Cituji gumidek: Krainová měla císaře a doteď jsem její jizvu nenašla měla fotky komplet v plavkách, tak nízkých, že už nezbývalo ani místo na fantazii a místo nikde, tak nevím kudma jí ten řez vedli, asi zádama
Není to tím, že nikde fotku s jizvou vystavovat nebude, takže jí vyretušujou?
Jinak na císaře bych dobrovolně nikdy nešla, cítila bych se o něco strašně ochuzená. Za druhé je to přeci jen operace a vybrat si, zda se nechat operovat nebo nenechat operovat... mám jasno. Nenechala jsem si ani píchnout opiát, chtěla jsem si to prostě prožít s čistou hlavou.
Cituji wmichaela: Není to tím, že nikde fotku s jizvou vystavovat nebude, takže jí vyretušujou?
No to určitě, ale já nemluvím o profi focení, ale fotkách z dovči, které nafotil nějaký šmírák nebo je tam poslala ona, tam nemá ani makeup, natož aby se sama retušovala.
Cituji Amnesia: máma budeš tak jako tak
To bude divnej pocit, cítím se pořád jako trdlo a pochybuju, že se to brzo změní, ale ta předstva je kráásná.
Já jsem dřív při odběrech krve omdlévala, no a při těhu vůbec nic, přežila jsem i odběr plodový vody, myslím, že ženská je v těhotenství o hodně silnější a víc vydrží.
Cituji gumidek: toho, co tu píšete (a co se psalo i v mém tématu) mi jasně vychází si tu "radost z porodu" nahradit císařem. Mám za sebou operaci jako dítě, vím co to je za bolest i to, že jizva za ty roky zneviditelní, takže nevidím nejmenší důvod, proč si prožít porodní bolesti, nástřih, šití, nemožnost sedět/sexovat, mít hemeroidy, příp. riskovat že mi dítě budou vytahovat kleštěma, že se mi rozjede pánev nebo rozšíří onen vstup Nemám potřebu si dokazovat, že to zvládnu, naopak, když jsou možnosti, proč si to neulehčit a císaře beru za menší zlo než epidural
za sebe...ač porod strašnej a císař, tak pokud budu rodit znova císaře nechci...vrchní jizva se mi hojila 6 týdnů, vnitřní cítím ještě dnes po čtyřech měsících! sedm dní jsem byla na injekcích proti bolesti a i tak to bolelo jak sviňa, mlíko se mi skoro nerozjelo a od začátku musím dokrmovat. Takže jsem možná cvok, ale chci to zas zkusit normálně i za cenu těch strašných bolestí. on přece ten císař je velká operace se všemi riziky
Cituji gumidek: To mi přijde jako mnohem větší následek než týdenní bolest jizvy na břichu.
jak jsem psala, nemusí to být týdenní bolest. on ten s.ex není s císařem taky žádná sláva - kamarádce rupla jizva i po půl roce...
Cituji Lucrezia: nemusí to být týdenní bolest. on ten s.ex není s císařem taky žádná sláva -
Já vím, jak bolí jizva Ve 13 jsem byla na operaci hrudníku (která sama o sobě vyžaduje asi měsíční pobyt v nemocnici), když jsem se chtěla narovnat, bolela mě jizva i po půl roce, a proto vím, co můžu čekat a nepřišlo mi to hrozné ani jako dítěti, prostě mě šíleně bolelo u srdce, táhlo to, ale i tak jsem přesvědčená, že je to prostě lepší než normální porod, už ta představa: čistý řez (u císaře) versus roztahování, trhání, sešívání (u klasiky) mi přijde nesrovnatelná. A co se mlíka týče, je mi to jedno - bude/nebude, tisíce dětí přežily i bez kojení.
Cituji Lucrezia: vrchní jizva se mi hojila 6 týdnů, vnitřní cítím ještě dnes po čtyřech měsících!
I kdybys ji cítila ještě za rok, jednou bolet přestane a není to lepší než se trápit neudržením moči (ve 30ti letech!) nebo tím, že by ti manžel řekl, že se do tebe vejde celá ruka (případ kámošky)? A to celé těho. posilovala pánevní dno, masírovala hráz, pak porodila, samozřejmě se potrhala všude, sex neprovozovala asi 3/4 roku, manžel neměl nervy, protože jí tvrdil, že se na to leda vymlouvá, že každá ženská je do čtvrt roku fit, no ale co nepřekonala je to pomočování, nemůže se ani zasmát, aniž by si neto a vložky nosí nonstop - buď proti pomočování a pak ty klasické při MS, jelikož i největší tampon se v ní neudrží, jak je "velká". Je z toho na dně, a prý si bude do konce života vyčítat, že nešla císařem, když mělo dítě relativně velkou váhu (ona totiž trvala na klasic. porodu, bez epi atd.).
