Přítel je pracovně příliš vytížený

Já mám právě poslední dobou pocit, že se mi to něják vymyká z rukou Sama bych potřebovala poradit... Když nad tím tak přemýšlím, myslím, že největší problém u nás je v té nedořešené otázce, jestli spolu chodíme nebo ne? Je to vážný vztah? Počítáme spolu do budoucnosti? Já se prostě chci posunout dál, začít ho brát opravdu jako partnera, vídat se častěji, být si ještě blíž. Nejjednodušší a nejrozumnější by určitě bylo otevřeně si o tom promluvit, zjistit, jak to cítí ten druhý. Ale vypadá to, že se tomu oba tak něják vyhýbáme, nejspíš ze strachu, jaké bychom se dočkali odpovědi... A právě ta nejistota, kterou poslední dobou cítím, ta mě užírá! A i když jsem se na tenhle "vážný rozhovor" už několikrát chystala, nikdy jsem nakonec nebyla schopná o tom začít. Ale vidím to opravdu jako jediné řešení. Takže asi budu muset sebrat odvahu a rozseknout to

A když se nevidíme, tak je to jak kdy... Nejhorší je, když se mi z ničeho nic udělá smutno a chci a potřebuji ho vidět a být s ním, napíšu mu, a po těch pěti hodinách se dočkám odpovědi, že by mě moc rád viděl, ale nemůže, protože bude večer v práci atd. Snažím se to chápat, je jasné, že nemůže přiběhnout ihned na zavolání, ale někdy to bolí. Potěšilo by mě, kdyby v takové chvíli třeba zavolal a mohla bych ho aspoň slyšet, než když jen pošle SMS. Naštěstí mě tyhle záchvaty osamělosti nechytají až tak často. Ale když už se stane, je to těžké. Ale myslím, že to všechno vyplývá z té neujasněnosti našeho vztahu. Že prostě zatím nemám 100% jistotu, že je to opravdu můj přítel a že by mě opravdu rád viděl, ale vážně nemůže.

Takové stavy mívám hlavně večer. Pak to odnáší děti, protože jsem protivná. Závidím párům, co mohou být spolu. Já toho svého vidím jen o víkendu a to také ne vždy. Většinou přijede v sobotu a zůstane do neděle. Já už v sobotu večer dostávám znovu depky, že to za chvíli zase skončí a celý týden budu sama.

hm..

Neskutečné..

]Komunikujeme přes mail a vidíme se tak 1 za 2 týdny. J[/cituji]... hm

Cituji Silencia: Zatím mi večer místo volání píše maily (tak kolem půl třetí čtvrté v noci)[/cituji]

)

Nejen, že jsi naivní, ale jsi hrozně naivní... nejdříve sem napíšeš věci, o kterých každá dospělá žena ví, že se neslučují s vážným vztahem ( at už on má manželku či nikoli), několikrát napíšeš takovou hroznou blbost, jako že ti po 3 měsících na sebe nedal telefon, protože "by jsi ho uháněla v práci SMS" - neskutečná hloupost, kterou jsi si prostě namluvila ( proč to děláš?), to je opravdu nesmysl.. napiš mi o jediné, opravdu o jediné ženě/přítelkyni vysoce postaveného muže ( ředitele), která na něj nemá telefon..já jich, asi narozdíl od tebe znám dost a také vím, jak se tito lidé chovají .. a koho si "jen berou na služební cesty" a také jak to opravdu vypadá, když "mají vážný vztah"

Tohle vše je naprosto tvoje věc..to je jedna věc... ale asi jsi nepochopila,když je toto tvůj první, příspěvek zde, že omlazení je veřejné diskuzní forum ( to jsi opravdu nepochopila?), kde ti každý napíše, co si o tvém problému myslí - a to na základě pouze toho, co jsi anonymně napsala o sobě Ty sama, nikdo Tě přece k tomu nenutil..

