První porod

no, právě. První věc je, že se trápíš spolu s dítětem, tohle už jsem zažila u zvířat (snad Tě to neurazí, ale já zvířatama fakt žiju) - ta bezmoc, že mu nemůžeš už víc pomoct. Blbá rýma, jak dokáže potrápit. A druhá věc, dítě neudržíš v postýlce, nemůže se ven, nemluvím o tom, jak nepříjemné bude, nechat práci kolegyním a jít na paragraf..

Ale jste a budete velká a šťastná rodina, budeš mít fůru vnoučat a budou Tě všichni navštěvovat, to máš pravdu, že těch pár krušných let za to stojí

ajo Tak fajn, přeju všem hodně štěstí a jdu spát

klidnou noc

Reaguji na gumidek: Ahoj, moje mamka má srovnání, já jsem se narodila normálně - zároveň to byl její první porod - navíc dost náročněj - prdlí napřed - druhej porod císař. A říká že zlatej normální porod, právě proto, že po císaři se nemůžeš hnout X dní a to doslova hnout, páč jak máš rozříznutý břicho skrz, tak každej bohyb cejtíš...

ahojky..taky jsem se rozhodla, že s podělím o můj první porod, musím zaklepat, že já jsem ho měla dobry, rychlý!..ja měla strašný strach z porodu už od mládi a říkala si, že snad ani nebudu mít kvůli tomu děti..ale pudy byly nakonec silnější..rodila jsem na Silvestra minuly rok..přijela jsem do nemocnice už 30.večer, měla jsme nějaké výtoky, ale ani stahy a ani jsme nebyla pořádně otevřená..ráno se nic nedělo, tak abych neztrácela čas, tak jsem si nechala v pravé poledne píchnout vodu a 14:26 byla malá na světě, což ani doktoři takovou rychlost nečekali..i epidural mi píchli, když už to nebylo ani potřeba, protože za pár minut jsem rodila..musím napsat, že to nebyla taková hrůza..pro mě byla největší bolest, jak mě nastřihli a roztahli a pak i to šití..dvakrát za celý porod jsem zavřískla a malá byla na světě..prý jsem měla ukázkový porod..nebyla to vůbec taková hrůza, jak jsem se bála a hlavně na konci čeká ta nejkrásnější odměna..no, akorát jen potom šití jsem pár dní trpěla a nemohla si pořádně sednout, bolelo to jako čert..

já bych dobrovolně na císaře - tzn. na operaci nešla....ze sálu po porodu jsem si sama odešla a byla jsem úplně v pohodě. Na šití jsem si dávala obklady z dubové kůry a že bych ji teď měla nějak větší, to se říct nedá, oni ti ji vždy zašijou pěkně

Reaguji na gumidek: souhlasím s Tebou, taky nevidím důvod proč být potrhaná až za ušima a mít třeba do konce života následky. Nežijem ve starověku, ale v moderní době, tak proč si to neulehčit.
Rozhodně raděj budu mít velkou jizvu na břiše, dva dny se nemoct hýbat, ale být dole v pohodě !

No právě, sama to píšeš - protože jsi byla v pohodě. Ale je spousta těch, co měsíce brečí na záchodě na velké, od 30ti neudrží moč a sex je bolí i dva roky po porodu. To mi přijde jako mnohem větší následek než týdenní bolest jizvy na břichu.

Reaguji na clearbook: a to byly oba ve stejné porodnici?

Reaguji na gumidek: no a proč bys neměla být v pohodě i ty? Je to o přístupu, čím víc se toho budeš bát, tím horší to bude....

Jinak nevím, jak to je, ale dá se ten císař vůbec předplatit?

To nevím, na požádní skrz strach ti ho asi udělají. Já ho budu mít skrz zdrav. důvody. V Americe ja císařem např. 25% porodů, jelikož se Američanky rádi vyhnou bolesti, tady mnohem míň a určitě by bylo dobrý zjistit, kde dělají dobré jizvy Než být zmršený. Akorát mi na císaři přijde divná věc a to že přesně víš narození dítěte, skoro na hodinu přesně, dopředu.

Reaguji na gumidek: zase se to dá pěkne naplánovat, jaký bude datum, a jestli tohle znamení nebo ne

u nás to skrz strach určitě nejde, kámošce ho dělali teď v pondělí, protože měla za 1. obr. dítě a za 2. už to první bylo velký a tak měla jizvu.

ale na požádání tak max. celebritám, např. vím, že Stočesová si to určitě zařídila....

Já myslím, že je to spíš o tělu co zvládne, já byla vždycky taková chudá, neduživá, kdybych žila před 200 lety, určitě bych u porodu umřela, nejsem ten typ silné ženské, co zvládne všechno Vím, že se to nehodí srovnávat, ale předevčírem mi brala sestra na gyndě krev kvůli testům na trombozu a embolii, a k tomu mám přístup naprosto skvělý, injekcí se nebojím, vůbec mě to nebolí, spíš to fascinovaně sleduju. No uplynyly dva dny a já rukou sotva hejbu, mám modřinu, která má na délku snad 10 cm, vypadám jak rozpíchaná feťačka a loket ohnu jen se skuhráním. A to jsem k tomu přístup měla veskrze pozitivní a beze strachu Námitkou může být, že to zvoslila sestra, no ale když dodrbe tohle, jak jim mám věřit u porodu, kde půjde o víc. Nebo prostě moje tělo vůči všem zásahům šílííí

i Krainová měla císaře a doteď jsem její jizvu nenašla měla fotky komplet v plavkách, tak nízkých, že už nezbývalo ani místo na fantazii a místo nikde, tak nevím kudma jí ten řez vedli, asi zádama

Reaguji na gumidek: tak to jo.... netrap se tím, máma budeš tak jako tak

já bych příště chtěla aspoň ten epi, ať vím, jaký to je, když to bolí méně