Přítel letí na půl roku do Afghánistánu

Já bych na něj byla taky pyšná! Podporovala bych ho a dala mu najevo,jak se těším až se vrátí zpátky ke mě....

Holky všem vám děkuju za povzbuzení, že by tam umřel.. samozřejmě se bojím, ale jak tu bylo zmíněné, Češi nebojují, špinavou práci dělají většinou Američani.. taky se bojím, že by tam nedejbože (a musím zaklepat) třeba přišel o nějakou končetinu apod. ale u mě by to určitě nebyla překážka v našem krásném vztahu.. co se týče otázky těch bab, tak Afghánistán je islámská země, ženy nesmí chodit ve dne ven a když jo, tak ne odhalené, do Kábulu je to od jeho základny den jízdy, a v té základně prý ženské moc nejsou, jestli jo, tak mu věřím, že mi tam bude věrný, spíš se bojím co po tom..ale jak bylo zmiňované, strach z nevěry má asi každý ve vztahu..

o podvádění jsem nepsal, vojáci mezi sebou nemůžou. Jinak mi přijde srandovní, že chlap jede někam riskovat krk, zabíjet lidi apod a tady se řeší, aby ho náhodou nestrkal kam nemá. Ano je to možné a při denodenním pohledu smrti do tváře se to může lehko stát, že když nevíš dne ani hodiny (docela to dramatizuji) tak se někde zapleteš, aby si se toho šíleného stresu zbavila. Ale pochybuji, že bude mít příležitost. Každopádně i kdyby tak mě by to nevadilo, respektive asi jo, ale lepší nevědět. Samozřejmě nevím co ta mise obnáší a jakou povahu ten její přítel má, jestli je tichej nebo se bude všude pak vychloubat, ale může být lepší se o tom co se tam dělo nebavit. protože prostě může se tam dít něco na co nebude moc hrdej nebo něco strašnýho, ale prostě plnil rozkazy apod. Ta situace je prostě jiná. takže žárlivé scény hnedka jak přijede spadají do kategorie malicherností o kterých jsem psal. Samozřejmě to nebude tak dramatické, ale kdyby ti rozstříleli půlku jednotky kamarádů a ty uřezávala nepříteli hlavy mačetou tak je naprosto irelevantní to, jestli někde v šíleném stresu neuhlídal ptáka. I když samozřejmě to není správné ani ospraveditelné, ale ve válce se může stát všechno. Ale nechci to dramatizovat, takže určitě to bude v pohodě a jak říkám vojáci i personál mají mezi sebou zakázáno (dle vojenského řádu) něco mít a většina vojáků to opravdu ctí. A nahánět nějakou beduínku asi nebude mít čas ani náladu.

Reaguji na saranče: řekla bych, že ryntyntynka11 se spletla a chtěla to adresovat mě.. já se nevěry po dobu, co bude tam, nebojím, věřím mu a po pravdě nevěřím, že teď, kdy se všechno uklízí a ukončuje to je tam tak příšerný, je dokonce naděje, že by mohl být už o vánocích doma, ale vždy je lepší počítat s tím horším. Nevěru bych mu ani za té situace, co jsi popsal, neodpustila, do boje šel dobrovolně a věrnost mi slíbil stejně jako já jemu, pokud má pocit, že to nezvládá, neměl tam jezdit, nevěru by to neomluvilo. Ale já mu věřím, tam by mi to neudělal, to jsem ale vůbec rozebírat nechtěla, v úvodním příspěvku se ptám, zda-li se muži změnili po návratu a jak to ženy snášely

Jojo, oni tak mají čas někde v Afghánistánu někoho podvádět Takže já bych se také nebála.

