Cituji xTery: sobectví pro koho? podle mě je to teda opakem sobectví, když matka svůj život v podstatě obětuje za dítě...no nic
Sobectví matky. Ona se o dítě sice postará, ale když ona umře, tak díte muže živořit někde v ustavu. Tedy pokud není tak bohata, aby mu zajistila super peči po cely život.
Reaguji na Ivčáááá: možná bych se raději zeptala přímo těch postižených, třeba fyzicky, jestli by raději nežili, než spekulovat nad tím, co z toho mají oni a jejich rodina, když nejsem na jejich místě
Reaguji na xTery:
Poranění plodu v žádném případe. Tady je obava, donosit dítě . Sama jsem to podstoupila na Karlově v Praze a jednalo o profesionální, ale i lidský přístup lékaře. Vše jsem viděla na obrazovce, se vším dopředu seznámena a dokonce předcházející informace před rozborem odpovídaly výsledku po rozboru. V klidu bych to podstoupila znova, bez nejmenšího strachu. Nejhorší byly pro mě ty tři týdny čekání na výsledek.
méně než
10 příspěvků
Cituji sarra: Poranění plodu v žádném případe. Tady je obava, donosit dítě
spíš je to nebezpečné z důvodu zavedení infekce, což je velmi ojedinělé
Cituji xTery: zeptala přímo těch postižených, třeba fyzicky, jestli by raději nežili, než spekulovat nad tím, co z toho mají oni a jejich rodina, když nejsem na jejich místě
Beru to ze svého pohledu. Než aby mě matka přivedla na svět s postižením, prožila jsem neplnohodnotný život, tak to radši ať nejsem. Nikdy bych nechtěla být postižená fyz. ani psych.! A že rodina má že života h.... Prostě má, to mě nikdo nevymluví.
anebo viděla jsem třeba případ nicka vujicice...nemá nohy a ruce, takže dost extrém...a myslím, že jeho případ je dost síla a je šťastný, má hezkou manželku...lehce se odsuzuje
Cituji xTery: možná bych se raději zeptala přímo těch postižených, třeba fyzicky, jestli by raději nežili, než spekulovat nad tím, co z toho mají oni a jejich rodina, když nejsem na jejich místě
konečně rozumná a smysluplná reakce, díky za ní.
Fascinuje mě, jak tu některé mají odpověď na všechno, včetně věcí, kterým absolutně nerozumí a v životě se s nimi nesetkaly.
Reaguji na Moňas:
Velmi....velmi ojediněle, až si myslím, že nemožné. Ale přece jen, vše je to o lidech.
Reaguji na Ivčáááá: no jenže člověk si to právě představit neumí, jasně že nikdo kdo je zdravý nechce být postižený
méně než
10 příspěvků
Cituji Jully: Fascinuje mě, jak tu některé mají odpověď na všechno, včetně věcí, kterým absolutně nerozumí a v životě se s nimi nesetkaly.
co tím myslíš? Nic takového tu nevidím
Reaguji na xTery:
Ono asi je rozdíl, kdy postiženi přivede osud sám, než vědet dopředu, že tomu tak už bude.
Reaguji na sarra: tak třeba tady o tom http://www.maminkam.cz/amniocenteza
jo asi jsou tedy ta rizika malá, ale jsou :/
méně než
10 příspěvků
A mimo to já mám postiženého známého a sám říká, že by se raději nenarodil, nehledě na to, že se několikrát pokusil o sebevraždu, ale bohužel je tak "hloupý" nemyslím to zle... že se mu to nepovedlo
Reaguji na xTery:
Možná máš pravdu, ale to nemění nic na tom, že bych NIKDY neporodila postižené dítě.
Cituji xTery: ...nemá nohy a ruce, takže dost extrém...a myslím, že jeho případ je dost síla a je šťastný
Možná je šťastný, ale být světovou atrakcí bych teda nechtěla. Prostě ne, cíleně porodit postižené dítěte je zhovadilost.
Reaguji na xTery:
Celý život je o riziku. Jednoduchá operace jako trhání mandlí je riziko, jakékoliv očkováni je riziko.....určitě bych, ale z toho nedělala strašáka a na 100% bych toto vyšetření neodmitla. I přesto, že to tak můžeš učinit. Mám dva syny, vysokoškoláka a jeden zázrak ve věku šesti let a právě z důvodu velké pomlky
mezi porody mi to doporučili, ani na chvilku jsem neváhala.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.