Přítel se nechce osamostatnit

Reaguji na Seeby:
Tvoji mamku docela lituju! Nevydržela bych žít s někým takovým.

Myslím si, že ne. Někdy máme sice období, kdy každý týden jedeme pro sebe nakoupit jídlo a každý utratíme cca 500,-. Jídlo si pak dáváme u nich do lednice, která je mimochodem taky jeho sestry a z toho pak přítel týden žije nebo i já, ale já chodím do práce a hodně jídla si koupím ještě mimo. Určitě si ale bere jídlo i u rodičů v lednici, často si vyvařuje z jejich masa a kdyby měl platit ještě nájem, tak by určitě nevyžil...

Samozřejmě spolíhá na peníze, který mu naspořila maminka. Sám má v záloze asi sto tisíc, ale to má myslím na auto, co si chce koupit...

Tak to on zase uvaří, uklidí, auto mi opraví, všechno zařídí, to jo, ale do tý práce se nežene

Přesně tohle bych chtěla, abysme si to vyzkoušeli sami, ale jemu přijde zbytečný dávat někde peníze za nájem, když může doma bydlet zadarmo. Ale i tohle bych možná tak nějak kousla, kdybych aspoň věděla, že dokáže chodit pravidelně do práce, nevím totiž, jestli by to po tolika letech nechození do práce ještě vůbec zvládnul. A ono není moc příjemný ráno vstávat do práce a koukat na něj, jak se dál válí v pelechu.

Myslím si, že bych to pár let, dokud nebudou děti, určitě vydržela, když bysme nastavili pravidla. Já tam nechci být, protože jsou tam oni, jeho sestra, manžel, děti a pořád tam na někoho narážím, jdu na záchod, někdo tam je, nesmíme křičet kvůli dětem, nesmíme tohle a támhleto, to je unavující. I přítele to štve, se svojí sestrou moc dobrý vztah nemá a už jim asi stokrát řekl, ať už konečně vypadnou, že už tam chceme být spolu... Teď když mu řeknu, ať jdeme odtuď úplně pryč, tak se ohání tím, že už tam dal nějaký peníze a nechce odcházet. Tolik peněz to ale zase není - za koberce, barvy na zdi, dveře. Koupil teda sedačku, která je obrovská a asi by se nám nikam jinam nevešla, ale mohla by se prodat a koupit menší.

On teď neplatí nic. Když jsme se na tohle téma dostali a já se ptala, kolik budeme rodičům platit, tak nejdřív řekl, že každý 500,- na elektriku, jinak po nás máma nebude nic chtít a jídlo si budeme kupovat sami. No a pak přišel s tim, že si můžeme brát jídlo dole u rodičů. On to takhle vidí u ségry, tak si asi říká, proč toho taky nevyužít, když můžou ostatní, tak proč by nemohl on.

Dobře, možná jsem špatně nazvala téma, jednou mi ho totiž smazali, ale pro mě je prvotní, aby začal chodit do pravidelné práce. Tak poznám, že do budoucnosti bysme se mohli postavit na vlastní nohy. On hrozně vzhlíží ke kamarádům, kteří postavili barák, je z toho nadšenej, na vše se vyptává, ale to je asi tak všechno. Čeká až mu maminka dá penízky, aby mohl začít stavět, když mohla dát i ségře, že?

Říkám mu to skoro každý den a vždy mi řekne, že jsem mu přece dala čas do září, tak pak že se uvidí. A že ségra se bude stěhovat tak do měsíce, že ještě nemají hotovou kuchyň. Ale já vím, že ségra se tam bude držet zuby nehty, tedy spíš její manžel, protože vím, že si vzal velikou půjčku na podnikání a splácí 20 000,- měsíčně splátku, takže když tohle zaplatí, moc mu toho asi nezbyde, tak jak by mohli žít sami? Ta půjčka mu končí příští rok v dubnu, takže pak bych to viděla, že se možná odstěhujou. O tý půjčce vím, protože pracuju ve společnosti, od který si jí bral.

