Nemám sílu od něj odejít

řekla jsem mů, že tak už to dál nejde a bude lepší, když bude každý sám a on s tím souhlasil... no jenže pak mi to bylo líto a začala jsem brečet. to bylo to nejhorší co jsem mohla udělat. řekl at se laskaavě uklidním, že moje řvaní nebude poslouchat. ptala jsem se ho, jestli mě má aspon trochu rád a on se už dál nechtěl o nás bavit

Reaguji na maikkynna:
já jsem taky kolikrat při našich hádkách brečela a vždy jsem byla za histerku, ted jsem měla na krajíčku...
pořád mě to mrzí, i když vím, jaký je..., ale i po tom co jsme prožili si říkám, že bez něj mi bude líp... a ty si musíš říkat to samé! tak by to dál nešlo, strácela bych čas s někým, kdo ještě neví, zda by se mnou chtěl v budoucnu být...

Reaguji na ciaraaa:
tak dnesek byl pro mě zase plný myšlenek na něj. co asi tak děla a jestli na mě třeba trochu myslí nebo jestli mu je to lito. to se asi nedozvím. zase začínám být najivní ani se neozve

Co ty, jak to zvládáš? už se ti ozval?

Reaguji na Piskot89: Už je všechno tak jak má být. S ním to skončilo, od neděle jsme si vůbec nepsali a já potkala někoho jiného a je mi s ním krásně, ale nijak to nehrotím...I se ho bojím. Je to děsně nádhernej chlap...no uvidíme...každopádně s ním se na J. zapomíná moooc dobře

Mam podobnou situaci. Co myšlenka, to on. A to my sme to ukončili, už před asi měsícem.Už dlouho nám to neklapalo-ani spolu ani bez sebe. Je mi celkem smutno, ale snažím se pořad něco dělat aby ten čas utekl. Když je prý lék. Jinak osobně zatím nedokážu jít někam s jiným klukem, ne ještě být s jiným nebo se scházet. Zatím nemám na kluky kolem ani pomyšlení.
Teď jdou ještě i Vánoce, zima, Nový rok. Takže . Snad bude líp.

Bude holky určitě postupem času bude

Reaguji na Myu:
no pravě toho se bojím, jak dlouho bude asi trvat, než na něho zapomenu

Reaguji na maikkynna:

já jsem taky na něj myslela, ale pořád jsem něco dělala, takže to bylo lepší...
a večer jsem byla se sestrou a jejima kamaradkama ven, pokud máš možnost někam večer vypadnout, tak vřele doporučuji! určitě ti to taky pomůže!

něříkám, že je mi uplně super, ale aspon je mi lépe...
a copak ty? už je ti lépe?

jinak se mi neozval a upřímně, už ani nechci, aby se ozval. Zní to možná divně, ale je to fakt, jsem v te fazi, kdy na nej chci zapomenout a když by napsal, tak bych měla zase naději... a po tom všem už o to nestojím...
a co tobě? ozval se?

Ten čas je lék. Myslela jsem, že se to jen tak řika ale je to pravda. Ja jsem první dny, jen brečela,nechtělo se mi nikam chodit. Už je to měsíc a je to o hodně lepší. Říkam si, že už asi nepotkam takovýho kluka ale možná uplně jiného, kterého budu milovat ještě víc. A bude to to pravé ořechove. Ale rozumím, tahle fáze než to přejde. To je opravdu .

Podobně to mám i já. Chybí mi, ale už jsem se rozhodla žít bez něj a takhle vím, že kdyby se ozval, srdce by šlo vyskočit.
K čemu by to bylo se vracet(k tomu co sme jako kdyby uzavřeli). A souhlas, když je šance, třeba jít ven, do společnosti.

myslím si, že jsi to vystihla uplně přesně! já sice ještě sem tam brečím, když si vzpomenu co jsme spolu prožili, ale co můžu říct, tak první 3 dny byli pro mě nejhorší. Já trubka se ještě koukala na společné fotky! naštěstí segra je razna, tak mě donutila společně fotky z pc smazat a ty v rámečku vyhodit nebo někam založit kde na ně nebudete moct...
nejhorší je, když se koukate na společnou fotku a říkate si.., že jsme se měli hezky a beztak jsem to zkazila já! tohle jsem měla v hlavě první 3 dny...

zní to jako kliše, ale ono vážně pomůže, když někam vyrazíte... koupila jsem si permanentku do fitka a budu chodit, klidně i sama... no a taky určo někam zajít ven s holkama a pobavit se! ony vám taky řeknou věci, které prožily a tím získate lehky nadhled nad vaší situaci..
za mě můžu říct, že mi to pomohlo.
Hlavně se holky neuzavírejte do sebe a nesedte doma!

Ahoj holky, včera jsem to vyzkoušela na vlastní kůži. vyrazila jsem do společnosti a v tu ránu jsem na něj přestala myslet. dokonce mi večer napsal a já neměla chuť to ani číst. mám dojem, jako by to chtěl znovu řešit, ale já už na to opravdu nemám náladu. ono to bez těch chlapů nakonec půjde. musím říct, že mi k tomu, abych to překonala, pomáha i tato diskuze

Reaguji na maikkynna:

mě to taky pomáhá...
jj, je super, když člověk někam vyrazi a příjde na jiné myšlenky. a copak ti napsal? chce, aybste to dali zpět dohromdy?

mě zase před chvili volala jeho mamka, že on je z toho neštastny a jestli bych mu nenapsala...
noo, nenapsala!

napsal: já to moc nechápu a nechápu ani tebe.
možná si začíná uvědomovat co dělal špatně, ale člověk se nezmění a vím, že už by to nemohlo být mezi námi, tak hezké, jako na začátku. po tom co se všechno stalo, už by to fakt nešlo...

nechápu, proč ti jeho mamka volá...musí si uvědomit, že to pro tebe taky není jednoduché a pokud je tak strašně neštastný, tak ti třeba sám napíše a uvědomí si, co měl...

tak to by se měl asi zamyslet sám nad sebou, ne?
ja si taky myslím, že si začíná vše uvědomovat a asi zjistil, že tě třeba nemá tak jistou jak si myslel...

to pravě taky nechápu, myslím si, že je to proto, že synáček nemá po tom všem odvahu mi napsat sam...
já jsem ji řekla, že pro mě je to taky těžké a chápu, že se třeba taky trápi, ale že jsou věci, které přejít nemůžu..., že vím, že je to její syn, ale sama viděla jak se ke mě poslední dobou choval...

Segra je hodná, dobře jste udělali Já naše fotky smazala hned druhý den, jinak bych nemohla být ani u počítače. Pořád by mě táhlo se na ně dívat,jaký to bylo hezký.

Přesně. To je jedna z nejhorších věci, spomínat na šťastné chvilky v době když už je konec. Opravdu při takovéhle situaci, pomáha jen ten čas a tedy něco dělat.

Holky, ono se i řika že když se sebereme my,tak zrovna pak to začne trápit ty kluky. My smutníme hned ze začátku a jim to dojde asi později,když už sme s tím srovnané nebo takhle.