Přítel je pracovně příliš vytížený

Právě jsem narazila na něco podobného, taky to skoro vůbec nemá čas, já se tím zatím jen bavím a čekám kam až takový člověk dokáže zajít, když zavolá v pátek že je na cestě a pak zavolá znovu v neděli, že mu to nevyšlo )

Nemůžu moc poradit.. nic takového sem nezažila,ale pokud bych se s někým takovým potkala a měl na mě čas 1xza 14dní připadalo by mi že o mě a o čas semnou nestojí. A hlavně bych asi přemýšlela jestli někde není nějaká jiná přítelkyně,manželka...

Reaguji na Kokinka:

Naprosto ti rozumím Kokinko.
Asi nejvíc mě dokáže rozčílit, když mi odepíše na můj mail (po 2 dnech mého čekání na jeho odpověď nějakým nesmyslem. A to mu píšu pouze stručné zprávy, abych neplýtvala jeho časem. Jako příklad můžu uvést poslední story: jasně jsem mu napsala, že 23. a 24. bohužel nemůžu na schůzku (budu mimo ČR). Jeho dnešní odpověď byla geniální. O víkendu mi napíše, kdy přesně se mu to 23. nebo 24. hodí. K tomu nemám co dodat....

Reaguji na Sisnka:

Nejdřív jsem ho podezřívala, že je ženatý. Nakonec tedy vlastně skoro je - se svou prací.
Dokonale mě zmátl třeba tím, že nosí prsten. To je nehoráznost, "neženatí" chlapi by to měli mít zakázané...
Občas uvažuju o tom, jak je možné, že je nezadaný. Dobře vypadá, příjemný, milý, zábavný, pracovně na řídící pozici. Určitě se kolem něj musí kočky točit a pořádat na něj hon. Nechápu, kde je ten "zakopaný pes"....

No asi pravděpodobně v té práci. Ne každé se chce čekat a ne každá je pro něj

Jinak k tématu, na tvém místě nevím co bych dělala. Píšete si alespoň zatím co se nevidíte? (Třeba dva maily týdně, to je jedno..)

Slepá jsem, nevidím

Reaguji na Vanilka29:

Hi, hi (sorry, nemůžu napsat smajlíka, na Omlazení jsem nová a tak pod anti spamovou hlídkou...)

Naštěstí si píšeme alespoň ty maily. Většinou na ten můj reaguje v průběhu 2 - 3 dnů...

Chápu jeho zaměstnanost, v rozjetém vztahu už by mi to nevadilo (mám takovou zkušenost), ale takhle na začátku je to těžké. Bojuju s tím, jestli pokračovat nebo zkusit štěstí jinde. Bohužel mi není dvacet, takže na vyčkávání čas ztrácet nechci...

záleží, jak to máte a jaké je to pracovní vytížení...mám taky takový docela čerstvý vztah - on už teda trvá 5 měsíců, ale je to právě tím, že oba studujem a do toho pracujem, tak se vztah rozvíjí pomalu
každopádně chápu vytížení svého přítele, vzpomínám si na ty začátky, kdy si vzal telefonní číslo, já to nebrala vůbec vážně a docela se divila když se ozval...pak mi zrušil dvě rande po sobě kvůli práci, pak jsme se párkrát viděli a on odjel na tři týdny služebně do zahraničí...poslední dva měsíce to bylo, že jsme se viděli někdy 2x týdně, ale někdy to vyšlo jen jednou za týden
je pravda, že on se snaží, zavolá, ptá se kdy mám čas, jestli pojedu na víkend domů k rodičům (jezdím zhruba jednou za 3 týdny, jak to vyjde) a sám se snaží to plánovat, abychom měli čas na sebe
no a teď začalo zkouškové, do toho moje práce, jeho práce, takže teď jsem mu zrušila víkend, kdy jsme měli být poprvé spolu přes noc (ne že bych nechtěla, chtěla bych moc, ale čas to prostě nedovolil)...a on mi teď zase zrušil všechno přes týden, protože toho má hodně, tak si jenom obden zavoláme a podporujem se nějak v přežívání den v práci - noc v knihách s hrncem kafe...snad už tenhle víkend vyjde, i když říkal, že ho z toho všeho nejspíš trefí, takže ho budu asi křísit...
mě ten vztah - možná pro někoho nevztah ale dělá šťastnou...když jsem měla partnera, co měl času spoustu, byl mi schopný vyčinit za jeden odřeknutý večer a to ještě odřeknutý způsobem, že nebylo nic domluveno, ale on pozdě odpoledne zavolal, že půjdeme na večeři a naštval se že nemůžu, řekl, že jsem divná, že se pořád učím apod.
takže je možný, že tvůj partner ten vztah vnímá jinak a s tebou to nemá nic společného, je to jeho životní styl a takový zůstane...situace ber nebo nech být, záleží, jak jsi na partnery všeobecně vázaná a co v životě chceš

