Nemám sílu od něj odejít

Reaguji na Kollyasek:

Máš pravdu... asi mi někdo otevřel oči, díky .

Reaguji na ciaraaa:
Pokud to nemyslíš ironicky, tak jsem ráda
Jasně, že je těžké odejít z dlouholetého vztahu, protože to, co bude pak, to si samy nedokážeme představit. Ale abys pak později nelitovala, že jsi mrhala mládím s někým, s kým to budoucnost nemělo.

Reaguji na Kollyasek:

nemyslím to ironicky...
já si to právě říkala už několikrat, že to nemá budoucnost, ale těžké udělat ten krok... nebojím se toho, že budu bez chlapa, ale spíš toho, co ted budu dělat... ted jsem vždy přišla z práce a dělala takové ty domací prace a čekala na přítele...

Reaguji na ciaraaa:
No právě, to myslím. Tvůj všední den se jaksi taksi změní. Už nebudeš mít na koho myslet, komu posílat smsky, od něj ti taky žádná nedojde. Najednou bude ticho a nebudeš mít do čeho píchnout. Já bohužel nemám moc kamarádů, takže on je takovej můj parťák na všechno.

Reaguji na maikkynna:

Tak jak jsi to vyřešila s přítelem?

my si promluvili a rozešli se...

Reaguji na ciaraaa:
zrovna včera jsme se taky rozešli a musím říct, že se mi ulevilo...
jak to zvládáš?

Reaguji na miri25:
Tak na to ani nevím co říct. Neudělal ti toho už hodně,že se z toho stane už nenávist? Tenhle kluk nemá charakter a když čtu kolik věcí ti udělal a ty ho stále nemůžeš od sebe odpoutat,protože .. ? Víš,udivuje mě jak dokážeme my holky být "blbé". Nemyslím to doslova ale prostě tak,že dokážeme snášet tolik věcí,tolik utrpení,tolik smutku a všeho dalšího. Vztah nás zabíjí ale my se přitom pořád držíme a zkoušíme to dál s tím stejným člověkem i když třeba víme,že to nemá už ani smysl a že se ten člověk nezmění. Nejsme v tom ale sami je nás po světě strašně moc.
Reaguji na maikkynna:
Mám přítele se kterým jsem 3 roky. Musím říct,že se toho tolik změnilo a že mě to někdy tak bolí,že mám pocit že se z toho jednou zhroutím. Nezajímá se o mě tolik jako dřív,nepíše mi tolik,nevolá a někdy se chová odměřeně. Nejhorší je,že někdy vůbec nechápu proč je takový. Říkám si jestli to má vůbec cenu,když si ten druhý neváží toho co má. Třeba tě ten druhý miluje ale už to nedokáže dávat tak najevo jako předtím. Mě zklamal tím,že když jsem jednou vjela do jeho telefonu (vím,že se to nedělá) tak jsem tam našla jak svému nejlepšímu příteli o mě píše "pi*a jedna atd". Víte bylo to pro mě hnusný. Možná,že jsem si říkala,že se někdy stane,že někdy o tobě něco špatného řekne ale když si to člověk sám přečte a vidí to,tak se na toho člověka podívá a nepoznává ho. Tenkrát jsem se kvůli toho s ním hodně pohádala,jsem výbušné povahy,takže když jsem seděla a on vedle mě a já jsem uviděla to co jsem uviděla,tak jsem myslela,že vemu tu sklenici s pitím co stála předemnou a vyliju mu to na hlavu. Byla jsem z toho hodně zklamaná,ublížilo mi to,protože jsem si myslela,že vždycky stojí na mé straně ať už se stane cokoliv a on mě tak hrubě potopil. Řvala jsem na něj,že tohle je ten vztah co jsme si vybudovali? S tímhle člověkem jsem celé 3 roky? Brečela jsem a on ze sebe ještě dělal velkého borce. Nakonec se rozbrečel taky a díval se na mě pohledem jako "neodcházej". Možná,že si to beru moc k srdci ale já si myslím,že vztah má být o důvěře a o podpoře. O hodně věcech. Takže,když se od toho druhého nemůžeš odpoutat,není to nic špatného. Jsi vedle něho dlouho a jsi na to všechno kolem zvyklá. Taky bych kolikrát s tím chtěla seknout a jít dál ale pořád mě něco uvnitř blokuje. Možná,že se mi to jednou povede a vemu se a ukončím to. Můžeš to zkusit jak to zvládneš. Je blbost se ve vztahu trápit. To člověka ubíjí .. a to hodně.

