Obavy z rodičovství

Myslím, že je pro tebe moc brzy, ale je to můj názor.

nu...to těžko radit, nakonec to je jen na tobě, tedy na vás. mně přijde rok jako ještě hodně krátká doba na společné dítě.
kamarádka studovala medicínu a přitom ve druháku otěhotněla (nechtěně). dítě si nechala, dál studuje, všecko zvládla (a to jí mezitím ještě tragicky zemřel otec). zvládnout se to dá. i když procházka růžovým sadem to nebude.

ale abys pak neměla pocit, že ti něco uteklo. záleží na povaze. některé mé spolužačky měly dítě v 19, a jsou spokojené.

Poslechni svůj rozum.Pokud nejsi 100% přesvědčená,že chceš dítě,tak to nedělej.Nikdy nedělej nic jen proto,že to po tobě někdo chce.Dítě je závazek na minimálně dlouhých 18 let a i kdybys měla 20 babiček,odpovědnost je na tobě.

Laky
Líp bych to nenapsala. Souhlasím na 100%.

Nedá se si užívat života s dítětem? Samozřejmě nechceme miminko ted hned..aspon ja ne...kdyz uz tak za rok bysme se zacali snazit takze az se miminko narodí (pokud by se zadarilo) bylo by mi 23-24...Pořád nad tím přemýšlim i když to není zas tak aktuální..vim že přítel bez miminka být nechce..miluje mě, ale mam strach, že mě opustí kvůli tomu, že jsem mladá a že mi nechce zničit život..alespon tak mi to říká. Že si s nim nemam kazit život..Ale ja už ted vim že bez něj být nemůžu. Nedokážu si to představit.

Taky bych si to pořádně rozmyslela protože jen po roce vztahu hned dítě...a v pronajatém bytě. I když se teď nehádáte tak je to unáhlené a hádky přijdou.
Studovat se dnes dá i v padesáti a více letech takže o vzdělání se bát nemusíš stačí jen chtít a pustit se do toho.

Tvůj přítel žádné děti ještě nemá?
Ani na "nátlak" s pohrůžkou rozchodu bys neměla dělat nic,co ty 100% vnitřně nechceš.
Navíc bych řekla,že byste měli mít vyřešené bydlení a možná ne na posledním místě svatba....pak dítě.

Být Tebou, dodělám školu a aspoň na rok nastoupím do práce. Skloubení školy a mimina mi přijde jako sci-fi, po nás teda většinou chtějí docházku na seminářích. A pak taky to hledání práce po mateřský, bez praxe a s malým dítětem bys asi nebyla nejlepší adeptkou na získání nějakého slušného místa. Bohužel Přítel by měl brát ohledy taky na Tebe.

To si jen myslíš. Já byla v tvém věku taky s partnerem o 10let starším, trvalo to 4roky a hrozně moc už chtěl miminko. Jenže rozešli jsme se a já si taky myslela, že bez něj to nezvládnu ale přišlo to. Zamilovala jsem se nejvíc v životě do kluka o 2roky staršího než já a nikdy jsem si s nikým nerozuměla víc. Bývalý partner si hned udělal miminko s jinou a je šťasten z miminka, bohužel s tou osobou co s ní to mimčo má šťasten moc není.

Já pracuju už tři roky...při škole...dělám jí dálkově..ale práce nic moc..studuju právo a chci pokračovat v oboru funance..pracovala jsem v sázkový kanceláři a ted jezdim jako stewardka v autobusový dopravě...takže praxe nic moc..

Každý jsme jiní..ale já být Tebou, tak do toho nejdu.Mojí prioritou by bylo mít nějaké zázemí.Takže bych nejdřív dostudovala VŠ( jak někdo napsal, jasné že se dá studovat i později, ale přiznejme si, že potom už nemusí být chuť,čas a vědomosti se časem vytrácí z hlavy), pak bych se vdala a zajistila si vlastní bydlení a dítě by bylo až to poslední.Rozhodně bych nikdy dítě neřadila jako prioritu.Co když se pak nedejbože rozejdete, dítě Ti zůstane na krku a budeš brečet,že sis zničila život,nemáš dostudováné a mládí a bezstarostnost Ti proteklo mezi prsty...

Já být jím, tak prostě pár let počkám, když to vydržel bez dítěte doteď...Na to měl myslet dřív, než jste se dali dohromady, a najít si nějakou třicítku, která dítě chce.
V tomhle bych mu rozhodně neustupovala, trošku mi to zavání citovym vydíránim.

ahojky a co počkat třeba ještě rok? sama pak uvidíš jestli ten vztah je opravdu super a stojí to za to , či nikoliv...jsi dost mladá,mě je 28 let a o dítěti teprve přemýšlím....máš ještě celej život před sebou...není to moc fér..on si do těch 34 let užíval života plnými doušky a po tobě by chtěl , aby jste měli už dítě...přijde mi to i od něj dost sobecký,,,víš jako , že ON už je teď na dítě připravenej...ale ty jsi mlaďounká...pokud je váš vztah pevnej a stojí za to , tak ještě nějákej ten rok i kvůli tobě počká...v opačným případě ať si najde nějákou starší...v tom případě tě ale nemiluje natolik, aby mu stálo za to , počkat nějáký ten rok...aspoň rok!! nebo když už tak tak do těch 23...to je si myslím ideál...
to je můj názor......nikdy totiý nezapomenu na roky, které jsem prožila a které mi něco dali, užila jsem si je, cestovala,atd. když máš dítě..nikdy už to nebude jako dřív....

Myslím že chlap pokud tě má rád tak by na tebe tlačit neměl. A o miminko byste měli být 100% rozhodnuti oba dva... Mít dítě je nádherné,pro mě ten nejkrásnější pocit co znám, ale jak psaly holky - nesmírná zodpovědnost a závazek min na 20 let... Já jsem, teď už s manželem, 6 let, 4 roky spolu bydlíme, máme vlastní zařízený byt, našetřené peníze, takže u nás už je to o něčem jiném. osobně bych po roce vztahu miminko neplánovala, i když jsem o něm taky toužila pd 18-ti
Škola se samozřejmě při miminku dodělat dá, taky o tom uvažuju, ale u vás bych tu školu viděla jako ten nejmenší problém. Spíš bych teda když už řešila to bydlení a práci...