ve tvým věku..."

No, asi tak nějak

Reaguji na Gogejla: Koči, myslím si, že je jasné, že problém je jinde (tedy v tom pití).Já mám desetiletou dceru a pokud bude jednou při VŠ stíhat brigádu a občas doma pomůže jako ty, tak budu nejspokojenější máma na světě.

ale oni v mým věku ani nic.... ani jeden nemají vysokou a nic... prostě nechápu, že každý den, jde minimálně jedna z nás se psem(jinak chodí jednou táta, jednou máma a jednou babička), a pořád musíme poslouchat větu: "mohly byste dojít aspoň jednou se psem"... a to je pořád něco a to, že nám ted začla vyprávět o vzpamatování se, to mě fakt už složilo

Reaguji na Lauritta: ono je problém i s tátou, tam to není o tom pití, ale o jeho povaze... ale fakt nevim co s tím a fakt se mi s nima nežije nejlíp, na druhou stranu se ještě necítím na to, abych utáhla nájem, když od března budu zase studovat a muset se učit na státnice.... a pak chci ještě dva roky ve škole pokračovat a vážně to je docela náročná škola

Reaguji na Gogejla: Moje máma teda nepije, ale taky pořád poslouchám takový řeči a když si to beru moc k srdci a přemýšlím nad tím, tak to je pak opravdu na prášky. Minulý měsíc jsem se tak 3x rozbrečela, protože to co mi řekla, bych nikdy neřekla snad ani nepříteli, natož někomu z rodinu a nedejbože vlastnímu dítěti. Opravdu mě to ranilo a můžu říct, že slovo "máma" pro mě vůbec nemá takový význam jako pro většinu mých kamarádek a to mě dost mrzí. My se ségrou doma vlastně taky "nic neděláme" (všechno se asi uklízí, vaří apod. samo) a navíc se nestydí se o tom zmiňovat v práci, před známýma apod. Ale většina lidí už ví, jak to u nás je. A když jsem se snažila o tom mluvit, případně se bránit, tak to nikdy nedopadlo dobře..a ještě jsem byla nařčená, že jsem jak malá anebo jsem se musela omlouvat jen abych měla klid. Jí se člověk nikdy ničím nezavděčí, to je vyzkoušeno. Snažila jsem se sebevíc, lítala jak pískla...a stejně to nebylo dost ba se to i zhoršilo. Nejlepší je se nad to povznést, i když to není zrovna nejjednodušší.

tohle mý rodiče říkaj úplně do detailů a už na ně kašlu

Na takové řeči nezbývá, než se obrnit, bohužel
Přijde mi, že někteří rodiče už to mají tak zažité, že jsou jejich děti neschopné, že už to snad nejde vyvrátit.

no přesně tak... jedině, kdy na mě byli v pohodě, když jsem byla v druháku a měla hrozně moc učení, to jsem se od rána třeba od 7 do noci učila každý den a byla z toho neštastná a nikam jsem nechodila, ale pak to zase dvakrát tolik odnášela ségra, asi se potřebují na někom vybít nebo nevim.... táta nás taky minule pomlouvat před známýma, řekla nám to mamka, který to taky bylo líto a přišlo jí to sprostý od něj, ale poslední dny se chová hůř jak on...

nj nejlepší asi neřešit a těšit se na svoje já doufám, že v květnu dodělám školu a pak budu bydlet s kamarádkou

Reaguji na Apperly: to sice jo, ale já si na to prostě nemůžu zvyknout...tíží mě to a ani se mi tady nežije dobře, když se bojím pomalu i jít do kuchyně, aby zase nebyl psychickej teror....

Reaguji na Gogejla:
Bohužel, ale mamka je alkoholička a už po půl litru vína má klasické "okno", natož po litru, nebo litru a půl.
Pokud s tím ona nebude chtít něco udělat, jediné řešení do budoucnosti je, odstěhovat se.