Návštěvy na noc

Já tě naprosto chápu. Tyto návštěvy skoro neznámých lidí bych nesnesla. Na druhou stranu je fakt, že mi je manžel nenutí, pokud k nám někdo přijede tak jako návštěva přes den na pár hodin, ale na noc - nepřichází v úvahu, a to máme veliký dům, kde by měla návštěva samostatný pokoj. Pro mě je to velké narušení soukromí.

vidíš a já jsem si myslela, že kdybych měla velký dům, tak by mi to nevadilo..my máme malý byt, kde soukro není..kor když spí v obýváku, tak je to malý pokoj spojený s kuchyní..prostě mi to tak vadí. Ale přítel si myslí, že jsem divná. Že je to normální. Vždycky se kvůli tomu hádáme

Mám ráda vyrovnané návštěvy. Tím myslím, že pokud my někde jíme/spíme, tak to rádi oplatíme. A toho se držím i u běžných návštěv na kafe.

Přesně, když někam jdu, tak se domluvím telefonem.

Ahoj, no prostě pocházíte každý z jiného prostředí, on je na takové návštěvy a "plný barák" zvyklý. Může mu zase naopak vadit, že jsi proti, měli byste určitě najít kompromis, když ti to není příjemné, pokud to bude nad tvé síly odmítej jako do teď - mě by jeblo, kdyby se mi někdo nakýbloval do bytu na dovolenu a já musela chodit do práce..
To musí pochopit a dělat kompromisy jako ty.. Hlavně o tom mluvte a v klidu! On třeba neví, že ti to zasahuje do soukromí, může si myslet, že jsi jen protivná.. a to by byla škoda, protože z toho, co píšeš, zníš logicky a chápu tě.. H.

issabele
Stejně jako Ty, nesnáším dlouhé návštěvy a nota bene přes noc někoho, koho neznám!
Můj manžel, ač mi to normálně nedělá, mi tuhle zcela nečekaně "naservíroval" na noc svého kamaráda z vysoké se ženou a se dvěma malými dětmi. Hrůza! Myslela jsem, že to nepřežiju.
Výsledek?
Od chvíle, co jsem je uviděla jsme nezavřeli papuly a já si připadala, že jsem potkala své milované kamárády z dětství. Byl to úžassný víkend a já pochopila, že všechno je o lidech.
Vím, že tohle vyjímka, ale zázraky se dějí.
Á propos:
Na návštěvy rodičů a rodinných příslušníků si raději zvykni, protože tě jinak čeká celoživotní boj.

holky hrozně moc děkuju za názory. On je takovej flegmatickej, hlavně je opravdu z baráku plných lidí, na to soukromí vlastně ani nebyl zvyklej. Má plno sourozenců a jak jsem psala bydlí tam v baráku i další členové.

myslím, že je to prostě slušnost, ale i se zeptat..ale tenhle kamarád prostě řekne, přijedem s přítelkyní a budem u vás přes víkend, aniž by ho někdo pozval a víte co je nejhorší..on ví, že mi to vadí..protože tady byl jen párkrát a to jsem raději nebyla doma..byl tady sám..pak tady chtěli spát a já jsem řekla, že ne..na štěstí tady ani nebylo kde, tak by si člověk řekl, že pro příště jim to bude jasné, ale jak vidím tak ne.

ono opravdu záleží na člověku, jenže zrovna já nejsem ten typ no..někdo má návštěvy moc rád, ale ted se nebavím o normálních, ale na víc nocí.

on to ale ví, řešili jsme to už tolikrát. On je zvyklej třeba i ze školy z vejšky, že ho na víkend dali uplně s cizíma lidma na pokoj..mě by je jebloprostě na tohle máme každý jiný názor, samo on si myslí, že jsem prostě divná, že je to normální..

jee tak to jsi měla super máš pravdu, že je to o lidech. Ono je právě to, že jak se říká jiný kraj jiný mrav. A já si s těma lidma od něho dvakrát nerozumim..jsem z takové tiché slušné rodiny, a jeho rodina je naopak hlučná, sprostá, máme jiné názory, priority. A ty kamarádi tady už byli, respekt. ten s tou přítelkyní a jako v pohodě, byli tady, šli jsme na oběd, pak zas tady a už jsem cítila, že chci aby jeli, že už chci klid když tady byli několik hodin.

přesně tak... máme pár přátel se kterými praktikujeme víkendové návštěvy -jednou my u nich jednou oni u nás, aby se mohli všichni napít. Naplánujeme nějaký výlety a tak a víkend je fuč.
Ale z několikadenní návštěvy u tchánovců mám vždycky hrůzu, protože je tam nuda k ukousání. Podle mě spíš záleží na lidech.

to co píšeš, tak to beru taky tak..ale já se k nim právě necpu, tak se divím, že se pořád cpou sem...vim napsala jsem to ošklivě, ale tak to cítím.

Nemám ráda, kdy dojde někdo neohlášen, či na dýl. Kamarádky, který dojdou jednou za dva měsíce, tak nevadí. Ale takový ty návštěvy, co má většinou přítel - jsem před barákem, můžu na kafe. Na hodinách, že někteří už spí... A on se pak diví, že mi to vadí. Kor, když jsem třeba v nočním

tak tomu naprosto rozumím...tohle mi naštěstí přítel nedělá, když ví, že je večer, že jsem v nočním..řekne kamarádovi třeba počkej venku já hned příjdu, nebo tak něco..

Holky tak ten můj zrovna přišel..diví se,že mi to vadí..ještě se ptá tobě to vadí, to jsem nevěděl...to mě tak naštvalo, když to moc dobře ví. A řekl prostě přijedou a jestli ti to vadí, můžeš jet k rodičům..ach jo..

issabele
když mu řeknu, že ho neměl zvát, tak mi řekně, že ho nezval.
Na to mu řeknu, že kdyby ho nezval, tak ho odmítně - když souhlasi s kafem, tak je to defacto pozváni.

tyweee
to máš pravdu,měl by říct, nezlob se ale jindy...je to zvláštní..prostě jsme každej na tohle jinej a chlapi asi kor uplně..jim to nevadí.

issabele
Jojo, nevadí - navíc tenhle jeho kamarád je tu nasáčkovaný každou chvíli. Když jsem mu řekla, že by bylo fajn, aby chodil v normální dobu a když jsem doma, že by mi to třeba řekl - abych tam nechodila v negliže, tak to chápe,ale realita je jíná.
Jo a to mi na to ještě řekl, že jemu jedna kamarádka, co když dojede, tak tu i spí, nevadí. A to je tu tak jednou za dva měsíce a on to ví týden dopředu

issabele
To je jak kdybych to napsala já. Nejhorší jsou takový ty skoro noční návštěvy. Ráno do práce vstávám brzy a když mám ještě kolem desáté - jedenácté udržovat zábavu, starat se o občerstvení, a ani viditelné zívání nepomáhá, to je strašný. Jednou jsem to už nevydržela, a řekla jsem jim, že jdu spát. Byla to taková opravdu nezvaná návštěva (mimochodem vydrželi asi do dvou, než všechno vypili). Ale asi se jich to dotklo, chudáčků, nepřišli asi půl roku. Občas si říkám, že jsem nějaká divná, když tohle všechno nemusím. Trošku mě to uklidnilo, že nejsem jediná.

tak na to jsem si taky nezvykla a i přes ty roky, co jsem vdaná ani, nezvyknu. Když já si s nimi prostě nemám co říct. Hlavně tchýně, ona je taková strašně tichá, ale vytrvalá. Dokáže u nás sedět několik hodin a řekne možná pět vět. A to jsem je slyšela stokrát.