Opravdu v dnešní době musíme v práci držet hubu a krok

Reaguji na Diczinka:
Myslím,že je to tak....a vlastně nevím co poradit. Zvláště v dnešní době kdy js)e člověk rád,že má nějakou práci. Upřímně..kdybych měla vlastní firmu či nějakou vedla a věděla, že se někomu stále něco nelíbí a remcá....asi bych si ho tam nenechala. Nač...když vím,že na jeho pozici najdu poměrně rychle náhradu...Ať se ti to líbí či ne je to prostě tak. Chápu,že pokud je pravda na straně tvé těžko se mlčí...ale sama vidíš, že nikoho nic nezajímá.
Jen by mne zajímalo kde neboli s čím pracuješ...pokud tě vyhodili již 3x i přesto, že jsi pokaždé měla pravdu...Pokud jde ale o pravdu mezi tebou a člověkem nad tebou (na vyšší pozici)...myslím,že je to jasné...nezmůžeš nic.

To je bohužel všude..Nejhorší je když remcají nad něčím všichni a když se člověk konečně ozve a čeká podporu druhých najednou mlčí a nemají co říci....nakonec ten co je úpřímný (i přesto,že řekne pravdu a klidně) je nakonec ten nejhorší....

Reaguji na Diczinka: Asi bych trošku viděla chybu i na tvojí straně. Sice jen ztráta téměř 3 zaměstnání mluví o svém. Koukám na to z druhého pohledu - vlastníme určitou firmu s 45 zaměstnanci. Zaměstnavatel si nenechá ve firmě člověka, který rozvrací praci a narušuje tak pracovní činnosti většiny zaměstnanců. Když někdo křičí hodně, nabádá další lidi, apod., tak je lepší ho propustit, než vzniklé šlody.
Může to být všechno jinak, dneska je doba zlá, dobré práce málo, jen píši to, jak mi celá věc připadá.

No stačí se kouknout na zaměstnanost v Evropě, a zavře ti to pusu až do důchodu... bohužel nejsme v době, kdy bychom si mohli vybírat. Za tebou stojí deset dalších, kterou tu práci udělaj bez keců a za půlku

Reaguji na Sellina: Smutná pravda. Málo který šéf si vyslechne všechny své zaměstnance. A nejhorší je, když poslouchá jen jednoho.

pracovala jsem ve firmě, kde opravdu bylo nutné držet hubu a krok, takže věřím, že je takovejch firem víc a opravdu to tam tak funguje. odtud jsem nakonec po dvou měsících odešla a už jsem se s tím nikde nesetkala. všude jinde, kde jsem byla bylo vždy možné projevit svůj názor a nikdo za něj nikoho netrestal. je jasný, že nebudu šéfovi říkat, že si myslím, že je na nic, nebo podobný blbosti - i když bych si to nakrásně myslela, tak nejsem blbá a umim se držet.
nicméně potvrzuji toto:

to je typický a upřímně řečeno, nechci ti sahat do svědomí, jak říkám na začátku - věřím, že existují takové firmy, ale 3x? buď máš opravdu smůlu a nebo se zkus zamyslet nad tím, jestli náhodou opravdu nejsi zbytečně drzá. ono taky záleží, jak ten svůj názor projevuješ, vždycky to jde slušně a elegantně, člověk jenom musí přemejšlet nad tím, co říká a jak to může působit.

Taky bude rozdíl, zda se ptáš na nižší vyplatu před celou firmou a nebo si v klidu zajdeš za šefem a zeptáš se v kanceláři.

S tím rozhodně nesouhlasím. Když se ti něco nelíbí, tak to změň.

