První návštěva přítele u nás doma

No já mám takový supr zážitek z toho. Vzala jsem přítele k nám, ale nevim jak na to došel, ale myslel si že bydlíme v domě. No a já ho přivedla před bytovku kde bydlíme a on jen koukal a říká "počkej to jako bydlíte v bytě?" prostě dobrý, ale vzal to v pohodě nakonec )

Tak já vím,že můj bývalý přítel,z toho měl starosti když mě měl přivést k nim domů,sám mi to pak říkal..Že mě nechtěl vzít pomalu do kuchyně,že tam neměli vymalované,měly popraskanou zeď
Jinak já jsem určitě taky starosti měla,všady jsem dopředu pouklízela atd..ale velkou vědu bych nedělala z toho,že třeba nemáte tak luxusní bydlení jako z jeho strany,to on určitě řešit nebude

Reaguji na secret of the night:
uklid co se dá, víc už stejně nezmůžeš. Přítel se s tebou kvůli vašemu bytu nerozejde, to se neboj. My máme taky koupelnu starou 20let, kuchyň taky, ale přece bych nemohla říct našim že si chci pozvat kluka ať to překopou.

Reaguji na Jaanaa22: jj,tak tak,opravdu všady jsem vždycky pořádně pouklízela,zapálila třeba voňavé svíčky,navoňala koupelnu,wc atd..

Jeeeee díky tomuto tématu jsem si zavzpomínala na první přítelovu návštěvu u mích rodičů. Také jsem měla dost nervy, ne z toho, jestli se mu bude líbit náš byt (máme ho myslím si hezký) ale měla jsem strach spíše z mamky. Tenkrát mi bylo 18 a byl to první kluk, kterého jsem přivedla domu. Čekali jsme tenrktát s přítelem venku před bytovkou (bylo krásné počasí) a mamka přijela z práce, mezitím se před barákem sešla celá bytovka a tak jsem svého přítele představovala před diváky. A vše proběhlo parádně a i legračně . Já je představila, mamka se usmála a řekla: Tééééda to je výška (přítel měří 197 cm) Šli jsme domu, přítel předal květinu a nyní je to 3 roky co jezdíme s přítelem k našim a jeho rodičům. Takže žádné obavy, určitě to bude milé setkání a seznamování . Držím pěsti A.

A mimochodem přítel tě miluje a určitě to není nějaký pitomec, který by tě zavrhl za to, že nebydlíš v bytě, který je přestavěn a vybaven dle posledních trendů . Takže fakt se neboooooooj. A.

ne, můj byt, když jsem se přestěhovala byl prázdný, spala jsem na matraci na zemi a přesto jsem se za něj nikdy nestyděla, proč? Vztah snad je o něčem úplně jiným, prostě jsem začínala a byla bez peněz, tak co... A pokud se bude posmívat, tak je to blbec.

Já bych se nebála toho že byt není nic luxusního, myslím že je mnohem horší když má někdo doma svinčík, špinavou koupelnu a záchod, atd.
Člověk by se snad neměl stydět za to že si nemůže dovolit luxus, ale za to že je čuně Mám pár takových přátel, ke kterým když přijdeš, tak se bojíš i vyzout boty aby si nemusela ťapkat na špinavé snad nikdy nemyté podlaze apod...

Asi jsem divná, ale já se vždycky naopak bojím co na přítele řeknou moji rodiče než co řekne on na ně a na náš byt...

Já když jela poprvé k příteli tak jsem myslela že rodiče nejsou doma........no byli a on mě za nima samozřejmě hned zatáhl, takže na nervy nebyl ani čas. A když byl o n u nás tak co si pamatuju, bylo to v pohodě, s našima si hned rozuměl. A o bydlení to určitě není.........takže don´t worry, be happy

pokud tě má rád a chce poznat tvoje hnízdečko, tak pokud nebydlíš pod mostem je to jedno. Důležité je mít uklizeno

Jednou to přijít musí aspoň to budete mít oba za sebou.. No stress

Pokud na to nebudeš upozorňovat, omlouvat se a nebudeš nervózní, tak si ničeho ani nevšimne

u nás to proběhlo nedávno,taky sem se obávala zda se mu u mě doma bude líbit,a proběhlo to v pohodě tak torchu sem pak po něm vyzvídala dojmy a říkal že je u mě útulno,hezky aseznámení s mojí mamčou proběhlo taky v klídku