Reaguji na gumidek:
Jenže to ti možná nepřišlo tak hrozný,protože jsi měla klid, mohla si ležet, spát.Ale s narozením dítěte ti nastane neuvěřitelnej kolotoč neustálého běhání, zvedání dítěte z postýlky, chování v náručí,vstávání Xkrát za noc, neřikám, že se to nedá zvládnout, ale určitě se to zvládá líp,když tě nic nebolí a nemusíš neustále hlídat každý pohyb, aby ti nepraskla jizva.
Cituji Issabell28: Ale s narozením dítěte ti nastane neuvěřitelnej kolotoč neustálého běhání, zvedání dítěte z postýlky, chování v náručí,vstávání Xkrát za noc, neřikám, že se to nedá zvládnout, ale určitě se to zvládá líp,když tě nic nebolí a nemusíš neustále hlídat každý pohyb, aby ti nepraskla jizva.
O důvod víc, proč do toho zapojit i muže (tchýni, mamku) To by bylo, abych to musela dělat sama, když se nebudu moct hejbat.
Reaguji na gumidek:
V ČR je okolo 20 % císařů. Pokud má první dítě více než 3.50 kg, tak by se měl provádět automaticky císařský řez - to ale u nás moc neplatí. Pak jsou zdravotní důvody jako ta cukrovka, vysoký počet dioptrií atd. Pokud má žena panickou hrůzu z bolesti - musí třeba kvůli tomu navštěvovat psychologa, tak se také provádí císař. Jinak jde samozřejmě lékaře uplatit. V jinych zemích má žena právo si vybrat, určitě to časem dojde i k nám. Nejvyšší počet císařských řezu má Brazílie - je to pro ně prestiž. Žijí v zahraničí a rodí tady v podstatě všichni movitější jen císařem. Zaprvé je to zisk pro doktory, takže ti to rádi udělají - mnohdy i když si to rodička nepřeje a chce rodit normálně, protože důvod si vždy najdou - málo se otevíráte atd. Za přirozený porod dostanou v přepočtu 5 tisíc Kč, za císaře okolo 30 tisíc Kč, takže tak.
Jinak mám pár známých, co pracují v porodnictví a samozřejmě každý prosazuje priprozeny porod, je to prý lepší jak pro matku tak pro dítě. Prý je po císaři i dost děti pořezaných atd. Nekdozase tvrdí, že ta rizika jsou už téměř na stejně úrovni. Já bych do císaře šla, jen se bojím jizvy, toho, že budu dlouhou dobu nemohoucí, že nebudu moc rok cvičit a že mi zůstane převis ne břiše a že se mi nezatáhne děloha. Přeci jen při přirozeném porodu jde všechno rychleji, lépe se i hubne - díky vyplavenému hormonů. Tělo je prostě na vše lépe připraveno a i se rychleji dá do předchozího stavu. Nejvíc ale lituju ženy, které mají první dítě přirozeně a druhé císařem, to je ta nejhorší kombinace, vytahaná jak dolů a k tomu ještě rozřízle břicho.
Cituji katuza: že se mi nezatáhne děloha
Ta se zatáhne vždycky ne? Jinak cvičit se po císaři dá dřív - jsou diskuze, kde to holky řeší a doktor jim to většinou dovolí už po 3. měsíci od porodu (pokud je samozřejmě vše, vč. jizvy ok).
A jak jste psali o epiduralu - plánovaný císařský řez se většinou provádí pod epiduralem - ne v celkové narkóze - ta se dává při akutním císaři. Toto se ale asi dá vybrat, nicméně epidural je lepší, jelikož jste při vědomí a dítě vám dají hned po narození k prsu - takže můžete začít kojit. Po celkové narkóze většinou ztratíte mléko, jak se rychle nerozkojite, není to pravidlo, ale většinou to tak je.
Reaguji na Lucrezia: jj, ja bych sama taky dobrovolně na císař nešla..než jsem vůbec rodila, tak jsem se ptala doktorky, jestli nemůžu jít na císař, že mám strach z normálního porodu a ona mi řekla, jestli jsem blázen, že je větší procento umrtí a komplikací je při porodu císařským řezem..a nakonec fakt ten porod normálně jsem měla dobrý..
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.