Možná jsem to i špatně napsala.... Opravdu nejsem drzá,ale zase nejsem člověk,který si nechává **** na hlavu... Například v našem kolektivu holek máme problém s tím,že nám zaměstnavatel stále přidává práci a my jí jednoduše opravdu nestíháme a pak nám za to strhávají peníze... nejde to stihnout... všechny kvočny kvokaj,nadávaj,ale když přijde do konfliktu tak drží pusu.A to mě prostě vadí. Řeknu,co si myslím,ale tím,že ostatní většinou radějí "drží hubu" tak to odseru já. Vlastně si za to můžu sama. Určitě to je určitý problém,že řeknu,co mám na srdci,někdy se to nevyplácí a provází mě to i v soukromém životě. Ale "bohužel" to mám po mamince Nicméně,stejnou situaci má i tchýně v práci. Kdykoliv něco řekne nebo namítá,tak jí nadřízený řekne "už mě neser" už jen to je divné,neměl by si to dovolit si myslím. A do konce jí už tisíkrát řekl,že pokud se ti něco nelíbí tak můžeš jít.... v dnešní době je strašná nezaměstnanost.... dnešní firmy to i tak dělají... najmou si člověka na 3 měsíce a těsně před zkušební dobou ho vyhodí... taky už jsem si toho všimla v mém okolí....

Je hnusná doba,v práci musím opravdu držet pusu a krok.Za sebe přidávám ..obrnit se hroší kůží...jinak bych se z toho pozvracela..

Reaguji na arala: Tak to jsem ráda,že to tak nevidím jen já.Prostě pokud člověk nemá peníze nebo svojí firmu,nebo si nemůže dopřát takoý luxus,aby nepracoval tak je jen ovce....

Když máš slušné pracovní výsledky a za sebou kus dobře odvedené práce, tak si můžeš dovolit vyjádřit slušně nesouhlas. Jde taky o to, že kritika musí být opodstatněná a problém, který řešíš musí jít vyřešit. U nás hodně lidí nadává na věci, které změnit prostě nejdou, oni to vědí, ale stejně si na ně stále dokola stěžují. Navíc jejich pracovní výsledky a úsilí nejsou zdaleka takové, aby si mohli dovolit vyjednávat s managementem. Nebo se míchají do věcí, do kterých jim nic není a kterým vůbec nerozumí atd.

Nemůžeme posoudit, zda by "zadaný plán" stihnout opravdu nešel kdyby jste vyvinuli nadměrné úsilí. U nás se na obchodním oddělení plní velmi vysoké plány, splní je třeba dva lidi z několika desítek. Ostatní na tu práci prostě nemají nebo ji dělají špatně, ale to nikdo samozřejmě nepřizná a místo toho má tisíc výmluv.

Reaguji na martinam: A co by teda lidi měli dělat? Musíš to brát taky z druhé strany,ne jen jako zaměstnavatel. Vžij se do té druhé strany. To je právě dnešní problém,nejradši by nás "obyčejný smrtelníky" sedřeli zaměstanvatelé z kůže a při prvním našem zaškobrtnutí hned htozí výpovědí. Je to tak trošku psychický teror. Proto má dnes tolik lidí deprese,úzkosti apod. Protože prostě nestíhají. Jaktože dřív to tak nebylo? Byla nějaká úroveň a lidi byly klidnější,doba byla pomalejší...?!

Tak to je přesné. Ráda si vyslechnu názor člověka z týmu, který má perfektní kvalitu práce, je rychlý a ochotný pomoct ostatním v týmu, takoví lidé mají totiž většinou i velmi dobré postřehy a nápady, jak práci zlepšit, zrychlit, co nepotřebného z procesu odstranit apod. Na řeči těch, kteří si do práce přijdou posedět a vypít kafíčko, o tom, jak nestíhají a proč mají malou výplatu, naopak opravdu nervy ani čas nemám. A pokud tyhle své výroky ještě vyjadřují drzým stylem, tak se pak nemohou divit, že třeba dostanou už z třetího zaměstnání vyhazov. (Netuším, jak přesně to bylo u zakladatelky, pouze uvádím jako příklad.) Na to prostě opravdu nikdo není zvědavý.
Ale věřím, že i v dnešní moderní době se pořád najdou podniky, ve kterých nikdo nesmí říct ani půl slova.