Reaguji na Piskot89:
tak za tu pi bych mu dala pár facek, ale chlapi jsou už takový. dělají před kamarádama hrozné hrdiny.
Mě už z toho našeho vztahu bylo špatě a měla jsem pocit bezmoci. On už mě přestal milovat a sám nevěděl, jak to říct a tím to všechno vzniklo. Byl na mě hnusný, nikam mě nebral a volnaa chtěl trávit sám a já jsem pořád dolízala jako hloupá husa. Řekla jsem mu, že bude lepší, když se rozejdem a on nnavrhoval pauzu. Já pauzy neuzznávám, tak jsem odešla. Máme společný byt, tak jsem teď u rodičů. Strašně to bolí...

Reaguji na maikkynna:
Holka drž se jsme přece baby ! Říká se,že pauza je rozchod kteří si dva neřeknou nahlas. Takže si udělala dobře. Určitě se z toho dostaneš. Možná že to bude trvat trošku dýl ale zvládneš to. Je to těžké když z tvého života odejde někdo pro tebe moc důležitý ale to už přece víme. Hlavně se nezavírej doma a jdi někde s kámoškama. Ty tě podrží a pomůžou ti.

Reaguji na maikkynna:

no zvládám, nezvládám.
Já jsem si s přítelem promluvila a řekla jsem mu, že mi příjde, že se zmenilo x věcí, hlavně na něm a na postoji jeho ke mě a že mi příjde, že mě nemiluje. Stějně tak mi navrhnul pauzu, no a na to jsem mu řekla, že nevím proč bychom měli mít pauzu, že to co on předváděl poslední 3/4 roku defakto jako pauza byla a ani se nesnažil mě říct co cítí, co mu vadí...

Tak ulevilo se mi na 100%, ale taky je mi smutno, snad to brzy přejde...
Vy jste měli taky společný byt, že? jak to budeš/te dělat?

Reaguji na Piskot89:

nechápu proč se tak chovají! taky jsem nechapala jak se čovek, ktereho jsem milovala/miluji dokáže změnit, je to smutné...
taky mě to strašně bolí, ale myslím, že je to tak lepší...

Reaguji na ciaraaa:
To nikdy nepochopíme tak jako oni nechápou proč to my tak řešíme.
Je smutné,že člověk vedle tebe se dokáže změnit tak že ho nepoznáváš a projeví se i po takové dlouhé době jaký vlastně je. A když už ve vztahu nic není tak proč se utápět v slzách a trápit se. Je těžké říct "končíme" ale někdy ti to život usnadní.

Reaguji na Piskot89:

souhlasím se vším!
myslím, že si zasloužímě někoho, kdo si nás bude vážit...
máš pravdu, je těžké, ale myslím, že za nějaký čas si řeknu "ještěže jsem to udělala"

Reaguji na ciaraaa:
Neboj to víš,že si to řekneš. Protože by to bylo stále ještě horší a horší. Já si myslím,že moje trpělivost za chvíli přeteče taky. Když se neumí chlapy chovat a jsou chladní a pořád si myslí,že my to budeme jako pipinky snášet tak mají smůlu. Ty časy už skončili Jsme silné a zvládneme to

stejně čekali až to uděláme za ně. Musím začít chodit víc mezi lidi, ale problm je ten, že za tu dobu, co jsem byla s nim, tak už moc přátel nemám se kterými bych šla mám spostu kamarádek co mají doma chlapy a nikam chodit nechcou, jako my, kdyz jsme je měli taky