Tak tohle si říkáme s přítelem jen mezi sebou, určitě nemůžu přijít za jeho mámou nebo sestrou a říct: Hele, tak už se sbalte a jděte, už tu chceme být sami. I když bych to nejradši udělala. Ale za to všechno může jeho máma. I když k nim přijedou příbuzní, tak jí říkaji, ať už je vyžene, ona nad tím pak přemejšlí, řekne jim to, je hádka, pak zase udobřování, řekne jim, ať tedy ještě zůstanou a takhle pořád dokola. Navíc jeho sestra je absolutně neschopná, neumí vařit a sama by pořádně nezvládla se starat o dvě děti, tak proto se asi taky bojí. O malýho se jí postará přítelovo táta, když je třeba a to jí vyhovuje.

A jak se tváří té sestry manžel, že se jeho žena neumí postarat o vlastní děti. Je mu není trapně, že ho musí živit a poskytovat mu bydlení rodiče manželky? Kdyby to byl trochu rozumný chlap, že by jste si o tom mohli promluvit i s ním...

Řekla bych, že jemu je to úplně jedno. On každý ráno vypadne neznámo kam a vrací se domů až večer. Tvrdí teda, že obchoduje s motorkama, ale určitě ne každý den od rána do večera. Jemu je 26 a přítelovo sestře 32 let, takže mají mezi sebou docela velký věkový rozdíl, navíc se brali už před pěti lety. On je podle mě taky docela vyčůránek a do vlastního se nehrne, když tam mají všechno zadarmo. Navíc na přítelovo mámu je někdy dost sprostej, když se spolu pohádaji. Prostě to tam takhle vyhovuje asi všem kromě mě, která do toho má nejmíň co mluvit. A přítel ségry manžela nemá rád, takže by to s ním určitě neprobíral... Ale přítel to říká rodičům pořád, ať už je vypakujou, ale oni, že se musí ještě počkat na tohle a támhleto. Jedinej, kdo je z jejich rodiny "normální" mi přijde přítelovo táta, ale ten už asi rezignoval, moc nemluví, jen pere, žehlí, vaří, stará se o děti... No je to tam dost divný

Reaguji na Marlinka: Tak to je mi tě fakt lito Já vím, že rodinu si nikdo nevybere, ale ta tvého přítele je teda fakt něco. No pokud budeš chtět s přítelem vztah udržet, nezbude ti nic jiného než rezignovat jako přítelům táta

Hm, když to právě nechci Chci žít normálně, samostatně...

Děkuju, holky, moc za vaše názory, moc mi to pomohlo Teď jde o to, jak zvládnu bejt důsledná a k přítelovi tvrdá...

Reaguji na Marlinka:

Jsem zvědavá na výsledek. Dej vědět jak to dopadlo.

Tak to já taky Určitě dám vědět...

Tak to aby si začal hledat nějakou práci, aby bylo z čeho ten barák postavit...
Já jsem pro, aby jsi mu dala už konečné ultimátum, jinak se s ním "zahrabeš" a bude Tě to jen stát energii...

To jsem mu dala, řekla nebo teda napsala jsem mu, ať se mi ozve až bude mít v ruce pracovní smlouvu a zajištěný bydlení pro nás. Ale pořád mi leží v hlavě ta dovolená. Kámoška se mnou jet nemůže, protože nedostane v práci dovolenou a nikoho jinýho nemám, kdo by se mnou jel. A vzdát se toho nechci, protože je to jediná věc, na kterou jsem se těšila celej rok, ach jo

S tou dovčou je to na ***** asi bych šla normálně v čase ojdezdu/odletu na místo a kdyby tam přišel taky, tak OK,ale asi jen jako "kamarádi", nebo by to možná mělo efekt na to, aby jste si promluvili v klidu, mimo domov, beze svědků, bez maminky o dané situaci

Reaguji na Junkyska:

No uvidíme, odlet je za 13 dní, tak je ještě relativně čas to všechno nějak promyslet...

Reaguji na Marlinka: Víš, aby jsi jednou nemusela živit ty jeho.

Reaguji na Marlinka: A co se týče dovolené, sama bys nejela?

Zas tak hloupá nejsem, to fakt ne Dostal ultimátum - poslední, tak uvidíme, jak se zachová a když tak půjdu dál...

Samotný se mi nechce. Dohodli jsme se, že pojedeme spolu, ale ultimátum samozřejmě platí...