Tak my s tímhle problém neměli, říkali jsme si jmény, ať už v normální podobě, tak i upravené, třeba Miloši - Milu A taky jsme si říkali zlato a tak. Takže nic divnýho
Cituji Mirindík: Když ho oslovím jménem přijde mi to zvláštní a něco mi brání ho tak oslovovat.
jo, tohle je naprosto přesný
když o něm mluvím s někým jiným.. tak mi to jméno jde do pusy snadno.. ale když na něj mám zavolat jménem (třeba v obchodě, kde se zlato nehodí ) tak už mi tak snadno nejde...
ježiš holky, jsem tak ráda, že v tom nejsem sama už několikrát jste mi takhle na omlázku pomohly
Jak to tak čtu, tak sem si vzpomněla na jednu spolužačku, která vždycky, když mluvila o svém příteli, tak říkala: "miláček, toto a miláček tamto"... během doby co sme se znali měla dva a pokaždé to byl "miláček"... Jinak já nemám vůbec problém přítele oslovovat jménem-myslím si, že to je čistě o nezvyku, protože vám to k nim "nesedí", přece to není "Pepa", ale např. "zlato".. Myslím si, že když ho tak začnete oslovovat, tak si časem zvyknete... Mě přítel často říkal nějak jinak než jménem, ale když ho někdy zdrobnil trošku, tak se mi to od něj moooc líbí, daleko víc než nějaké lásko nebo miláčku-to my vůbec nepoužíváme..
Když spolu pár vydrží dostatečně dlouho, lze taky partnera oslovovat příjmením Třeba Livia Klausová takhle mluví o svém manželovi, znám to od sousedky ( a taky od sebe) . Ale je fakt, že ne vždy a spíš používám zdrobnělinu příjmení (jinak tedy zdrobněliny moc nemusím).
Reaguji na Maika: to mi přijde úplně uhozený Kamarádka o svém muži nemluví jinak než příjmením, dokonce to občas použije i když mluví o své dceři.
Cituji lusinda: Tak to já občas používám, ale výhradně ve společnosti mých dvou nej kamarádek, stýkáme se i v rámci rodin a všichni tři naši manželé mají stejné křestní jméno.Takže když spolu trávíme dovču mohl by vzniknout chaos
Tak to pak chápu, ale v běžném životě tak oslovovat i přímo manžela, doma? Nováku, dáš si večeři? Nováku, nebude sex?
Cituji lusinda: Pokud je to mile řečeno, nepřijde mi to nijak divné.Kamarádka se jmenuje Bavlnková a o své dceři občas mluví jako o "malé Bavlnce".
Moje máti říká našim holkám taky zkresleným příjmením, ale není to pravidlem, spíš když je chce zavolat obě najednou, tak než by vyřvávala obě jména, tak požije tohle Ale každopádně volat na dceru Nováková, oběd! Mi přijde fakt divný.
Cituji lusinda: Mně osobně manžel říká zdrobněle Lucinko nebo přezdívkou, kterou mi kdysi vymyslel můj dědeček a nikdo jiný než manžel a děda mi tak neříkají.
Jj, taky takovou mám
Cituji lusinda: Klausová oslovuje manžela Klausi nebo o něm mluví jako o panu prezidentovi.To je mi milejší a lidštější, když Dáša Havlová říká Vašek či Václav (v rozhovorech).
Přezdívky většinou vznikají úplně náhodou... Napadají mě dost blbé příklady, ale lepší než drátem do oka, že Pujdete městem a přítel třeba řekne ,,hele, to vypadá jako kaktus" a ty mu můžeš odvětit ,,hele ty kaktusi, + jakýkoliv dovětek nebo ,,chutná ti to?" ,,no, chutná to jako starej meloun" a ty opět můžeš použít oslovení ,,hele ty meloune, trošku se kroť" Nebo mě ještě napadlo, když se třeba bude dívat na fotbal a vysloví nějaké sympatické jméno, dá se to také použít ,,kam to ten Xavi kope? a můžeš opět pro odpověď použít oslovení... Ale vybírat slova s citem... nevím jestli se hodí říkat jména jako Schweinsteiger nebo zmiňovaný kaktus Vím, blbé příklady, ale to se stává i v lepších rodinách... Oslovení se buď chytí nebo taky ne... Hlavně to nijak nehrotit...Příležitost příjde sama... Třeba já používala i přezdívky jako zmrdečku, bobku atd.
Jinak ,,Nováková, hoď mi peněženku" volá třeba můj taťka na mamku
Jo a jak holky zmiňovali, pozor na oslovování ve společnosti kamarádů... Ono pak se to může vymstít... Napadá mě, když kamarádka oslovovala milého ,,šunko", měli jsme z toho srandu a říkali si spojení jako ,,do šunky" ,, to je ale šunka" ,,ty šunko" atd. Lepší je pak říkat zdrobněle jméno - Lukyne, Jardo atd.
Dej potom vědět, jak dopadnete
Cituji Wendy007: ,Nováková, hoď mi peněženku" volá třeba můj taťka na mamku
Mně tohle přijde vtipný, příjmením teda říká moje máma tátovi a mně to neva Naši si ale jinak hlavně říkají mámo a táto, jsem tak přemýšlela, že jakmile si člověk pořídí dítě, přestává mít jméno a už jste jenom maminky, chlapi tatínci a babičky a dědečci.
Cituji Kollyasek: jakmile si člověk pořídí dítě, přestává mít jméno a už jste jenom maminky, chlapi tatínci a babičky a dědečci
naštěstí se tohle naší rodině vyhnulo Jasně, děti nás tak oslovují, ale mezi sebou dál používáme jména, nebo přezdívky
Cituji Kollyasek: jakmile si člověk pořídí dítě, přestává mít jméno
Anoo, přesně tohle si myslela moje máma a dotáhla to k takové dokonalosti, že ač sama má krásné jméno Danica, mne nedala stejné - i když se to na Slovensku často dělá, že prvorozená dcera má jméno po matce - to by prý ji pak fotr oslovoval "mámo", aby nás rozlišil a to by byla tragedie
Reaguji na dadabus: já pojmenovala starší dceru po mojí ségře a aby se rozlišily, sice je oslovujeme většinou jmény, ale ségře k tomu přidáváme ještě stará. Nevim co kolem toho tak brble!
Cituji 1EPE: já pojmenovala starší dceru po mojí ségře
Přesně to chtěla udělat moje ségra, a dostala zákaz právě kvůli té "staré".
Brrr!
Reaguji na hyena 02: a mě to přijde tááák vtipný
Reaguji na 1EPE:
JJ, je to vtipný. Ale já ségře pohrozila, že jí to oplatím, tak se asi lekla (vem si, že by se syn jmenoval Kateřín)
Čistě hypoteticky, já děti nemám.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.