Reaguji na Klariska1241: přesně no.. a jak mi sám řekl... nebudu ani řešit, jestli by to šlo nebo ne (já se na to po pravdě ptala) když ani nechci..
holky děkuju vám, hrozně moc se mi ulevilo, je mi lépe

Reaguji na Lolla_Bunny:
Bude se mu stýskat jako se bude stýskat tobě a určitě nebude mít myšlenky na obskočení nějaké Afgánistánky. Určitě je to chytrej kluk a je mu jasný, co by tím sobě i tobě způsobil
Zapiš se zatím někam na jazykový kurz, udělej si řidičák, začni chodit sportovat, prostě cokoliv. Zabiješ tím čas a tím i příležitost myslet na kravinky, navíc se budeš cítit líp, že se v něčem zdokonaluješ a i přítel na tebe bude pyšný
A pokud bude někdy třeba protiva do telefonu, bez to s nadhledem - ty zůstáváš doma mezi svými a on bude v cizím, potencionálně nebezpečném prostředí, navíc chlapama, kteří umí vést blbé kecy, to jednomu nepřidá. Snaž se mu být spíš oporou, než že by ses vyptávala na baby, na misích se přítelkyně vážně nepodvádí
Pište si, volejte si, posílej mu fotky, bude rád
A drž se

Jojo a hlavně bude rád za nějaké lechtivější

Reaguji na Ziralka:
na Plum jsem si okamžitě vzpomněla Myslím, že má opravdu dobrý postřehy

Reaguji na Freius: Děkuji děkuji moc.. tak povzbudivé zprávičky potřebuju.. ten kurz je super nápad! Po něčem se pokouknu, v poslední době jsem dost zhubla, tak budu pokračovat dál, budu číst a jak jsem viděla ve videu, co tu psala jedna slečna, ten měsíc je nejhorší, pak si člověk tak nějak navykne na svůj režim a už mu to nepřijde.
Jste super holky, děkuju!

Reaguji na Lolla_Bunny: myslím, že se nemusíš obávat, čeští vojáci v Afganistánu se do nebezpečných situací nedostávají, od toho jsou tam vojcli od jinud..Myslím, že po půl roce budete možná odcizení, ale pokud se milujete, po pád dnech v posteli to odcizení určitě vymizí

Právě jsem to sem chtěla taky dát!

Reaguji na Lolla_Bunny:
To by mohlo trošku uklidnit .
Plum Foolery je moc sympatická blogerka a jedno video uděala i s tím přítelem vojákem a byl taky moc sympatický, takže to vypadá, že i po Afghánistánu je normální. Držim palce.

Neboj se toho, mám dvě kamarádky, kterým manželé už několikrát odjeli na misi do Afghánistánu. Shodou okolností příští týden se jeden vrací
Obě mají malé děti, jedna byla dokonce v průběhu těhotná - a vše v pohodě. Předpokládám, že tvůj přítel je voják, takže je stejně každou chvíli někde na cvičení nebo dostane rozkaz, neví dne ani hodiny a prostě odjede. Takže jsi asi musela tušit s co se soužití s vojákem můžeš očekávat.
Vím, že si denně volají a mluví přes skype. TAkže oni tam zas odtržení od světa nejsou.
Určitě se neboj půl roku uteče jako voda a než se naděješ bude zpátky. Ono je někdy vážně dobré si od partnera odpočinout A ty si můžeš ujasnit a v klidu promyslet jestli o soužití s vojákem stojíš, protože ne každá žena na to má

Kamarádka měla taky půl roku přítele na misi a zvládli to bez problému. Samozřejmě jim bylo smutno, ale ten půl rok rychle utekl, takže to nebylo tak hrozný. A po návratu neříkala o žádné změně chování. Takže bych to tak nehrotila.

Ahojky,
zrovna tu v té "krásné" misi jsem. Půl roku není krátká doba, ale rozhodně se to dá překonat, můžete být na spojení, jak telefonicky, tak emailem a myslím si, že většina vztahů vydrží, a když ne, spíš to bude vina toho, kdo je zrovna v ČR a nudí se. Rozhodně bych mu nevyprávěla do telefonu, jak jsem celý víkend propařila atd., spíš něco takového, jak to jde v práci, co rodina apod. Není pravda, že se tu Češi do nebezpečných situací nedostanou, prakticky denně může něco nastat, ale člověk to tu musí brát optimisticky. Samozřejmě taky záleží na tom, u které jednotky bude, jestli v Kábulu nebo v Logaru či Wardaku. Každopádně nemusíš se bát, že by tu pomrkával po místních ženách, v podstatě se s nimi nedostane ani do styku. Věřím, že vám to uběhne rychle a pokud se po misi budete sobě věnovat, všechno se rychle vrátí do původních kolejí.