První návštěva u rodičů vašeho přítele

Ahojky, mně bylo 15 když jsem potkala svou 1. velkou lásku a k jeho rodičům jsem zavítala už po 2 týdnech. Ti byli velmi nadšení a hned po příchodu mi maminka partnera uvařila kýbl čaje, abychom si s nimi chvíli popovídali a neutekli hnedka do pokoje Byl to celkem zábavný rozhovor, avšak ne pro mého přítele (maminka o něm mluvila jako o hodném a šikovném chlapečkovi, který je tak chytrý),cítil se prostě trapně.Já jsem navíc šílená stydlivka, tak sem celou dobu byla rudá až na zadkuJeho rodiče jsou opravdu velmi hodní lidé a připadají mi jako by byli moji vlastníKupují mi dárky k Vánocům, svátku a narozeninámPlatí účty v hospoách a někdy mě vozí domů Uplynuly skoro 2 roky a jsme pořád spolu.....radím: chovej se opravdu přirozeně, neber si na sebe moc vyzývavé oblečení, ale ne zase nějaké, které z tebe udělá jeptišku...s líčením to také nepřežeň, šplhnout si můžeš i tím, že mamince pomůžeš třeba v kuchyni, ikdyž na 1. návštěvě jsem se styděla, že jsem an nepíplaHlavně to chce klid a pevný nervy.Držím palečky.

Neboj se toho, myslím, že po 3 měsících je to docela v pohodě. Už znáš přítele a asi i relativně víš co od něj čekat, tak proč nepoznat jeho rodinu.. Nejlepší bude se chovat normálně a přirozeně, i když asi ze začátku budeš nervózní, asi tak jako my všechny, ale určitě to bude v pohodě. Určitě Tě i jeho rodiče rádi poznají a taky Ti to napoví i víc o příteli, jak žije, jakou má rodinu a tak

Jinak mé setkání s přítelovou rodinou bylo docela vtipné (i když vtipné mi to přijde spíš až teď po roce a půl). Byli jsme večer někde v klubu a jeho rodiče byli pryč, takže jsme byli domluvení, že přespíme u něj. Dojeli jsme v náladičce, za chvíli bylo slyšet, že se vrátil i jeho bratr s přítelkyní (která se jmenuje mimochodem stejně jako já - aby si to rodiče nepletli) a posléze jsme spokojeně usnuli. Ráno jsme se vzbudili a zjistili, že rodiče se vrátili domů dřív než jsme všichni čekali. Mezi dveřma koupelny jsem se první srazila s přítelkyní jeho bráchy (ještě jsme se neznala s nikým z rodiny!) a docela jsme obě hleděly koho jsme to tam potkaly a posléze jsem v ne moc dobrém stavu musela poznat i přítelovu maminku.. Netuším, co si tehy o mě myslela, ale radši jsem se rychle pakovala (to bylo asi po měsíci) a první "pořádné" seznámení proběhlo s půlkou rodiny, včetně tetičky a strýčka z Kanady, takže to bylo taky docela husté Ale naštěstí jsme si všichni docela padli a mám přítelovy rodiče ráda.

Čtvrt roku neni nijak málo, myslím že je to tak akorát na to abys je poznala, aby si pak o tobě nemysleli že si se jich bála nebo tak něco

Tohle moc nechápu.... Přítel je taky věřící? Nevím teda jak to v takových rodinách chodí, ale přece by rodiče nezakázali tvýmu příteli aby s tebou spal v jednom pokoji.... Já bych teda nechtěla být v noci sama v cizím domě. Bych se bála jít i na záchod, že tam někoho potkám....

Virtuální_kuře
Já jsem byla rodině představena přesně týden potom, co se mě zeptal jestli s ním chci chodit V sobotu to byla babička, teta, sestřenice s přítelem a bratranec a hned druhý den jsme jeli za tatínkem, jeho přítelkyní a jejími rodiči a tatínkovo bratrem s přítelkyní. Pár měsíců nato následovala i maminka s druhým manželem a bratr s přítelkyní (jelikož nebydlí ve stejném městě - jinak si myslím že bych to měla za sebou všechno hned první víkend). Protestovat jsem ani moc nemohla, prostě jsem byla postavená před hotovou věc. Samozřejmě to pro mě bylo neskutečně trapné, prohlíželi si mě, ani se na nic neptali (stačilo že jsem z Prahy a Pražáky v Liberci nemají rádi - tak asi proto). Ale už hned druhá návštěva byla lepší a myslím že mě do rodiny přijali a na pražáky změnili názor, hlavně babička si mě strašně oblíbila
Rozhodně je dobré trošku si zjistit co je baví a něco si o tom pročíst, abys nebyla za tupce a hlavně buď přirozená, usměvavá a chovej se k příteli hezky (aby viděli že si dobře vybral)

jj přítel je taky věřící, fanatik není, ani žádný zapřísáhlý křestaň, nikoho nepřesvědčuje, ale svojí víru má. zatím jsem to jako překážku ve vztahu neviděla, ale nevím jak k té víře přistupují jeho rodiče. Taky nevím jestli jsou u nich ty oddělené ložnice normální, ale přítel mě připravil, že je možné, že na tom budou trvat. Moji rodiče mi v 15ti když u mě spal poprvé můj první kluk, udělali to samé... v našem věku mi to přijde už zvláštní, ale netroufám si nijak vyskakovat, i když mi to po chuti moc není...