Pokuď ovšem napíšeš takové věci o svém "vztahu", jaké jsi napsala, nemůžeš se absolutně divit těmto reakcím.. a psát, že jsi zakládala toto téma proto, "aby jsi se dozvěděla, jak by ostatní zvádly tento vážný vztah" ( ty 2 hodiny za 14dní ?- jak jsi sama napsala) tak proč ti ostatní píšou něco jiného, než ty chceš slyšet..je skoro úsměvné, od toho omlazení opravdu není.. na to je ( placený) psycholog. .zde ti každý napíše, co chce a co si myslí a já bych se tomu, být tebou, tak nedivila..

A celé tvé příspěvky působí velmi rozporuplně.. nejdříve si stěžuješ, že máte na sebe 2 hodiny 1x za 14 dní a on odpovídá nesmyslně na tvoje maily až po 2-3 dnech, pak hned píšeš, že ti to vlastně nevadí, ty krátké zprávy, protože si raději řekneš vše osobně ( ono ti asi nic jiného ani nezbývá, že).. no když si přečtu celou diskusi, jak si stěžuješ a pak ho hned obhajuješ.. jo "on ti nedal telefon, protože si neuvědomuje, že by ti to mohlo vadit" - to mě teda dostalo... a vlastně ty nejseš příznivec nějakých dlouhých diskusí po telefonu.. ( ani být nemůžeš, když ten telefon nemáš..

Hele, nic ve zlém, ale pokud příště nebudeš chtít číst řeči, kterí ti nejsou po chuti, není nic jednoduššího, než takové osobní téma prostě nezakládat .(ano, je to velmi osobní),,,. v opačném případě neseš svoji kůži ( a svoji naivitu) na trh..jseš prostě na diskuzním foru a mezi inteligentníma holkama, co už v životě něco viděly

Měj se hezky

Reaguji na Silencia: já si nemyslím, že jsi naivní, protože on má jinou nebo to nemyslí vážně (sice mi to připadá teda hodnš pravděpodobný, ale budiž). Mně spíš šokuje, že si tohle necháš líbit. Pro mě mít vztah znamená, že chci být tomu člověku co nejblíž. Když mi nedá ani telefon a odpovídá mi tak. jako ten tvůj tobě, buď byhc udělala vše proto, aby jsme spolu blíž byli a choval se ke mně minimálně slušně...nebo bych ho nakopala do zadních částí těla....

I kdybys měla pocit, že ti snad ujel vlak, nemáš snad zapotřebí být s někým, komu jsi u pr.delky. Když je druhej zamilovanej, myslím na svoji lásku furt a utrpení už je jen dlouho ji nevidět, natož jí nepsat. Tohle prostě láska není.

Reaguji na Lisa:

Vážně uvažuji o tom, že budu pana Vodičku žalovat, že to omlazení založil ..)))
Vždycky si najdu nějaké téma a pak koukám, co si kdo myslí, co kdo přidal za příspěvek.. a to se mám učit )

No já jsem paní/ slečně teď napsala dlouhý příspěvek, protože mě zarazila její reakce, kdy napsala na naše různé příspěvky :

Ani toto téma jsem nezakládala proto, aby se mě tu někdo snažil všemožně přesvědčit o tom, jak jsem naivní a že on to nemyslí vážně. Šlo mi o to, jak někdo v podobné situaci toto zvládá. Případně, jak se vztah ubíral dál ...

A než jsem znovu napsala příspěvek, tak jsem si přečetla poctivě znovu celou diskusi, uf a je fakt, že je to prostě takové podle mě, že si slečna odmítá připustit realitu..., že je to takové, jaké to holt je, že člověk, který ji ODMÍTÁ dát na sebe telefon ( .. i když jela zbytečně na schůzku, i když je před barákem a mohl by ji prozvonit apod), a odepisuje ji na zprávy, tak jak odepisuje a vše ostatní okolo, co zde SAMA napsala...... do ní prostě není zamilovaný, tohle opravdu není láska.. ... prostě chlap může mít 1000 sladkých řečiček, když je u ní na ty dvě hoďky 1x za 14 dní či ji "vezme na služebku" atak, ale za člověka prostě mluví činy..

a otázka pro zakladatelku tématu je, z jakého důvodu ty činy po něm nepožaduje, proč ho omlouvá ( viz "důvod" proč ji nedal telefon apod.) a jakého důvodu si to vlastně nechává líbit?

