Nedokáži odpouštět (ani ve vztahu, ani v přátelství), je to dobře?

Lenas
mně by zajímalo, co ti kdo kdy udělal tak strašnýho, že máš na to tak striktní názor??

Miabella
Ahojky,tak to není o tom kdo mi co udělal..to je prostě v mé povaze jsem holt takováA také je to zkušenostma -když je člověk párkrát tak říkajíc nakopanej do pr..od života tak se i změní jeho pohled na lidi,na svět-na vztahy..kolikrát se koukám kolem sebe-to stačí ne?..takže asi tak nějak..

Lenas
tak to bude asi problém z dětství, ne? Mně se to fakt nezdá až tak moc v pohodě, podezřívání a nedůvěra už na začátku, to není právě moc osvobozující.....
Mně taky nebylo vždycky super a skvěle a taky to pár lidí podělalo, ale abych se kvůli tomu pořád nervovala, na to mi život přijde docela krátkej. Asi to je tím, že jsem asi tak o 100% víc splachovací než ty, já prostě v klidu věřím, až do té doby, než to někdo podělá....a to se fakt nestává, protože většina lidí si té důvěry váží.

Miabella

No dívej to není nic z dětsví ..to jsi špatně pochopila..to není že jsem až chorobně nedůvěřivá a nervuji se zase každý den a nevím co..to jsi zbytečně zdramatizovala!..mé důvěry si lidé váží..hodně mi to říkají-jsem za to ráda. A proto jsem to tu napsala ,že je pro mě důležitý respekt,důvěra..a nechápu jak jsi na to přišla,že jsem nedůvěřivá hned na začátku čeho?Přátelství či vztahu?Tak to myslím,že je dobře být na začátku nedůvěřivá-člověk si přece tvoji důvěru musí nějak a něčím získat ne?Nejspíš je to i povahou to je jasné..jsi i větší klidas než jsem já s toho co píšeš.-))Kdešto já jsem více temperamentní a proto vše i jinak vnímám nevím-těžko říci..ale vážím si tvého názoru.

ten první příspěvěk dost dramaticky zní.

chybovat je lidské..odpouštět je BOŽSKÉ

Nejsem kliďas, to vůbec, jen prostě věci, který nemůžu ze svého postavení ovlivnit ( to, jak se zachovají ostatní, svět, partner, dítě, rodiče atd), to prostě neřeším.

Neodpustím jednomu člověku, a to je můj otec. NIKDY. Tam pohár přetekl několikrát a já mám bohudík svou hrdost a nikdy se nesnížím k tomu,abych se s ním začala bavit.

ale jinak, jinak je spousta těch drbů, podrázků apod. docela malicherných....prostě se to stává..

Miabella
jj máš pravdu...ale každý jsme jiný..to co jeden člověk toleruje druhý nestrpí,to co jeden dokáže odpustit jiný nedokáže at by chtěl či chtěla sebevíc..rozumíš jak to myslím?No a s tím otcem-tak to jsme na tom stejně!Přesně vím o čem jsi ted psala..já se s ním nestýkám a nebavím asi tak 9let.A nehodlám na tom nic měnit!A jestli to znělo nějak moc draticky co jsem tu napsala..tak dramaticky jsem to nemyslela

Lenas
já tě chápu,jen jsem tě chtěla pošoupnout trošku k tomu, abys třeba občas udělala to osvobozující gesto...

já a otec cca 6 let, žádný kontakt...nezaslouží si to.

Miabella
Díky...vím,že jsi to myslela dobře a jsem ráda ,že jsi mi tu napsala.No ten můj otec si nezaslouží ani podat ruku..asi tak nějak..tam je to NO COMMENT

no jo, rodiče si člověk nevybírá ještěže máme možnost volby u všech ostatních