Virtuální_kuře
Aha tak to chápu. Mě to právě přišlo zvláštní vzhledem k vašemu věku, přece spát spolu v jednom pokoji není až takový hřích ne? Nechci se teda do těchto věcí moc míchat, takové to až po svatbě apod. jde trochu mimo mě, ale za sebe říkám že bych v jiném pokoji spala jen velmi nerada. To už bych tam radši jezdila jen přes den...
Znám spoustu věřících párů ale s tímhle sem se ještě nesetkala, nebo mi o tom aspoň nevyprávěli tak proto.

Jinak abych teda ještě doplnila... já sem byla rodičům mého přítele představena asi po dvou nebo třech měsících a bála sem se toho hlavně proto, že přítelovi rodiče jsou už ve věku mých prarodičů. Měla sem to v tomhle o dost těžší, myslím, hlavně vzhledem k omezeným tématům konverzace Ale zvládla sem to, asi každej má poprvé trochu strach ale když nenatrefíš zrovna na typ maminky pro kterou žádná pro jejího synáčka není dost dobrá tak to bude v pohodě, uvidíš. Rodiče budou rádi, že si našel takovou milou, hodnou a hezkou holku

nemůžu než s tím souhlasit, taky mi to přijde hodně zvláštní, hold jeď a uvidíš

u mého přítele to bylo poněkud zvláštní, má poměrně dost disfunkční rodinu, takže jsme tam přespali, udělali večeři, chvíly mluvili zvlášt s někým z jeho rodiny když jsme ho v bytě potkali a jinak než přes noc tam nebyli... rozhodně se neboj, určitě si tě zamilujou stejně jako jejich syn

já jsem byla poprvé u muže asi po měsící, rovnou jsme jeli kalit a přišli až ráno, pak jsme spali a já potřebovala čurat zrovna v době oběda, tak jsem chtě nechtě musela vylézt z pokoje, projít přes jídelnu, ještě se zeptat, kde je vlastně záchod - no trapas. Ale pak jsem dostala králíka a hezky jsme si popovídali. Má moc fajn rodiče.

Já už jeho rodiče dávno znala, přes jeho sestru, přespávala u nich, ale jak jsme spolu začali chodit, nějak jsem se bála co na to řeknou a delší dobu jsem se tomu vyhýbala. Pak jsme byli pozvaní na grilování a když jsem se tam objevila, taťka mi dal ruku kolem ramen a prohlásil "No konečně jsi tady!! " Jsou to super tcháni

nemyslím si, že když je někdo veřící,tak hned oddělené ložnice....
strana od přítele je taky a jako vše je úplně v poho, nic takového

Tak mě přítel seznámil nejdříve s jeho maminkou, asi po měsíci, (má rozvedené rodiče). Přespávali jsme u ní, když byla na dovolené a vypili jsme jí víno. No a pak jsme byli jednou nakupovat, když přítel koupil flašku vína, že to příště dá mámě. Jenže pak ho napadlo, že bychom se za ní mohli stavit rovnou, takže jsem byla postavena před hotovou věc a bylo to v pohodě. Lepší tchýni jsem si nemohla přát . Pak následovala jeho babička, strejdové, tety a bratránci, což bylo v pohodě, všichni si mě oblíbili a já je taky. No a včera, po více jak roce a půl, mě konečně představil doma, kde žije s tátou a jeho manželkou. Na to jsem taky nebyla připravená. Jeli jsme od nás a on, že je musí hodit na zábavu. Tak mi jen tak mezi řečí řekl, že mě představí rodičům. Celou cestu jsem se klepala a pak mě představil ve dveřích a bylo po všem. Ráno se mi nechtělo vylézt z pokoje, ale musela jsem a byla jsem mile překvapena. Vše dopadlo nad má očekávání a budem u nich trávit více času

První den,co jsem spala u přítele nás jeho máti nachytala přímo v nejlepším. Byla víc v šoku,než my,asi to rozdývhávala hodně dlouho,neměla k nám lézt,určitě jí bylo trapně. Od té doby jsme se o tom s ní nebavili,jako by se nestalo. Ale s přítelem se tomu často smějeme.

Rodiče přítele jsem poznala až po 8 měsících od začátku vztahu a to tak, že mě pozvali na společnou dovolenou do zahraničí .

Taky jsem se docela bála, ale byla to úžasná dovolená! Teď společně s přítelem a jeho rodiči chodíme na večeře, na bowling i na výlety. Vídáme se minimálně 2x do měsíce, vždy na celý/prodloužený víkend a podnikáme . Přítel má výborné rodiče, lepší bych si ani přát nemohla ).

Mě přítel představil rodičům už po dvou týdnech, když mě pozval k nim do Děčína na víkend (jinak jsme z Prahy) a všechno ok. Není se čeho bát