To je jen taková hypotetická otázka(ky)..., odpovědi pochopitelně nemusí psát sem.. na ty si musí odpovědět v duchu ( a poctivě) sama pro sebe....

prostě mu řekni že s emailama končíš a budete si ted volat . Vypadá to že o vztah s tebou nema zájem a ani se blbec nesnaží ho předstírat

Tak já mám taky svou trošku do mlýna.... známe se 3 měsíce a vidíme se tak 1x týdně kvůli tomu, že je pracovně velmi vytížený a stále na cestách. Chtěla bych, abych si ho mohla "ukradnout" častěji, aby se ten náš vztah vůbec mohl vyvinout... Všechno je fajn, jen se to vyvíjí pomalu a já si jsem nejistá, protože ho spíš víc nemám než mám. A nevím, jak dlouho se vydržím těšit takhle jakoby zbytečně, protože spousta našich schůzek ztroskotá na tom, že je musíme operativně zrušit, protože musí nečkaně na pracovní schůzku... je to vážně na ***.

Kočky, nikoho nebudu soudit, každá jsme v životě byla někdy zamilovaná, zoufale jsme někoho milovali a dělaly bohužel zoufalé věci, které jsme viděly až s odstupem času. Každá si tím asi musí projít. Ale věřte, že láska a cit jsou hoodně drahocenné věci a NEPLÍTVEJTE s nimi pro chlapa, který Vám nevrací lásku a na tu Vaší si neumí ani udělat čas ! Chlapy jsou hodně čitelná stvoření- pokud nekomunikuje, neudělá si čas víc než 1 za 14 dní- prostě nemá takový ZÁJEM, jak si myslíte, obhajujte je jak chcete, přijdete na to, že jste láskou plítvaly. Zakladatelce tématu nebudu říkat, že je naivní, prostě ho má ráda a nevidí to z nadhledu, každá jsme to zažily. Poradila bych tohle:
Chovej se jako on a zkus pozorovat reakci.
Prostě neprojevuj aktivitu, ukaž svou nezávislost, ukaž mu svou vnitřní silu.
Ukaž mu, že tvůj život nestojí na jeho emailech, ani tvá nálada ( třebaže to není úplně zatím pravda, to doladíš časem).
Tím, že s i s ním otevřeně promluvíš momentálně nic nevyřešíš, akorát ukážeš, jak moc jsi na jeho chování závislá a jak moc na něm visíš. Otevřená promluva je dobrá, ale ve vztahu dvou lidí, kteří sledují stejný cíl a mají se vztahem stejné úmysly. Ty potřebuješ jeho úmysly teprve zjistit. OK?
Nepiš první, odepisuj také v řádu několika dní, nebuď vždy dostupná, když on bude chtít schůzku( prostě nemůžeš, už něco máš ), nechala bych ho přijít na schůzku a nedorazila bych, a doma bych napsala suše na email (telefon jeho přeci nemáš), že ti do toho bohužel něco přišlo a nemohla jsi mu to dát vědět, jelikož jeho telefon nemáš
.Ber to jako životní zkušenost, sama si vytvoř scénář, nedovol muži, aby jej tvořil a sleduj reakci. Třeba se pán rozhoupe, třeba ne- jenže v tvé situaci stejně nemáš jinou možnost, a ať to dopadne jakkoli, alespoň budeš mít ze sebe lepší pocit , že si zachováš sebeúctu. Držím palce !!

Souhlasím s většinou, ten chlap se zakladatelkou fakt nechodí! Nedal jí po čvrt roce ani telefonní číslo!

Holka, zbytečně spekuluješ, tohoto pána si za manžela nevezmeš, ten už manželku má A pokud né, tak má několik slečen jako si ty. Znám také GŘ, vrcholové manažery apod. a věř mi, že pokud by chtěl, zavolal by ti, napsal, udělal by si víc času...Divím se, že se necítíš trochu trapně - toto přece nemáš zapotřebí....
Pokud by tě bral alepson trochu vážně už dávno by ti dal svůj telefon, vzal k sobě domů, představil přátelům, rodině...

ved nemáš ani ako, cez mail sa to zistiť nedá, číslo na neho nemáš... vieš aspoň kďe býva?

