Přítel nemá rád mého psa

Jestli ti můžu říct něco po pravdě, většina lidí, co nemá ráda zvířata, nejsou ani dobří lidé.
A pokud tě má rád, tak mu psík vadit nebude, jestliže není alergik. Já s tím vlastní zkušenosti nemám, většina mých kluků psy zbožňovala.

Toto je bohužel pravda i když je to smutný....chápu že někdo zvířata moc nemusí, ale tolerovat by nějakýho pejska mohl, už jen kvůli Tobě. Brr to já si nedovedu představit tuto situaci....no tak asi záleží ke bydlíte, zda v domku, bytě....ale pokud toleruje psa svýho bratra, tak proč né tobě??? Třeba mu vadí konkrétně jen něco a kdyby ten pejsek byl poslušnej tak by mu to třeba nevadilo. Vadí mu chlupy ze psa??? Nebo že skáče??? Leze do postele???

escada007
souhlasím s milískem. Kdo nemá rád zvířata, není ani dobrý člověk. Teda pokud není alergik nebo ho nějaký pes nepokousal jako dítě.
Já bych od takového člověka utekla, nebyla bych s ním. Navíc když píšeš že je líný .... Tak o důvod víc. Časem ti to bude vadit, jestli máš ráda zvířata, že je nemůžeš mít. A bude se to stupňovat. Navíc na zvířatech si partneři dost často osvědčí jak jim to bude klapat, až se budou muset starat o rodinu. Můj názor - možná někdo mě napadne - že hodně razantní - je pryč od něho. Ať je jaký chce, tohle bych nepřenesla přes vztah.

Já teda taky ne!!

Vadí mu úpně všechno.Chlupy,že skáče,když vítá,leze do postele....prostě vše...Nedávno koupil byt,který jsme kompletně rekonstruovali a vše je nové,a tak by asi nerad,aby mu něco zničila,nebo nevím...Známí si nedávno pořídili štěně a chtěli se stavit,ale bohužel-pes k nám nesměl!Jsme spolu už 2 roky,vím co se říká,kdo nemá rád zvířata...ale musím říct,že dobrý člověk je...AŽ NA TOHLE!!!Je pravda,že je občas neposlušná,ale v rámci mezí.A to mu taky extrémě vadí..Představuje si,že pes musí být naprosto vycvičený a poslouchat pomalu už jen podle výrazu tváře.

No a co potom děti, ty budou taky skákat a blbnout, kolik mu je, že už je tak nevozní....
Být tebou tak se mu taky postavím, já bych to tak udělala

já bych s člověkem kterému by vadil můj pes nemohla být... prostě bych to nepřenesla...je to pro mě jedna z podmínek..musí prostě mít rád zvířata,psi hlavně...je to docela těžká situace

Začala jsem tuhle otázku řešit,až teď,když bydlím u něj.Pes mi strašně chybí.I když ji chodím každý den venčit-bydlíme o panelák dál.Dřív jsem jeho výmluvy na procházky(myslím tím dlouhé procházky do lesa a tak)tolerovala,protože má náročnou práci a chápala jsem,že se mu nechce,ale ted jsem fakt zjistila,že je to jen líný někam chodit...Moc mě to trápí,nechci si vybírat mezi láskou a láskou....

Jde o to, co všechno mu bude jednou vadit. Pak to můžou být děti, pak zase něco. Měl by být tolerantnější.

No,ještě asi před půl rokem,jsem si myslela,že ji rád má....Když už nastala slabá chvilka a byli jsme někde všichni 3,tak si s ní hrál a blbnul,ale když se měla nastěhovat se mnou,tak byl kamarádství konec a zjistila jsem,že ji vlastně rád nemá...respektive mi řekl,že k ní má neutrální vztah.A že na zvířata moc není..myslím,že je to dáno i výchovou,nikdy zvíře neměli,akorát rybičky.Je mu 26 a alergik sice je,ale osype se jen když ho pes olíže.Kupodivu na alergii se mi ještě nevymlouval

To určitě je, lidi kteří jsou vychováváni se zvířaty k nim vztah mají a lidi, kteří doma zvíře neměli, tak jsou k nim dost neutrální.
Zkus se mu trochu postavit

Milísek
tak třeba moje máma vyrůstala na statku a přesto vztah nemá...maximálně je toleruje,nic víc... holt mě přijde že prostě v někom to je a vněkom ne,je to spíš o povaze
možná je to blbost,ale co když přítel prostě žárlí?

escada007
Ahoj. No nezlob se, ale sama si takovouhle situaci nedokáži představit. Sama píšeš, že jste si zrekonstruovali byt, tedy z toho vyvozuji, že jste pánovali společné bydení. tím pádem jste museli řešit, co bude s tvým psem. Pokud bych sama tohle zažila, aby mi partner prostě zakázal si vzít do spoečného bydlení vlastního psa, asi bych se zamyslela nad budoucností-vždy, když budete něco řešit, bude po jeho? Přece jen nejde o barvu sedačky, nebo styl kuchyně. Sama jsem svoji fenku milovala, téměř jako dítě, i když byla občas trochu zlobivá i rodina ji tolerovala(při návštěvách), nikdo by si nikdy nedovolil mi zakazovat ji s sebou kamkoliv brát. A aby tvůj příte po dvou letech nepochopil, že o pejska opravdu stojíš? spíš se divím, že jsi dovolila, aby to zašlo takhle daleko-aby jsi psa musela nechat u rodičů. zamysli se, kdyby to by tvůj byt, taky by sis psa nechala vymluvit? Jak znám dobrmany, ti jsou velmi vychovaní, pokud by vám neokousala dveře, nechápu, co by mohla děat špatného. Ještě, že nemáš dítě, které není přítelovo. Taky by ses ho vzdala, protože ho nemá rád? Celé mi přijde absurdní, že jsi vůbec na něco takového přistoupila. zase nějaký pán tvorstva. Však ty na to při společném bydlení rychle přijdeš.

Zkouším se mu postavit už asi 3 týdny...Nechce o tom ani slyšet..Když jsem mu psa přirovnala k dítěti(že mi prostě chybí),tak řekl,že se to nedá srovnávat.Když už jsem brečela,tak mi slíbil,že pujdeme o víkendu na procházku.Myslíte,že se konala?Měl práci!!A žárlit určitě nežárlí.....Taky má špatnou zkušenost se svou bývalou přítelkyní,která se o psa vůbec nestarala(ani nevenčila) a vše musel dělat za ni.Navíc ten pes zničil,co mohl od mobilu po sedačku.Ale za to já přece nemůžu...s tím nemám nic společného....Nám pes taky ve štěněčím věku kousal boty a všecno možné,to štěňata přece dělají,ale už z toho vyrostla a takové nebezpečí nehrozí.A taky důležitý dodatek.Nenutím ho,aby s námi můj pes bydlel-ale aby tam mohl taky občas být!!