Reaguji na dove:

Určitě máš pravdu v tom, že vztah bere jinak než já. Celkově si myslím, že muži vztah a jeho prioritu v životě berou jinak než my ženy. Co bys, ale řekla tomu, že doteď nemám jeho číslo mobilu??
Komunikujeme přes mail a vidíme se tak 1 za 2 týdny. Je férový a rozhodně to není jen o s**u (jak by se třeba z předchozích řádků mohlo někomu zdát). Osobně jsem taky radši, když při společném soužití je partner více zaměstnaný a nepřináší námitky na to, že na něj nemám čas a nevěnuji se mu 24 hod. denně. Ale na začátku vztahu (dá-li se to tak nazvat) je nedostatek schůzek a společných prožitků celkem fatální. Netuším o čem si spolu budeme povídat za půl roku, budeme-li se potkávat každé 2 týdny na 2 hodiny....

číslo jeho mobilu? no to je zvláštní...a řekla sis o něj? moc teda nechápu, že by se se mnou chtěl někdo seznámit a dal mi k tomu mailovou adresu, to jedině, že byste se viděli často...
ale i tak se přece stane, že se jeden před schůzkou někde zdrží, tak zavolá aby druhý zbytečně nečekal nebo ho nehledal... nebo se sejdete na nějakém místě, které zná jen jeden z vás a ten druhý tam může bloudit, jak byste se pak našli? to bych mu teda řekla hned

Reaguji na dove:

Poznali jsme se v zahraničí, následně jsme se našli na Facebooku - proto ty emailové adresy. Já mu svůj telefon dala, on mě zatím ne. Neříkám si o něj, mám pocit, že až mi ho bude chtít dát, tak to udělá. Používá jedno telefonní číslo pracovně i soukromě. Můj osobní názor je, že se bojí toho, abych ho přes den "nebombardovala" třeba smskami. A to je další námět k přemýšlení, tohle bych totiž nikdy neudělala, chápu jeho vytíženost. Je evidentní, že mě nezná natolik, aby se nemusel bát takových věcí.
Jsem z toho smutná, navíc se mi opravdu stalo, že jsem na jednu naši schůzku vyrazila dřív, než jsme měli domluveno, on pak tu schůzku musel na poslední chvíli zrušit a já tak jela šílený kus zbytečně a ještě na něj čekala. Ani na konto tohoto zážitku mi sám svůj telefon nedal...

Silenica, Kokinka - prosím vás, od ktorého momentu začnete volať chlapa "priateľom"? Mne to nepripadá, že spolu máte partnerský vzťah.

Mne by nenapadlo nayývať chlapa s ktorým sa (občas) schádzam "priateľom", dovtedy, kým nie je objektívne a pre obe strany evidentné, že zdieľame partnerský vzťah.

Nemať na priateľa telefónne číslo? Priateľ odpovedá na priateľkyne správy o dva dni a to tak, že si ich ani poriadne neprečíta?

Niečo podobné som zažila aj ja - ani vo sne by ma nenapadlo nazývať toho chlapa mojim priateľom. A nakoniec sa aj potvrdilo - žil so ženou a jej dvomi detmi a na prácu sa iba vyhováral.

Takéto vzťahy-nevzťahy by som brala s veĺkou rezervou.

s tím telefonním číslem mi to vážně přijde trochu moc...já vím, že můžu zavolat ve 3 ráno, když se bude něco dít, ta důvěra tam je...ale nezneužívám toho zbytečně...naposledy se mi to sice povedlo kolem půl druhé ráno, ale potřebovala jsem probrat něco do školy a byl vzhůru, to jsem věděla

ještě mě napadlo, že my oba tu vytíženost máme nastavenou skoro stejně, kdežto mezi vámi je v tomhle dost velký rozdíl