(např. zaměstnání - pozice, která je velmi snadno vygooglovatelná atd.)
to znamená, že musí pracovať v sfére, ktorá je verejnosti dosť známa? dobre to chápem?

pre teba to je priatľ, pre neho si milenka...ktorá trpí jeho vrtochy,
neozaj zvláštne, že nemáš jeho číslo, tak si ho najbližšie vypýtaj.....osobne a všimni si ako zareaguje ...a budeš vedieť na čom si ak ti ho dá bez zbytočných rečí a povie niečo v tom zmysle že jaj ty nemáš moje číslo?? hneď to napravíme...
alebo sa bude vyhovárať, bude sa tváriť že nepočul... tak si aspoň utvoríš názor ...
zamilovaný človek prvú fázu vzťahu ak má aspoň chvíľku času aj z WC napíše aspoň zdravím, ako sa máš? chýbaš mi .....
ak on má tvoje číslo a nenapísal ti za tú dobu žiadnu sms, nezavolal asi ti nechce to číslo dať..

Mě zas tohle přijde naprosto normální. Jsem typ, co nestaví vztah na 1. místo (a už vůbec ne začínající). Tímhle způsobem (1-2 krát týdně, občas víkend u někoho doma, dovolená, a častější kontakt přes net) jsme se s přítelem vídali skoro 5 let, než jsme spolu začali bydlet. Třeba některé kamarádky se s novým objevem začnou vídat denně a po půl roce se k sobě chovají jak manželé po 20 letech. Mě právě přijde hezká ta vzácnost a hlavně nikam nespěchat. Tím jsem jen chtěla říct, že každý jsme jiný, ten kluk to třeba tak neřeší. My jsme si vlastně nikdy neřekli, že spolu chodíme, ale tak nějak to vyplynulo - když mě představil rodině nebo kamarádům jako svoji přítlkyni (tak nějak po 4 měsících, co jsme se vídali). Třeba toho tvého přítele ani nenapadlo mít nějaký "vážný rozhovor" na téma váš vztah.

100% jistota je smrt. Jinak co se na tom změní, když si to řeknete? Stejně druhého člověka nemůžeš vlastnit. Akorát si to budeš moct napsat na FB.

Ale případ zakladatelky mi už přijde trošku extrémní. Hlavně s tím číslem mi to přijde podezřelé. Ale tak záleží, jestli nějak plánuje seznámení s rodinou, kamarády,...

Já bych muže, který mi nedal telefonní číslo a udělal si na mně čas jednou za 2týdny nenazývala přítelem...I milenky mají telefony svých zadaných partnerů, takže i kdyby někoho měl, tak je divný, že nechce abys ho mohla zastihnout..Nechává si otevřené všechny cesty, na mail odpovídá i vrcholový manažer poměrně brzo (skoro každý má svůj blackberry a píšou hned)
Přítel je pro mně ten, kdo ti večer napíše nebo zavolá jak si se měla, kdo se zajímá o tvůj život, kdo po třech měsících navrhne společný víkend nebo alespon výlet na celý den, kdo stebou jde na nákup, na večeři...Někdo, kdo si po 2týdnech přijede na půl hodky pokecat je maximálně kamarád, ale ne přítel...
Poistoupili jste za tu dobu někam?

No, beru si to k srdci. I to s tím plýtváním. U nás původní intenzivní zamilování i za přílišného pracovního vytížení vystřídala 1 neutrální sms za 1-2 dny... Nebudu nikoho k ničemu nutit, ale zároveň nebudu plýtvat svou láskou pro někoho, kdo nevím, jestli o to opravdu stojí, že?

Jo jo, jenže ta vzácnost je hezká, až když člověk ví, na čem je, když si je jistej nebo respektive jednoduše cítí, že je to oboustranné a že to za to stojí. Co když se na něco těším zbytečně? Potřebuju vědět, že i v tom pracovním vytížení přemejšlí, jak to udělat, abysme byli spolu a že to chce... a teď to nějak necejtím, no.