Holky jste oprabdu posli dobrých zpráv ani nevte, jak se mi po tom, co píšete ulevilo, i po shlédnutí toho videa. Moc mě uklidňuje, že píšete, že vztah těch lidí to nenarušilo, třeba nám ho to naopak ještě posílí. Že bych nějak silně pociťovala omezení ze strany toho, že přítel je voják, to se říct nedá, jak říkala slečna ve videu, taky mi to přijde, jako bych chodila třeba s učitelem. Akorát ta mise no... hodně jste mě podpořily, já to zvládnu a až přijede, tak se budu snažit být empatická, jak jste psaly a nedělat hrůzu z toho, že se mi zlomil nehet apod. moc vám děkuju
Cituji Darbujana: Já bych na něj byla pyšná!Jsou to dle mého názoru hrdinové,nasazují krk za naši zemi.
Proč hrdinové? Snad mě neukamenujete, ale jak známo většina vojáků tohle dělá pro peníze. Sama zakladatelka říká, že ten její krk nasazovat nehodlá.
Cituji Lolla_Bunny: na druhou on byl fakt blázen, tvrdil jí, že pro armádu zemře apod. Takový přítel naštěstí není a sám uznal, že ten její byl magor..
Cituji Lolla_Bunny: má plán, co s těmi penězmi udělat.. chce nám hned postavit dům (hrubá stavba se začne stavět hned jak odjede), koupit nám výletní auto a taky mi splnit sen a koupit mi větší prsa
Já chápu, že máš strach, ale myslím si, že půl roku se dá zvládnout. Kamarád se nedávno vrátil a přítelkyně se s ním rozešla ještě než odjel. Přišlo mi to dost hnusný, protože si myslím, že aspoň člověk v takovém prostředí má na koho myslet a tak nějak ho to víc drží nad vodou.
Reaguji na nickisek: Dovolím si s tebou nesouhlasit-máš pravdu, že není příjemné se s někým rozejít, když ho čeká mise-ale přišlo by ti lepší z něj dělat vola a půl roku ho tahat za nos a rozejít se s ním až přijede? Nebo ho celou dobu třeba podvádět apod.
Jinak osobní zkušenost mám takovou, že nám to vztah posílilo, samozřejmě jsem se o přítele bála ale dalo se to zvládnout.
Reaguji na aksile2aksile:
No, já nevím, pořád mi přijde lepší to alespoň zkusit než říct "jedeš pryč? Tak nazdar". Aspoň já bych se svého vztahu nevzdala jen proto, že mě někdo neposlechl a není po mém jako to bylo v tomhle případě.
Reaguji na nickisek: Tak do důvodů rozchodu samozřejmě nevidím. Jen znám pár případů, kdy partnerky/manželky půl roku dělaly jak je všechno ok a chlap. když se vrátil domů, tak našel vyměněné zámky od bytu, kufry za dveřma, vybílené konto, odstěhovaný nábytek z bytu. Některým zbylo jen to, co si přivezli v těch batozích na zádech. Než tohle, tak raději upřímný rozchod hned.
I já jsem s partnerem řešila tyhle otázky-řkl mi naprosto upřímě, že by pochopil, kdybych s ním být nechtěla-on byl v dost-řekněme rizikové oblasti a jeho práce je-no dost specifická, tudíž to tady nebudu rozepisovat, ale ty rizika, že se nevrátí byly větší. Ovšem to sem nepatří.
On sám řekl, že bude raději, pokud to skončím než odjede, než půl roku dělat jako že je vše ok a pak to skončit, právě z toho důvodu, že se upne na to, že se má za kým vrátit, na koho se těší. Snad jsem to vysvětlila dobře.
Reaguji na aksile2aksile:
Tak jasně, tohle je zase něco jinýho. Máš zodpovědnýho partnera, to je dobře.
Ale myslím si, že celkově takovýhle druh odloučení může vztah posílit.
Reaguji na nickisek: Ano, posílilo to vztah neskutečně-zamotaly se do toho navíc další věci, takže to bylo dost náročné. Ale zvládnout se to samozřejmě dá. Každopádně, když se vrátil, tak jsem brečela jak želva, byl to neskutečný pocit úlevy a poslední týden se paradoxně nejvíce táhnul, myslela jsem si, že se ho nedočkám
Cituji zelenasmoulinka: Proč hrdinové? Snad mě neukamenujete, ale jak známo většina vojáků tohle dělá pro peníze. Sama zakladatelka říká, že ten její krk nasazovat nehodlá.
ano přesně.
Jen opravdové minimum mužů je v armádě proto,že prostě jsou vojáci "od narození" zbytek pro peníze.
Znám jich pár co po návratu z mise dva týdny chodili po barech a byli v lihu,ani ty peníze jim nestály za zážitek,což poznají až tam.
No jo holky, ale každý z nás dělá práci pro peníze. Takže tady ty narážky na to, že tam jede jen pro prachy mi přijdou dost mimo.Ale Váš názor Vám samozřejmě neberu.
Cituji aksile2aksile: každý z nás dělá práci pro peníze.
jasně a proto pokud má někdo doma vojáka,tak není proč dělat drama z odletů na mise neb to je práce a zakladatelka jistě věděla,že k tomu dojde.
Reaguji na Tiakia: Znám i vojáky, kteří na misi nikdy nebyli, takže to tak jasné není
Každý má o své blízké strach, já o přítele měla strach taky-a ano, věděla jsem co dělá, věděla jsem, že odjede a přesto jsem ten strach měla. Stejně jako mám strach, aby dobře dojel, když někam na delší dobu vyráží autem apod. Není to nijak paralyzující, prostě normální obava o blízkého člověka.
A přiznejme alespoň to, že se v Afghánistánu může dostat do situace, kdy o krk půjde-není to úplně standartní zaměstnání. Ale je samozřejmě nutné si tohle ujasnit na začátku vztahu. Osobně ale nevidím nic divného, nebo špatného na tom, že se zakladatelka o přítele bojí.
Ty by ses nebála, a byla naprosto v klidu?!
Cituji aksile2aksile: Osobně ale nevidím nic divného, nebo špatného na tom, že se zakladatelka o přítele bojí.
Ne,to je určitě normální.
Na druhou stranu nikdo chlapa nenutil dát se k armádě a ví,že 2x lze mise odmítnout,po třetí už musí odletět neb je prostě voják z povolání.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.